Debata o podobě finančního plánu Evropské unie na rok 2022 málem ztroskotala na sporu, zda potřebuje Evropský parlament posílit personál o 322 nových spolupracovníků. Nyní jsou mraky zažehnány, píše německý tisk.
Evropský parlament (EP) a vlády členských států se po tvrdých vyjednáváních domluvily na rozpočtu EU pro rok 2022. Dohoda, jíž bylo dosaženo v polovině tohoto týdne, předpokládá stav, že unie bude moci počítat s výdaji zhruba 169,5 miliardy eur. Tato částka odpovídá nárůstu o pět miliard eur oproti původnímu finančnímu plánu pro rok 2021.
Prostředky ze společné pokladny mají putovat například na zmírnění následků pandemie covid-19 nebo na ochranu životního prostředí. Podstatná část z fondů půjde jako obvykle do zemědělství a chudších regionů EU.
„Dosáhli jsme vyvážené jednoty, což je dobrá zpráva pro všechny evropské občany,” zhodnotila výsledek rozpravy slovenská vyjednávačka za unijní země Irena Drmazová. Dodala, že rozpočet musí primárně sloužit hospodářskému oživení a vést k dosažení klimatických met a uspokojivému rozvoji digitalizace.
Úlevu dal najevo také rozpočtový komisař Johannes Hahn. Pokud by rozhovory ztroskotaly, byl by to on, kdo by musel předložit nový finanční plán, případně vést EU do rozpočtového provizoria.
Kámen úrazu, jak potvrdili diplomaté, byl požadavek EP, aby pro něj pracovalo dalších až 322 osob. Členské státy oponovaly, že tento nárok není opodstatněný – parlament kontroval údajně pohrůžkou, že neustoupí a raději nechá jednání zkrachovat. Své přání na posílení personálu odůvodnil tím, že nová místa potřebuje k tomu, aby dostál své funkci kontrolora nad poskytováním finanční koronavirové pomoci a strážce nad tvorbou unijního zákonodárství. Detaily však neposkytl. V tiskové zprávě k rozpočtovému usnesení nebyla nakonec o navyšování zaměstnanců či externistů pro europarlament ani zmínka.
Tato “úvaha” se nicméně promítla do zvažovaných částek. EP požadoval, aby unie hospodařila v roce 2022 s 171,8 miliardy eur, státy začaly na sumě 167,7 miliardy. Ocitly se tím těsně pod hranicí 167,8 miliardy, kterou stanovil za komisi Johannes Hahn.
Po skončení jednání přispěchal přišel EP pak s chválou, že část z jím vylicitovaných a přihozených milionů eur (cca 479) půjde na jeho priority, tedy na zdravotnictví, mládež a ochranu klimatu. Jmenovitě jde o navýšení programů jako jsou Erasmus+, či program Life pro životní prostředí, přírodu a ekologické záměry.
