Největší úspěch, za který si EU určitě zaslouží obrovský dík, je to, že máme k dispozici několik očkovacích látek proti covidu-19 a prakticky kdokoliv, kdo má zájem, se může nechat naočkovat. Chybí však jakákoliv transparentnost jak ze strany EK, tak členských států, říká na závěr ankety ČTK Protext europoslankyně za KSČM a předsedkyně této strany Kateřina Konečná.
Jak hodnotíte obecně postup EU a EP v boji proti pandemii covid-19 ve druhém roce jeho trvání a v porovnání s rokem 2020?
Složitá a velmi rozsáhlá otázka. Rozdělila bych ji na dvě poloviny. Co se týče postupu EU, tak jsem spokojená jenom částečně. Podařilo se dokončit několik vakcín proti covidu-19 a rozdistribuovat je vcelku spravedlivě a poměrně rychle v dostatečném množství do všech členských států. V tomto ohledu bych však EU vytkla obrovskou netransparentnost, co se týče sjednávání smluv o hromadných nákupech těchto vakcín i jejich nákupu. Ta trvá i přes naši veškerou snahu až do teď, a kdyby nebylo některých novinářů, kteří svoji investigativní prací některé tyto smlouvy odkryli, nevíme prakticky nic. Druhou stranu mince tvoří situace vně EU, a tam si EU zaslouží jenom kritiku. EU ústy komise a některých jejich čelních představitelů naslibovala darovat miliardy dávek třetím nízko a středně příjmovým zemím skrze systém COVAX. Realita je daleko smutnější, pohybujeme se v řádech desítek miliónů. Dále EK s posvěcením členských států blokuje veškeré snahy uvolnit patenty na vakcíny proti covidu-19 na úrovni WTO. Jde o obrovskou ostudu vyspělého světa, za který se považujeme. Výsledek je, že v nízko a středně příjmových zemích nebyl dosud očkován prakticky nikdo. To způsobuje, že v těchto oblastech neustále vznikají další a další varianty covidu-19. S tímto přístupem se nikam dále nepohneme. Co se týče EP, ten funguje v druhém roce pandemie jako švýcarské hodinky. Podařilo se nastavit systém práce na dálku, který velmi dobře funguje.
Jaký byl počin roku 2021?
Největší úspěch, za který si EU určitě zaslouží obrovský dík, je to, že máme k dispozici několik očkovacích látek proti covidu-19 a prakticky kdokoliv, kdo má zájem, se může nechat naočkovat.
Co se naopak mělo/mohlo udělat jinak?
Na tuto otázku jsem už částečně odpověděla. Co se týče nákupů vakcín, chyběla a dosud chybí jakákoliv transparentnost jak ze strany EK, tak i členských států. Co se týče samotných vakcín, tak obrovskou chybou byla sázka na společnost AstraZeneca. Je zjevné, že tato firma nejednala vůči EU v dobré víře: nechala si vývoj vakcíny zaplatit z veřejných rozpočtů, avšak výsledný produkt dodala někomu jinému. Nakonec ještě přibyly pochyby o bezpečnosti této očkovací látky, takže o ni dnes v EU nemá skoro nikdo zájem.
Osobně za chybu považuji i to, že se členské státy nedokázaly před létem dohodnout na povinném používání tzv. covid pasů a jejich jednotlivých dílčích elementů. Což způsobilo, že během letních prázdnin měly různé země jiná pravidla pro vstup na své území. Dlouhodobě také kritizuji vznik platformy HERA, tedy jakéhosi zárodku úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví. V neposlední řadě mi vadí, že EU nadále blokuje jakékoliv uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19 pro chudé země.
Váš nejsilnější zážitek, ať už pracovní nebo osobní, z průběhu druhého pandemického roku?
Určitě to, jak si lidé umí navzájem pomáhat a potvrzení toho, že i když je nejhůř, prostě to zvládneme.
Vaše pracovní předsevzetí do nového roku?
Stejně jako letos – navrhovat a přicházet s pozitivním řešením, říkat nahlas pravdu, i když se to vládní elitě nelíbí. A bojovat za občany ČR v EU a EP.
