Resuscitaci je nutné zahájit do pěti minut po zástavě srdce

foto Ilustrační foto - Nácvik poskytování odborné pomoci a selekce zraněných při hromadném neštěstí se konal 30. října před Kongresovým centrem v Praze při příležitosti 40. výročí nehody jugoslávského letadla v pražském Suchdole, při které 30. října 1975 zahynulo nejméně 75 osob. Cvičení bylo součástí kongresu Evropské resuscitační rady (ERC) a mistrovství Evropy profesionálních týmů v poskytování rozšířené neodkladné resuscitace.

Praha - Resuscitaci je nutné zahájit do pěti minut po zástavě srdce. Každou minutu bez kyslíku, který srdcem pumpovaná krev rozvádí po těle, odumírá pětina funkcí mozku. Ročně by bez srdeční masáže nepřežilo asi 5000 Čechů. Podle statistik pražské zdravotnické záchranné služby v 80 procentech případů, kdy sanitka vyjede k člověku postiženému zástavou srdce, laici sami zahájí resuscitaci. Ve světě to je jen asi 20 procent. Informace dnes zazněly na setkání s novináři k Evropskému dni záchrany života v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Nemoci srdce a cév jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou úmrtí. Náhlá srdeční smrt hrozí osmi mužům z tisíce lidí mezi 60 a 69 lety s nějakým srdečním onemocněním. Podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka se zástava srdce čím dál častěji objevuje i u zdravých a mladých pacientů do 30 let. "Výjimkou nejsou ani rekreační či vrcholoví sportovci, které by nenapadlo, že je něco takového může potkat," řekl. Pokud člověk sportuje, neznamená to podle Pirka automaticky, že infarkt nedostane. "Jenom se to stane třeba o 20 let později," dodal.

Sám byl u dvou zástav srdce, které se staly přímo na běžeckých závodech v Praze. Jednoho muže resuscitoval pár desítek metrů před cílem běhu Praha-Běchovice, druhý zkolaboval při výběhu na kopec Hrádek při terénní Velké kunratické. Později se dozvěděl, že oba zvažovali, jestli ten den závod poběží, protože se necítili dobře. Doporučuje proto brát při sportu ohledy na signály těla.

Srdce při zástavě přestane čerpat krev a důsledkem je rychlá ztráta vědomí, nehmatný pulz a následná zástava dýchání. "Když někdo upadne do bezvědomí, je primárně nutné zjistit, zda dotyčný dýchá. Pokud ne, snažíme se nejprve rychle zprůchodnit dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, zběžně prohlédnout ústa a odstranit případné cizí tělesa jako zubní náhrady," popsala instruktorka resuscitace IKEM Lenka Sentivanová.

Pokud postižený nedýchá a nereaguje na podněty, měla by být zahájena co nejrychleji nepřímá srdeční masáž. "Hrudník by měl být rytmicky stlačován rychlostí 100 až 120 pohybů za minutu," popsala. Hloubka stlačení má být pět až šest centimetrů. Pokud chce zachránce i dýchat z úst do úst, doporučuje 30 stlačení hrudníku a potom dva vdechy. U nezkušených ale stačí jen masáž srdce.

Pirk dodal, že laická resuscitace nikdy srdce nemůže znovu rozpohybovat. "Člověk vlastně nahrazuje funkci srdce a pumpuje krev. Srdce se rozběhne až elektrickým šokem z defibrilátoru," popsal. Ten mohou připojit záchranáři po příjezdu sanitky nebo bývají na veřejných místech externí defibrilátory, které mohou obsluhovat i laici.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pondělí 27. května 2019

Očekáváme v 15:00 24°C

Celá předpověď