Bratislava - Represím na protestech v době komunistického Československa se nedalo vyhnout, úkolem Státní bezpečnosti (StB) bylo chránit legitimní zájmy státu a omluvit se lze jen těm, komu bylo nespravedlivě ublíženo. V televizním dokumentárním seriálu o někdejší československé tajné policii StB to řekl Alojz Lorenc, který v 80. letech jako první náměstek federálního ministra vnitra odpovídal za StB.
"Demonstrace vyžadovaly řešení. Tam šlo i o zpravodajskou práci, ale represi se nedalo zcela vyhnout, pokud se měly plnit úkoly, které politické vedení požadovalo," řekl Lorenc v cyklu StB: Přísně tajné, jehož první část z dvacetidílné série veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska odvysílal ve středu večer. Úvodní díl byl věnován právě rodákovi ze slovenského Trenčína Lorencovi.
Podle Lorence v ústavě byla zakotvena vedoucí úloha státu a úkolem StB bylo chránit jeho legitimní zájmy. Krátce zaváhal jen při odpovědi na dotaz ohledně etiky a morálky jednání. "Zákony jsou podmnožinou morálních zásad společnosti. Nemůže být zákon, který překračuje morální zásady. Ale úkolem zpravodajských služeb je dodržovat zákony a postupy, které jsou zákonné. Já jsem v tom skutečně nezákonnost tehdy neviděl," řekl.
Nyní třiaosmdesátiletý Lorenc také uvedl, že se nehodlá zbavovat své někdejší funkční odpovědnosti. "Já ji velmi výrazně pociťuji. Už jsem se několikrát omluvil. Nemohu se omluvit těm, kdo porušovali zákony, ale jen těm, komu bylo nespravedlivě ublíženo," řekl.
Podle něj snahou bylo řešit záležitosti politickými prostředky. "Bezpečnost patří mezi ozbrojené sbory, tam dost dobře není možné vykládat si povinnosti po svém. Ano, měl jsem možnost odejít, a to jsem neudělal," dodal.
O pozadí a činnosti StB a tehdejšího komunistického režimu hovořili v dokumentu také dva historici. Například Pavel Žáček řekl, že StB a prokuratura byly nejmocnějšími represivní složkami, které měly za úkol udržet komunistický režim. Ve zmíněném díle vystupoval i někdejší disident Václav Havel, který se po pádu komunismu v Československu stal jeho prezidentem.
Lorence před 30 lety vojenský soud v Táboře potrestal čtyřmi lety vězení za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody, verdikt o rok později potvrdil odvolací soud. Lorenc jako slovenský občan ale po rozpadu československé federace odmítl nastoupit výkon trestu v Česku. Z nového procesu na Slovensku pak vyvázl s podmínkou.
