Rozruch v Rusku vyvolal článek o putinismu jako modelu státu

foto Ilustrační foto - Ruský prezident Vladimir Putin.

Moskva - Rozruch mezi ruskými politology vyvolal článek někdejšího šéfideologa Kremlu a nynějšího poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Vladislava Surkova, který v listu Nězavisimaja gazeta vyložil, že putinismus jako model státního zřízení čeká v Rusku dlouhý život - nejspíše ještě celé století. Může prý posloužit i jako vzor dalším státům a také těm západním občanům, kteří jsou rozčarováni stavem demokracie ve svých zemích.

Surkov předkládá čtenářům vizi nacionalistického Ruska jako policejního státu vůdcovského typu, který přetrvává díky záboru cizích území. Demokracii západního typu v článku označuje za "importovanou chiméru" a za hlavní funkce ruského státu považuje funkci vojenskou a policejní.

V novém systému jsou podle kremelského poradce "všechny instituce podřízeny základnímu úkolu - zajistit důvěrnou součinnost vládce s občany. Nejrůznější větve státní moci směřují k osobě vůdce, jejich hodnotu určuje míra, s níž jsou s ním spojeny," konstatuje. Ruská společnost důvěřuje jen svému vůdci, což podle Surkova není nic nového. "Nové je to, že stát tento fakt neignoruje, ale bere ho v úvahu a vychází z něj ve svém počínání."

Tvůrce někdejší koncepce "svrchované demokracie" v ruském pojetí tvrdí, že začíná nová éra putinismu, založená nikoli na "iluzi volby", jako je tomu na Západě. Článek oživují úvahy, že sám Putin je sotva putinistou, "asi jako Marx nebyl marxistou", ale každopádně je strůjcem mašinérie, která se teprve začíná rozbíhat. Toto dědictví v Rusku prý přetrvá podobně jako ve Francii přetrvává Pátá republika dávno po odchodu generála de Gaulla z Elysejského paláce.

Článek vyvolal kritiku liberálních médií, podle šéfredaktora rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexeje Venědiktova připomíná úvahy německých politiků z 30. let minulého století o tom, proč nacistická třetí říše rozhodně musí být tisíciletá. Jen místo západní plutokracie kritizuje Surkov západní demokracii, upozornil Venědiktov. Bývalý poslanec Arkadij Jankovskij soudí, že článek odráží "paniku vládnoucích elit z hroucení režimu".

"Surkov nikdy nedělá nic bezúčelně," míní Andrej Koljadin, který sám pracoval v Kremlu v době, kdy tam měl Surkov na starosti domácí politiku. "Všechny zajímá, zda se Putinovi podaří odejít na zasloužilý odpočinek. Okolo toho se vedou bitvy, snaží se Putina přesvědčit, aby zůstal," řekl. Surkov má podle něj zájem zachovat status quo, protože předání moci považuje za škodlivé. "Následník nebude mít takový vliv. Pokles vlivu dovolí rozpoutat boj o majetek, o moc. Ruská realita dokazuje, že každý následník je horší než předchůdce," poznamenal.

Politolog Abbas Galljamov souhlasí, že režim bude muset vyřešit "problém roku 2024", ale domnívá se, že momentálně se všichni věnují aktuálnějším problémům. "Text je adresován jedinému člověku - Putinovi," míní Galljamov. Podle něj se Surkov možná sám rafinovaně nabízí jako "spasitel", který v Kremlu zaplní vakuum ohledně nápadů v domácí politice.

Kreml dnes na Surkovovy úvahy reagoval neurčitě. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že neví, zda se Putin s esejí seznámil. Peskov sám ji označil za "pozoruhodnou a hlubokou". Potvrdil, že Surkov je s Putinem jako jeho klíčový poradce v trvalém kontaktu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pondělí 18. února 2019

Očekáváme v 19:00 3°C

Celá předpověď