Rektor UPOL: S kritickým myšlením se musí začít už na základní škole

foto Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci.

Rozvoj kritického myšlení patří k základním úlohám univerzit, připomíná Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro Projekt Lidé lidem. Jedním ze tří pilířů projektu je právě výuka kritického myšlení žáků. „Univerzita Palackého se zároveň snaží rozvíjet schopnost kritického myšlení i ve veřejném prostoru a nabízet tento druh vzdělávání všem sociálním skupinám,“ zdůrazňuje Miller.

Vyjádřil jste se, že obranou před nástupem totality v demokratických společnostech je vzdělání, schopnost kritického myšlení a budování občanské společnosti. Jak se kritické myšlení promítá do výuky na fakultách UPOL?

Před závorku vytýkám, že rozvoj kritického myšlení představuje hlavní důvod existence univerzit. Pokud by vysoké školy kdekoliv na světě na tuto misi rezignovaly, nelze je nadále nazývat univerzitami. Co se týče olomoucké univerzity, uvedu jeden konkrétní příklad z mnoha, který se týká vzdělávání učitelů, tedy bezprostředně naší budoucnosti. V současné době se společnost v důsledku technologického pokroku, masových migrací nebo nových způsobů komunikace dynamicky proměňuje a na tyto změny samozřejmě musí reagovat i systém a struktura výuky. Na pedagogické fakultě jsme po hluboké a složité diskusi implementovali před několika měsíci zcela nový systém vzdělávání učitelů, který představuje odpověď na prostou otázku: Jaké by měly být kompetence pedagoga v 21. století? Výsledkem jsou až revoluční změny v učitelských studijních programech, v nichž dominuje důraz na schopnost kritického hodnocení a tříbení informací, digitální gramotnost, schopnost využívat ve výuce moderní technologie, projektové řízení, ale také například rétorika či schopnost empatie a individuálního přístupu k žákům se specifickými potřebami.

Univerzita Palackého se zároveň snaží rozvíjet schopnost kritického myšlení i ve veřejném prostoru a nabízet tento druh vzdělávání všem sociálním skupinám, tedy nejenom vysokoškolským studentům. Minulý rok jsme zahájili činnost tzv. Občanské univerzity (UNION), která funguje na principu zvaných přednášek a workshopů typicky ze strany obecních samospráv, domů seniorů nebo škol. Předmětem poptávky jsou většinou témata, která podporují rozvoj kritického myšlení jako finanční gramotnost, schopnost čelit tzv. fake news nebo politickému populismu. Jako rektor mám z tohoto projektu radost, mimo jiné proto, že funguje čistě na bázi dobrovolnictví ze strany akademiků i studentů a na nezájem si nemůžeme stěžovat.

Je vhodné rozvíjet kritické myšlení již na základních školách? Jsou k tomu dnes budoucí učitelé připravováni?

Schopnost kritického myšlení musí být v ideálním případě celoživotně pěstovanou kompetencí, tudíž základní školy jsou nutnou a pravděpodobně hlavní součástí příběhu. Právě náš koncept „Učitel 21“, o kterém jsem hovořil výše, cílí do značné míry na učitele v regionálním školství. Je nutné říci, že škola je klíčová, ale stejně důležitými aktéry jsou rodiče a společnost jako celek.

Nepotřebuje kritické myšlení i nějaké hodnotové ukotvení?

Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Jde o spojené nádoby. Většinou vnímáme kritické myšlení jako součást obrany vůči propagandě, politickému populismu či podvodným obchodním a finančním praktikám. Stejně důležité je ovšem kritické myšlení jako součást pozitivní celospolečenské vize budoucnosti. Tu ovšem bez hodnotového ukotvení a elementární mravní integrity jejích nositelů nelze prosadit. Vaše otázka zároveň cílí na samotnou podstatu politické moci. Společnosti rezignující na kritické myšlení a na obranu základních občanských hodnot obvykle plnou parou zamíří k nějakému druhu totality nebo k autoritativní vládě. Nikoliv náhodou jsou ze strany podobných režimů likvidovány instituce, které mají kultivaci vzdělání a kritického myšlení ve svém genetickém kódu, tedy univerzity, nezávislá média, liberální think tanky a neziskové organizace. Každý autoritativní stát potřebuje, aby se lidé chovali stádně a rezignovali na ukotvení ve svém hodnotovém rámci, protože se s nimi potom lépe manipuluje. Tuto situaci měla ostatně česká společnost možnost zažívat na vlastní kůži, proto by člověk očekával i určitou kolektivní ostražitost vůči manipulativním technikám všeho druhu.

O kritickém myšlení se někdy mluví v souvislosti s fake news. Šíří se nějaké fake news i mezi dnešními vysokoškoláky?

Vůči dnešní sofistikované propagandě využívající bezprecedentní technologie je vysokoškolské vzdělání do jisté míry účinnou, ale nikoliv stoprocentní obranou. Právě proto je občanské vzdělávání a rozvoj kritického myšlení trvale probíhající bitvou, kterou sice nikdy nejde zcela vyhrát, zároveň si ji však nemůžeme dovolit prohrát, pokud nechceme čelit zcela fatálním důsledkům.

Zažil jste někdy situaci, kdy vám kritické myšlení nepomohlo v argumentaci?

Občas ano. Člověk je emocionální tvor a v případě asymetrické diskuse, v níž proti sobě stojí ratio a čisté emoce, má schopnost kritického myšlení a věcné argumentace jenom omezenou účinnost. Moje osobní zkušenost s veřejnými debatami mimo velká města však ukazuje, že lidé se obecně zajímají o podstatu věci, avšak často jim chybí přístup k objektivním informacím a nejsou proto schopni zvážit problém v širším kontextu. To opět ilustruje klíčovou roli občanského i formálního vzdělávání. Může se i stát, že občas dostaneme, lidově řečeno, v hospodě přes držku. Dějiny vzdělávání jsou však plné takových situací. Nejde tedy o nic nového, právě naopak.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 22. října 2019

Očekáváme v 5:00 10°C

Celá předpověď