Rusové prchající před mobilizací nyní na hranici s Gruzií čekají i 12 hodin

foto Ruští odvedenci shromažďují ve sportovní hale v Jakutsku, 23. září 2022.

Moskva/Tbilisi/ Washington - Rusové, kteří by mohli být odvedeni do armády, dnes ve velkém odjížděli ze země. Plná letadla mířila například do Turecka a na mnoha hraničních přechodech se tvořily fronty, popsala agentura AP. Desetikilometrová kolona vznikla například na silnici vedoucí k hranici s Gruzií na jihu země.

Jak popsala během dne stanice BBC na svém ruskojazyčném webu, u hraničního přechodu Verchnij Lars-Kazbegi na rusko-gruzínském pomezí kvůli frontám aut lidé čekali několik hodin. Mnoho Rusů se rozhodlo k odjezdu ze země poté, co prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil takzvanou částečnou mobilizaci. Začaly mizet letenky do zemí, s nimiž má Moskva bezvízový styk, což je Turecko, Arménie, Ázerbájdžán, ale i Srbsko. A fronty se začaly tvořit na pozemních hranicích nejen s Gruzií, ale také s Kazachstánem nebo Mongolskem.

Cesta přes přechod Verchnij Lars-Kazbegi je přitom jedinou možností jak překonat pozemní hranici mezi Ruskem a Gruzií. Někteří z Rusů tam dokonce přesedali na jízdní kola, aby se dostali na druhou stranu rychleji. Přes hranici totiž nelze přejít pěšky.

"Ve frontě jsem stál od devíti od (čtvrtečního) rána a dostal jsem se na druhou stranu rychleji, protože, jak vidíte, tak jsem použil bicykl," řekl novinářům Rus z Voroněže, kterému se podařilo přejet do Gruzie ve čtvrtek pozdě večer. "Zatím si pronajmu byt, pak se uvidí. Mám ještě štěstí, protože můžu víceméně pracovat z domova," popsal své plány.

Většina z těch, se kterými hovořila BBC na hranici, vysvětlila svůj odjezd z Ruska právě vyhlášením částečné mobilizace. "Posledně jsme strávili na hranici asi hodinu a teď nám to trvalo přibližně 12 hodin," uvedl mladý pár, který byl nedávno v Gruzii na dovolené. Ruští pohraničníci podle této dvojice nechali všechny víceméně bez problémů projít, zatímco ti gruzínští odmítli několik lidí, kteří, jak se dvojici zdálo, mohli být původem z oblastí na Kavkazu.

Fronty na hranicích s Gruzií, Kazachstánem nebo Mongolskem zachycují také některá videa na sociálních sítích. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek zprávy o frontách přesto označil za falešné.

Na hranici s Kazachstánem byly kolony aut tak dlouhé, že se někteří lidé rozhodli opustit své vozy a pokračovat pěšky.

Také na rusko-finské hranici byl podle zpravodaje agentury Reuters rušnější provoz než obvykle. Z finské hranice ale zprávy o obrovských frontách nepřicházejí. Pro vstup do Finska na rozdíl od Gruzie potřebují Rusové vízum.

Kreml tvrdí, že do zbraně bude povoláno 300.000 rezervistů s vojenskou zkušeností. Povolávací rozkazy se ale podle ruskojazyčného webu BBC doručují v Rusku ve velkém, dostávají je i lidé bez zkušeností z armády nebo muži nad 60 let.

"Radši si zlomím ruku, nohu, půjdu do vězení, cokoli, jen abych se vyhnul téhle záležitosti," řekl BBC muž z Kaliningradu k perspektivě, že by byl povolán do zbraně.

Jedním z těch, komu se v posledních dnech podařilo dostat do Turecka, byl i jednačtyřicetiletý Jevgenij. Do Istanbulu dorazil s jedním kufrem a batohem a nyní má v plánu začít nový život v Izraeli. "Jsem proti této válce, nechci být její součástí. Nechci být vrahem, nebudu zabíjet lidi," svěřil se agentuře AP.

Někteří z Rusů se rozhodli uprchnout i do sousedního Běloruska, které je ale blízkým přítelem Ruska. Běloruský opoziční deník Naša Niva v této souvislosti informoval, že běloruské tajné služby již dostaly nařízeno, aby muže, kteří se vyhýbají odvodu, vypátraly v hotelích či pronajatých bytech a nahlásily ruským úřadům.

Ruské úřady od počátku porušují sliby ohledně podmínek mobilizace, tvrdí ISW

Ruské úřady začaly porušovat podmínky částečné mobilizace hned první den po jejím vyhlášení. Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký institut ISW.

Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin. Ruští představitelé tentýž den oznámili, že se bude týkat 300.000 mužů, a to pouze těch s předchozími vojenskými zkušenostmi.

Západní a některá ruská média ve čtvrtek informovala o případech, kdy ruští vojenští komisaři rozdávali povolávací rozkazy zatčeným demonstrantům v Moskvě a Voroněži. Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy. Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně vytahuje studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

"Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti," uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. "Přístup Kremlu (...) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně," dodal institut.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Kreml bude podle amerického think-tanku zřejmě v nepoměrně velké míře mobilizovat etnicky neruské a přistěhovalecké skupiny. Člen prokremelské Rady pro lidská práva Kirill Kabanov navrhl povinnou vojenskou službu pro středoasijské přistěhovalce. Pohrozil, že v případě odmítnutí jim bude odebráno ruské občanství. Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi 700 mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy 25 procent mužské populace. Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pondělí 26. září 2022

Očekáváme v 21:00 10°C

Celá předpověď