Rodinná sbírka zachycuje válečný osud obce Budkov na Třebíčsku

foto Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš (na snímku z 6. listopadu 2018) z Budkova na Třebíčsku shromažduje a pečuje o dokumenty o československých legionářích a historii obce.

Budkov (Třebíčsko) - Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš z Budkova na Třebíčsku se věnuje historii obce i regionu a pomáhá s údržbou památek. Pečuje také o doklady o vojácích první světové války a legionářích. Uchovával je i v době nacistické a totalitní diktatury, kdy byl vězněm v jáchymovském pracovním táboře Nikolaj. Za svoji práci nedávno obdržel pamětní odznak 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Díky dokladům, které začal shromažďovat už jeho otec František, má dnes obec dochovaný unikátní obraz toho, jak se první světová válka jejích obyvatel dotkla. Dodnes Jakše mrzí jen to, že se nevyptal pamětníků na víc podrobností.

Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš (v pozadí) z Budkova na Třebíčsku shromažduje a pečuje o dokumenty o československých legionářích a historii obce. Na snímku z 6. listopadu 2018 v popředí je jedna z unikátních fotografií zachycujících pobyt československých legionářů v Kanadě. Jeho otec František se narodil v roce 1896 do rodiny budkovského pekaře. V roce 1913 patřil mezi první absolventy katolického pedagogického ústavu v Praze Bubenči. Když o rok později začala světová válka, důsledně si zapisoval osudy svých spolužáků. Sám šel nejprve do poddůstojnické školy do Vídně, později na východní frontu. Systematicky shromaždoval i zprávy o mužích z Budkova, stal se místním kronikářem.

O jeden z nejcennějších zápisů, který dnes Svatopluk Jakš ochraňuje, se ale postarala Františkova sestra Růžena. Zaznamenala začátek války, odchody mužů na frontu i jejich další osudy. "Neklidně slavili jsme letošní naši pouť v den sv. Anny. Neklidně v obavách. Po zločinu sarajevském, který takřka vtiskl naší říši do ruky meč, proskakovaly zprávy o blížící se válce a právě v den naší pouti snad že již vypovězena...," napsala v srpnu 1914. Poznačila také, že z Budkova bylo nakonec odvedeno 120 mužů. "Stále slyšíme ten jejich pláč, a jak nemohli odejít, stále se ohlíželi, zastavovali, mávali klobouky. Ach, ten hlasitý pláč všech lidí, volání všem s Bohem nashledanou," psala dál.

Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš z Budkova na Třebíčsku shromažduje a pečuje o dokumenty o československých legionářích a historii obce. Na snímku z 6. listopadu 2018 ukazuje vzor pro vyřezání lva na pomník obětem válek v Budkově. Svatopluk Jakš dnes uchovává nejen zprávy, které sepsal jeho otec, případně teta, ale i pozůstalost po strýcích, kteří vstoupili do legií. V jeho archivu je tak i snímek legionářského tábora v kanadském Québecu.

Na pomníku padlým v první světové válce je dnes v Budkově uvedeno 14 jmen. Pomník nechala obec instalovat v roce 1934. Původně ho zdobil český lev, který byl ale za druhé světové války odstraněn. Svatopluk Jakš nyní pracuje ve své dílně na jeho replice. Rukama už mu prošly také všechny sochy a obrazy, které zdobí místní kostel. Zbavuje je letitého nánosu prachu. "Bez práce bych nevydržel," řekl.

Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš z Budkova na Třebíčsku shromažduje a pečuje o dokumenty o československých legionářích a historii obce. Část sbírky převzal po svém otci. Vojenská základna v Náměšti nad Oslavou ho letos za jeho práci při uchovávání dokladů s vojenskou tématikou ocenila pamětní medailí. Na snímku z 6. listopadu 2018 jsou historické fotografie z jeho sbírky, které zachycují pobyt československých legionářů v Rusku a Kanadě. Spolupracuje s regionálními muzei, i díky internetu dál shromažďuje informace o legionářích a chtěl by ještě sepsat knihu o svém otci, který za sebou nechal unikátní svědectví doby. Zemřel v roce 1978. Prožil si i perzekuci kvůli své víře a v 50. letech obavy o osud syna. Svatopluk Jakš se totiž pokusil v roce 1951 přejít hranice do Rakouska. "Napadlo nás to ještě s jedním kamarádem z jaroměřické hospodářské školy, když jsme byli na brigádě v Uherčicích," řekl Jakš. Dostali se až do Vídně, dokonce jim slíbili pasy. "Pak ale přišli dva pánové, že nás odvezou do sběrného tábora pod Vídeň, my jsme na to kývli, brali nás zadním vchodem do antonu a objevili jsme se v Mikulově, kde začalo vyslýchání," vzpomíná.

Pětaosmdesátiletý Svatopluk Jakš z Budkova na Třebíčsku shromažduje a pečuje o dokumenty o československých legionářích a historii obce. Na snímku z 6. listopadu 2018 ukazuje kopie fotografií šlechtického rodu Salmů z místního zámku. V Babicích, které jsou od Budkova vzdálené asi 15 kilometrů, v té době vrcholil politický proces, v němž padaly i tresty smrti. Snahou vyšetřovatelů bylo je do procesu vmanipulovat. "Chodila s námi do třídy dcera Plichty, který byl odsouzen," vysvětlil Jakš. Nakonec byl odsouzen k osmi měsícům v uranových dolech v Jáchymově v táboře Nikolaj. "Otci tehdy nějaký autobusák řekl, že mě zastřelili hned na hranicích. Teď je mi líto, jaké starosti jsem rodičům přidělal," uzavřel Jakš.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je sobota 17. listopadu 2018

Očekáváme v 23:00 -1°C

Celá předpověď