Rozpočtová disciplína: Berlín se ocitl mezi dvěma kameny. V EU i doma

foto Nástupce Angely Merkelové, sociální demokrat Olaf Scholz, navštívil minulý pátek Paříž. Setkal se s prezidentem Emmanuelem Macronem, Jeho další cesta vedla do Bruselu.

Evropská komise směřuje k rozvolnění pravidel pro zadlužování členských států. Německo, největší plátce do společného rozpočtu EU, patřilo naopak vždy mezi strážce fiskální disciplíny – a čelí náporu zemí v čele s Francií, které se domáhají větší benevolence v časech sociálních a hospodářských dopadů pandemie. Nová vládní koalice Olafa Scholze působí zatím rozpolceně a bude se muset vydat cestou kompromisu.

Nový německý kancléř Olaf Scholz (SPD) se nechal už v předvolební kampani slyšet, že by evropský Pakt stability a růstu, jak se daný nástroj pro dodržování dluhu v přijatelných mezích jmenuje, měl být zachován, ale měl by umožnit jistou pružnost. Tato akademická rozšafnost se však hlásá snáze, než se provádí v praxi. A Scholz to pocítil hned v prvním týdnu svého úřadování poté, co ho 8. prosince potvrdil ve funkci Spolkový sněm, píše portál handelsblatt.com.

Ožehavé téma se ocitlo na stole hned při první Scholzově zahraniční návštěvě, jíž byla logicky poctěna Paříž. Prezident Emmanuel Macron sice německého hosta ubezpečil, že se Evropa musí znovu vrátit do pevných rozpočtových kolejí, jenže se zároveň nemůže tvářit, že se nic “neděje” a řídit se znovu regulemi, jež byly stanoveny na začátku 90. let. Podobné dvojznačné přesvědčení vyslovil i tamní ministr financí Bruno Le Maire.

Ona “obstarožní nařízení” zní následovně: členské státy platící eurem by měly držet vládní dluhy do tří procent a státní půjčky do 60 procent svého hrubého domácího produktu. Nicméně od jara 2020 se státní dluhy v eurozóně vyšplhaly v průměru ke 100 procentům HDP, tedy do výšin, kde se pohybovali jen ty rozpočtově nejotrlejší.

Pro Německo, kdysi dávno rozpočtového hříšníka a posléze ve stejné disciplíně premianta, jde o strategický problém. Spolkový kabinet se zatím nechtěl závazně vyjádřit: na vině jsou zřejmé rozdíly koaličních partnerů v pohledu na toto téma. Sociální demokracie a Zelení jsou ochotni na povolení rozpočtové uzdy kývnout, kdežto Svobodní se obávají, že se odbrzděné zadlužování vymkne EU z rukou. Mnoho času na otálení nezbývá – Evropská komise dala jasně najevo, že reformní návrh paktu předloží už v nadcházejícím roce. Striktní dodržování tohoto nástroje bylo pozastaveno do roku 2023.

S debatou o nových rozpočtových pravidlech se počítá i na Evropské radě, která začala právě dnes. V danou chvíli ještě nemá jít o ústřední bod programu. “Přesto musíme začít přemýšlet o tom, co bude s paktem nadále,” sdělil pro handelsblatt.com jeden z vysoce postavených německých úředníků.

Strana Zelených, která “tvrdila muziku” už při koaličních vyjednáváních, by ráda udávala tón i v této záležitosti. „Upnutý korzet s nereálnými stropy ve skutečnosti nikdy nefungoval,” tvrdí Rasmus Andresen, finanční expert této strany v EP. Podle něj rigidní pravidla jen škrtila hospodářský růst a zvětšovala sociální rozdíly ve společnosti. Na projednání budoucího paktu má EU rok. Jestliže bude chtít utáhnout popruhy, budou se muset přizpůsobit zejména Itálie a Řecko. Není proto divu, že jak Řím, tak Atény patří k nejhlasitějším stoupencům možné reformy.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je středa 26. ledna 2022

Očekáváme v 9:00 1°C

Celá předpověď