EK kritizuje boj s korupcí v ČR a vývoj v Polsku a Maďarsku

foto Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a eurokomisař Didier Reynders na tiskové konferenci v Bruselu ke zprávě EK o stavu právního státu v zemích EU, 30. září 2020.

Brusel - Česko má stále rezervy v boji proti korupci, který se někdy nepříliš rychle snaží zefektivnit přijímáním nových zákonů. Uvádí to dnešní zpráva Evropské komise o stavu právního státu v zemích Evropské unie, podle níž existují obavy, že významné korupční případy nejsou v ČR vyšetřovány systematicky. Nedostatky vidí unijní exekutiva v Česku rovněž například v malé transparentnosti vlastnictví médií či ve zhoršeném přístupu části společnosti k nevládním organizacím. Naproti tomu dobře hodnocenou nezávislost české justice by podle komise mohly dále zvýšit nově zaváděné normy.

Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace kolem Polska či Maďarska, proti nimž vedou unijní orgány řízení. V nejnovější zprávě komise vyjádřila vážné obavy z toho, aby reformy přijímané v těchto zemích neměly vliv na nezávislost justice.

Česko má podle zprávy zákonný rámec boje proti korupci, jehož fungování se snaží zlepšit například povinností zveřejňovat podrobnosti o státních zakázkách či novým zákonem o nominacích do státních podniků. Přijetí dalších zákonů upravujících lobbing, ochranu oznamovatelů korupce či pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu je však podle komise odkládáno. Podle Bruselu rovněž existují obavy, že "významné korupční případy nejsou vyšetřovány systematicky".

Unijní exekutiva také poukazuje na probíhající audity možného střetu zájmů veřejných činitelů a zneužívání peněz z evropských fondů. Auditoři z Bruselu loni ve zprávě týkající se dotací ze strukturálních fondů EU konstatovali, že ve střetu zájmů je český premiér Andrej Babiš. Podle auditu má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér tyto závěry odmítá.

Nezávislost a transparentnost českého soudnictví je podle dnes zveřejněné zprávy vnímána jako dobrá. Dále by ji podle komise mohla zlepšit řada v současnosti zaváděných reforem týkajících se státního zastupitelství či výběru soudců.

V Česku je sice zaručena svoboda projevu, obsah médií však není zcela chráněn před vlivem jejich vlastníků, konstatuje zpráva EK. Problém vidí hlavně v tom, že neexistují přesná pravidla, díky nimž by se jasně vědělo, kdo jednotlivá média vlastní. Komplikovaná může být i role samotných novinářů.

"Má se za to, že novinářům nehrozí fyzické útoky, avšak slovní urážky a vyhrožování nejsou v politickém diskursu ničím neznámým," uvádí komise.

Občanská společnost v Česku funguje podle zprávy dobře, ačkoli zvláště nevládní organizace věnující se migraci a genderovým tématům čelí "rostoucí zášti některých částí společnosti a některých politických stran".

Česko také patří k několika unijním státům, v nichž podle EK mohou občané narazit na překážky či prodlevy při získávání úředních informací, ačkoli svobodný přístup k nim zaručuje zákon.

EK: Vývoj v Polsku a Maďarsku vzbuzuje vážné obavy

Některé především postkomunistické země Evropské unie mají vážné nedostatky v dodržování principů právního státu. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém prvním ročním hodnocení vlády práva v sedmadvacítce členských zemí. Nejvážnější výhrady dala najevo k situaci v Maďarsku a v Polsku, s nimiž dlouhodobě vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Rezervy v boji proti korupci nebo v pluralitě médií však unijní exekutiva vidí například i u Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovenska či Česka.

Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace z Polska či Maďarska, se kterými vedou unijní orgány dlouhodobě prakticky bezvýsledné řízení.

"Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás," prohlásila při prezentaci zprávy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s dovětkem, že vyrůstala v komunistickém Československu, kde vládla totalita a nikoli právo. Hodnocení podle ní může upozornit členské země na nedostatky a také jasně definovat pojem právního státu, jehož údajnou mlhavost některé země komisi vyčítají.

Brusel na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotil čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.

"V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby reformy neměly vliv na nezávislost justice," uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě "vážné obavy" z možného podřizování soudů politické moci.

Komise zveřejnila zprávu den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí "nemocnou demokracii". Podle EK dnešní zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech.

Komise přitom podle dokumentu bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.

Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvedla EK.

Také pluralita médií je podle dnešní zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, v Maďarsku a na Maltě ale podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Podle Jourové chce komise využít hodnocení především k dialogu s členskými zeměmi, je však zároveň připravena vynucovat nápravu vážných či dlouhodobých prohřešků.

"Ani v budoucnu se nebudeme zdráhat zahájit řízení pro porušování hodnot," prohlásila místopředsedkyně EK. Dodala, že účinným nástrojem by se mělo stát spojení budoucího sedmiletého rozpočtu evropského bloku s respektem k vládě práva. O takovém spojení v současnosti jednají unijní členské státy, přičemž Maďarsko a Polsko usilují oslabení této podmíněnosti.

Maďarská ministryně: Zpráva EK o vládě práva je absurdní

Za absurdní a nepravdivou označila dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová zprávu Evropské komise o vládě práva v Maďarsku. Ve vyjádření na sociální síti napsala, že hodnocení nemůže sloužit jako podklad k další diskuzi uvnitř EU. Komise ve zprávě vyjádřila obavy o nezávislost justice i médií v Maďarsku.

"Zpráva komise o právním státu je absurdní a nepravdivá a nemůže sloužit jako základ k další diskuzi o vládě práva v Evropské unii," uvedla dnes na facebooku Vargová. Chybný je podle ní celý koncept i metodika zprávy, její zdroje jsou nevyrovnané a obsah ničím nepodložený.

V kapitole věnované Maďarsku a Polsku zpráva, kterou dnes Evropská komise představila, uvádí, že v některých členských státech podnítilo směřování změn "vážné obavy o to, aby reformy neměly vliv na nezávislost justice". V Maďarsku podle komise hrozí také politizace úřadů dohlížejících na média.

Výběr zdrojů, které zpráva využívá, je podle členky vládní strany Fidesz Vargové "neobjektivní a netransparentní". "Je nepřijatelné, že zpráva komise o vládě práva je napsaná organizacemi z centrálně financované mezinárodní sítě, která se zapojila do koordinované politické kampaně proti Maďarsku," napsala Vargová.

Ve kapitole o Maďarsku je podle ministryně zmíněno 12 organizací občanské společnosti, z nichž 11 v minulých letech dostalo finanční podporu od nadace Open Society Foundation (OSF), kterou založil americký finančník maďarského původu George Soros. Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána Sorose dlouhodobě kritizuje. Viní jej mimo jiné ze zasahování do vnitřních záležitostí Maďarska či podpory nelegální migrace.

Vargová ve svém příspěvku tvrdí, že Maďarsko je jednou z mála členských zemí EU, v nichž přetrvává "skutečná pluralita médií a ideologických debat". Na rozdíl od Maďarska totiž podle ní v západní Evropě dominují "levicová a liberální" média.

Jakákoli nestranná analýza situace v Maďarsku může podle Vargové dojít jen k jedinému závěru a to, že "základní hodnoty Evropské unie jsou respektovány a vláda práva dodržována".

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je sobota 24. října 2020

Očekáváme v 19:00 12°C

Celá předpověď