Ruská vláda označila Česko a USA za nepřátelské země

foto Ilustrační foto - Žena v Moskvě prochází kolem zdi Kremlu nasvícené v ruských státních barvách, 13. června 2020.

Moskva - Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí a zařadila do něj jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě ČR jde o 19 osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo zveřejněno na oficiálním internetovém portálu právních informací, informovala média. Rusko také zmrazilo účty americké stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. ČR považuje zařazení mezi nepřátelské země Ruska za další krok k eskalaci vztahů. Plnou solidaritu ČR vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. "Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu," citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu "O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států". Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

V dnes zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám". Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Česko považuje postup Ruska se zařazením na seznam nepřátelských zemí za další krok k eskalaci vztahů nejen s Českou republikou, ale i Evropskou unií a jejími spojenci. V prohlášení to uvedlo ministerstvo zahraničí.

"Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů," poznamenalo ministerstvo.

Rozhodnutí ČR zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. "Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem," dodala česká diplomacie.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ČTK napsal, že ruský krok potvrzuje, že Česká republika reagovala ve vrbětické kauze správně. "Razantní česká reakce spočívající v rozbití rezidentur GRU a SVR na našem území Rusko zasáhla natolik, že považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce," uvedl.

Prezident Miloš Zeman se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k záležitosti vyjádří v nedělním rozhovoru na Frekvenci 1.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

"Rozhodnutí ruské vlády (...) je dalším vyhrocením situace a podrývá diplomatické vztahy. Snahy o rozdělení EU jsou marné. Plná solidarita s Českou republikou," napsal dnes na twitteru předseda Evropské Rady Michel. "Vyzýváme Rusko, aby plně respektovalo Vídeňskou úmluvu (o diplomatických stycích)," dodal.

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za "zabijáka", a prohlásil, že Rusko "zaplatí" za údajné vměšování do amerických voleb.

Moskva označila USA za nepřátelskou zemi v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude v Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.

Moskva zároveň zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že je tyto kroky hluboce znepokojují a že se jedná o další pokus ruských úřadů umlčet v zemi nezávislá média.

Ruské úřady stanici vyměřily za 520 případů porušení zákona pokuty odpovídající částce zhruba 2,4 milionu dolarů (asi 51 milionů Kč), uvedla agentura AP. RFE/RL je odmítá zaplatit a obrátila se kvůli tomu na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

"Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

"RFE/FL bude dál bojovat proti zoufalým pokusům Kremlu cenzurovat nepohodlnou pravdu. Touto drsnou taktikou nás neumlčí a my své ruské publikum neopustíme," uvedl v prohlášení šéf stanice Jamie Fly.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jalina Porterová dnes novinářům řekla, že Spojené státy kroky Moskvy hluboce znepokojují. Jedná se podle ní o poslední z řady pokusů místních úřadů o potlačení nezávislých médií a odepření objektivního zpravodajství místním občanům.

RFE/RL provozuje americká Agentura pro globální média (USAGM), jež má na starost rovněž Hlas Ameriky (VOA), Rádio svobodná Asie, či vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network). USAGM uvádí jako svoje poslání mimo jiné "informovat, zapojovat do dění a propojovat lidi po celém světě v rámci podpory svobody a demokracie".

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, označují jeho odpůrci pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit; pokuty, které za to dostala, jsou podle ní součástí kampaně, jež má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Označení za "zahraničního agenta" se zdaleka netýká jen Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Ruské ministerstvo spravedlnosti do této kategorie řadí například i opoziční zpravodajský server Meduza a ode dneška i server V-Times.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je čtvrtek 5. srpna 2021

Očekáváme v 9:00 16°C

Celá předpověď