Ruská vojenská intervence v Bělorusku nyní podle Petříčka nehrozí

foto Police officers detain protesters during a rally in support of Maria Kolesnikova, a member of the Coordination Council created by the opposition to facilitate talks with Lukashenko on a transition of power, was detained Monday in the capital of Minsk with two other council members, in Minsk, Belarus, Tuesday, Sept. 8, 2020. A leading opposition activist in Belarus is being held on the border with Ukraine after she resisted attempts by authorities to deport her from the country as part of a clampdown on protests against authoritarian President Alexander Lukashenko. (AP Photo)

Praha - Přímá ruská vojenská intervence v Bělorusku podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nyní nehrozí. Hrozbou je naopak postupné osekávání suverenity Běloruska. Jeho autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko čelí nebývalým masovým demonstracím po prezidentských volbách, jejichž výsledky jsou považovány za zfalšované. Petříček to dnes uvedl na mezinárodním sympoziu o demokracii v 21. století, které v Praze uspořádala nezisková organizace Institute H21 kolem mecenáše Karla Janečka.

Podle Petříčka je třeba vyvíjet podporou občanských iniciativ, církví či nezávislých odborů tlak na Lukašenkův režim, aby začal jednat se zástupci opozice, a "zabránit narušení suverenity a územní celistvosti" Běloruska. Lukašenko chce v pondělí mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mimo jiné o další integraci obou zemí v rámci společného svazového státu. Podle Petříčka je nutné "nepřipustit situaci, že pro Lukašenka bude jediné východisko vzdát se suverenity". "Rusko se zatím chová velmi opatrně," podotkl ministr.

Situací v Bělorusku se má za týden zabývat Evropská unie, která se vesměs shoduje na zavedení sankcí vůči představitelům běloruského režimu, jež jsou odpovědni za represe a násilí vůči účastníkům demonstrací. Mezinárodní platformou pro jednání s Běloruskem by mohla také být Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, naznačil ministr.

Nynější situace v Bělorusku je podle Petříčka zlomová v tom, že se tamní občané probudili z politické apatie. Lukašenko během epidemie koronaviru ukázal, že "ztratil kontakt s realitou" a "neví, co se v jeho zemi děje", uvedl Petříček. Nynější protesty se od předchozích liší svou masovostí, dlouhodobostí azáběrem do všech vrstev společnosti, podotkla historička běloruského původu Alena Marková z Karlovy univerzity.

Epidemie koronaviru má dopady i na ostatní státy, shodovali se další účastníci sympozia. Profesor sociologie na univerzitě v Osnabrücku György Széll poukázal mimo jiné na potřebu bránit demokratické systémy a instituce proti populistickým snahám o jejich změnu. Podle něj se společnost musí na přítomnost koronaviru adaptovat, neboť zcela vymýtit se ho nepodaří.

Rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová zopakovala sedm klíčových podmínek občanské iniciativy KoroNERV-20 pro restart českého hospodářství. Mezi ně patří změna orientace na maximální zisk ve prospěch udržitelné ekonomiky a regionalizace včetně investic. Přijímaná opatření by podle Nerudové neměla ohrožovat podstatu fungování svobodné a demokratické společnosti.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je neděle 25. října 2020

Očekáváme v 17:00 12°C

Celá předpověď