Rusko má nového premiéra a vešlo do doby změn poměru sil

foto Nový ruský premiér Michail Mišustin na snímku ze 16. ledna 2020.

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, podle očekávání velkou většinou hlasů schválila Michaila Mišustina ve funkci premiéra a dekret o jeho jmenování krátce poté podepsal prezident Vladimir Putin. Mišustin v úřadě střídá Dmitrije Medveděva, který ve středu překvapivě rezignoval. Učinil tak v souvislosti se změnami ústavy, které stejný den ve svém poselství o stavu země představil šéf Kremlu. Podle komentátorů a analytiků je cílem změn základního zákona zajistit, aby Putinovi hlavní role v Rusku zůstala i po roce 2024, kdy mu vyprší nynější prezidentský mandát.

Mišustin, kterého do funkce navrhl Putin, doposud působil jako šéf ústřední daňové správy a v zahraničí nebyl příliš známý. Agentura AP připomíná, že žádné politické ambice doposud najevo nedával.

Dnes poslancům Státní dumy slíbil, že se zaměří na sociální otázky a zlepšení životních podmínek Rusů. "Máme všechny potřebné (finanční) prostředky k tomu, abychom splnili cíle, které stanovil prezident," řekl Mišustin. Upřesnil, že sliby, které prezident Putin dal Rusům v sociální oblasti, státní kasu v příštích čtyřech letech vyjdou na čtyři biliony rublů (1,46 bilionu korun).

Složení nové vlády zatím není jasné. Mišustin řekl jen to, že si svůj kabinet vybere brzy. Není vyloučené, že na svém současném postu zůstane šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, ministr obrany Sergej Šojgu a ministr energetiky Alexandr Novak.

Putin ve středečním poselství o stavu země mluvil o změnách ústavy, které například oslabují roli hlavy státu a posilují pravomoci obou komor parlamentu nebo Státní rady, která doposud funguje jen jako poradní orgán prezidenta. Krátce poté dosavadní premiér Medveděv oznámil, že on i jeho vláda podávají demisi, aby "prezidentovi dali šanci uskutečnit všechna rozhodnutí potřebná k zavedení změn v ústavě". Medveděvova vláda byla sice u Rusů neoblíbená, s jejím pádem ale v této době nikdo vážně nepočítal. "To, co se stalo po Putinově projevu, je podle všeho řetězovou reakcí stávajícího mocenského systému na překvapivé prezidentovy nápady," napsal ruský deník Kommersant k odchodu Medveděva.

Putinem navrhované změny ústavy jsou největší za 27 let její existence a Rusové by o nich v referendu měli podle nejmenovaného činitele z horní komory parlamentu rozhodovat ještě před 1. květnem letošního roku. Ruský prezident řekl, že si je jistý, že lidé jím navrhované změny základního zákona podpoří. Tvrdí, že jejich smyslem je posílit roli občanské společnosti.

Dnes se poprvé sešla expertní skupina pro ústavní změny. Jejími členy je 75 zástupců ze světa politiky, práva, kultury nebo sportu. Všichni jsou stoupenci Putina, píše portál Politico. O čem přesně tato skupina bude jednat a jak často se bude scházet, není zatím jasné.

Ruská politoložka Taťjana Stanová Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda řekla, že Putinovým cílem je připravit zemi na návrat "tandemové demokracie" a že se chystá na odchod z prezidentské funkce. Podle ní počítá s tím, že se ujme vedení právě Státní rady, která bude v nové mocenské struktuře nadřazená jak prezidentovi, tak oběma komorám ruského parlamentu. Mezi ruskými politology se mluví o tom, že v Rusku by se mohl opakovat kazašský scénář a že se Putin po odchodu z Kremlu v roce 2024 postaví do čela Státní rady, odkud bude dohlížet na to, aby se jeho nástupce v prezidentské funkci nestal příliš nezávislým.

"Všechny věci, které se nyní dějí, jsou kroky směřující k tomu, aby se Putin udržel u moci na neurčitou dobu," myslí si bývalý starosta Jekatěrinburgu, opoziční politik Jevgenij Rojzman.

Sedmašedesátiletý Putin je u moci přes dvacet let, z toho částečně ve funkci předsedy vlády. Nyní je v čele Kremlu od roku 2012. Podle současné ústavy může být prezidentem dvě následující šestiletá období po sobě.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pátek 7. srpna 2020

Očekáváme v 5:00 17°C

Celá předpověď