Na otevřených dveřích NATO se nic nemění, píšou Spojené státy Rusku

foto Tank T-72B3 střílí během cvičení ruské armády. Ilustrační foto. 

Moskva/Washington/Kyjev/Praha - Dveře Severoatlantické aliance zůstávají i přes ruské výhrady otevřené a nic se na tom nezmění. Prohlásil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken poté, co Spojené státy doručily Moskvě písemnou odpověď na její bezpečnostní požadavky týkající se mimo jiné rozšiřování NATO o Ukrajinu. Rusko na oficiální odpověď naléhalo a dnes prostřednictvím ministra zahraničí Sergeje Lavrova uvedlo, že v případě průtahů přijde s odvetnými opatřeními. USA jsou podle Blinkena připravené na jakoukoli ruskou reakci.

Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystala útok proti svému sousedovi. Rusové mimo jiné požadují, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.

Odpověď na ruské požadavky dnes večer předal ruskému ministerstvu zahraničí americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan. Blinken k dokumentu uvedl, že je "pragmatický" a že opakuje dřívější postoje formulované veřejně. Očekává v následujících dnech další jednání se svým ruským protějškem Lavrovem, až se Rusové seznámí s obsahem odpovědi. USA podle šéfa americké diplomacie preferují dialog a je na Rusku, jakou zvolí cestu.

Podle ruského ministerstva zahraničí Severoatlantická aliance předala svou odpověď prostřednictvím ruského velvyslance v Bruselu.

"Nedovolíme, aby se naše projekty zamotaly do nekonečných diskuzí, a taková linie je jasně viditelná, zejména ve snahách toto téma předat OBSE (Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) nebo skrze vytrvalé výzvy Evropské unie, aby se pro ni v debatách našlo místo," řekl dnes ruský ministr zahraničí Lavrov. Prohlásil, že pokud Rusko nedostane od Západu konstruktivní odpověď, přijme odvetná opatření.

Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Washington i NATO ruské požadavky dlouhodobě odmítají. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby vůči odpovědi nemá Kyjev námitek, neboť zohledňují jeho postoje.

Americká vláda se domnívá, že Rusko by mohlo "použít vojenskou sílu" proti Ukrajině během následujících tří týdnů. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová uvedla, že blíže nespecifikovaný ruský útok očekává asi do poloviny února. Dodala však, že neví, zda Moskva v tomto směru učinila "definitivní rozhodnutí". Její slova navazují na prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který minulý týden uvedl, že očekává nějaké kroky Ruska proti Ukrajině.

Česká republika daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů za asi 37 milionů korun, rozhodla dnes vláda. Ministryně obrany Jana Černochová, která návrh předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko tak chce posílit obranyschopnost Ukrajiny. Vojenskou pomoc v poslední době Kyjevu slíbily, nebo již zaslaly, například Spojené státy, Británie, Dánsko, Kanada a pobaltské země.

Podporu ukrajinské armádě nově ohlásilo také Německo, a to v podobě 5000 vojenských přileb. Berlín se nicméně drží své dlouhodobé politiky nedodávat Kyjevu zbraně, které je možné použít k zabíjení. Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko označil dodávku přileb v době hrozící invaze dobře vyzbrojené ruské armády za "vtip".

NATO v reakci na krizi kolem Ukrajiny pokračuje v posilování svého severovýchodního křídla. Na estonské letecké základně dnes přistálo šest amerických stíhaček F-15. O posílení aliančních jednotek v zemi dnes požádal také prezident Rumunska Klaus Iohannis.

Rusko naopak do Běloruska vysílá své stíhačky Su-35, má jít o dvanáct strojů. Podle polských médií byl v rámci společného bělorusko-ruského cvičení umístěn poblíž příhraničního města Brest prapor ruských výsadkářů. Nacházejí se tam rovněž bojová obojživelná vozidla, obrněné transportéry a nákladní automobily.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko vyzvala k poskytnutí vojenské pomoci proruským separatistům na východě Ukrajiny. Podle ní je to nutné pro zvýšení obranyschopnosti povstaleckých oblastí v situaci, kdy členské země NATO dodávají "ve velkém" Ukrajině smrtící zbraně.

EU usiluje hlavně o diplomatické řešení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Reakcí na případnou ruskou agresi by však byla odvetná opatření, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel v Bratislavě. Podle jeho slov EU hodlá být v celé záležitosti prostředníkem mezi USA a Ruskem.

Británie nevylučuje možnost, že by v případě ruské invaze na Ukrajinu uvalila sankce přímo na šéfa Kremlu Vladimira Putina, řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podobně se v úterý vyjádřil americký prezident Joe Biden. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by postihy namířené na Putina byly zničující pro politické vztahy Moskvy a západních zemí.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je pátek 20. května 2022

Očekáváme v 17:00 28°C

Celá předpověď