Vláda projednala realitní makléře, tajemnici pro EU i Radu pro investování

foto Ilustrační foto - Premiér Andrej Babiš přichází na zasedání tripartity 21. ledna 2019 v Praze.

Praha - Realitní makléři zřejmě budou muset mít v budoucnu vysokoškolské vzdělání nebo potřebnou kvalifikaci. Vláda schválila návrh zákona, který mění dosavadní volnou živnost realitního makléře na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Vláda dnes zrušila Radu vlády pro stavebnictví ČR a zřídila místo toho Radu vlády pro veřejné investování. Ta by měla koordinovat velké investiční akce

Realitní makléři zřejmě budou muset mít v budoucnu vysokoškolské vzdělání nebo potřebnou kvalifikaci. Vláda schválila návrh zákona, který mění dosavadní volnou živnost realitního makléře na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Realitní kanceláře vesměs vítají, že se podle nich tolik potřebná regulace vůbec přichystala. Mají však řadu výhrad. Zákon ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident.

"Právě díky novému zákonu a novým podmínkám to nebude již podnikání v garážových podmínkách. Cílem je nastavit komunikaci mezi klienty a makléři a navrátit prestiž tomu oboru," uvedla dnes ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Podle návrhu zákona bude muset mít makléř vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, financí, marketingu a obchodu nebo stavebnictví. Další možností je vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe.

"Důležitější než rychlost bude výsledná kvalita. Jakmile se zákon podaří předložit poslancům, bude se jistě bouřlivě diskutovat. To může být ku prospěchu věci, ale jak víme, někdy dokáže poslanecká tvořivost zákony komplikovat," uvedl ředitel Asociace realitních kanceláří ČR Jan Borůvka. Dostálová , která zákon předkládá, za nejzazší přijatelný termín zákona považuje začátek roku 2020.

Podle provozního ředitel společnosti Fincentrum Reality Martina Fojtíka návrh dostatečně nereflektuje situaci na realitním trhu a podmínky v něm jsou nastavené obecně a velmi těžce dokážou trh regulovat. Navíc podle něj zdraží služby makléřů. Podle návrhu totiž zákon počítá s pojištěním zprostředkovatele realitního obchodu nejméně na 1,75 milionu korun. Pokud se makléř nepojistí, riskuje pokutu až jeden milion korun.

Podle obchodního ředitele společnosti Bidli Romana Weisera je připravovaný návrh lepší než stávající stav, nicméně zákon je i podle něj poněkud nedotažený. Podle generálního ředitele realitní kanceláře Next Reality Roberta Hanzla by zákon mohl být přísnější, například v otázce kvalifikačních požadavků, povinného pojištění nebo v otázce úschovy peněz u realitní kanceláře.

MMR muselo podle Dostálové zákon navrhnout tak, aby nediskriminoval malé a střední podnikatele. Zástupci některých realitních kanceláří rovněž kritizují, že pojištění realitního zprostředkovatele je nedostatečné, když částka povinného pojištění na pojistnou událost se snížila z původních šesti milionů korun na 1,75 milionu. "I tahle částka nám působila velké problémy. Museli jsme zvolit zlatou střední cestu," dodala Dostálová.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v ČR ke konci loňského roku 14.602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Po přepočtu na počet obyvatel patří v tomto ohledu Česká republika ke špičce v Evropě, na jednoho makléře připadá asi 720 obyvatel. Neoficiální odhady počítají až s 25.000 realitních zprostředkovatelů. V Německu, které je v tomto žebříčku na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.

Vláda zřídila Radu vlády pro veřejné investování

Vláda dnes zrušila Radu vlády pro stavebnictví ČR a zřídila místo toho Radu vlády pro veřejné investování. Ta by měla koordinovat velké investiční akce a zastoupeny by v ní měly být jednotlivá ministerstva podílející se na investicích. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Materiál, který vláda schválila počítá výhledově i se zřízením ministerstva pro veřejné investice.

"Rada pro veřejné investování je koncipována jako společný meziresortní poradní orgán vlády. Bude poskytovat vládě podporu při přípravě a projednávání koncepčních, strategických i legislativních dokumentů týkajících se investičních projektů," uvádí materiál. Předsedou rady je navržen premiér. Organizační záležitosti spojené s činností rady zajistí ministerstvo pro místní rozvoj.

Materiál do budoucna také počítá se vznikem ministerstva pro veřejné investice. "Český model veřejného investování by se měl zabývat projekty, jejichž hodnota přesahuje 50 milionů korun, přičemž projekty s hodnotou mezi 50 až 300 miliony korun by měly být posuzovány v rámci zjednodušeného procesu posuzování. Veškeré projekty s hodnotou nad 300 milionů korun by pak měly procházet komplexním vyhodnocovacím procesem. Za tímto účelem je proto nezbytné zřídit Radu vlády pro veřejné investování a orgán (Státní expertízu), který bude plnit funkci podpůrnou a koordinační, jímž by mělo být v českém prostředí v budoucnu nově vzniklé ministerstvo pro veřejné investice," uvádí předkládací zpráva.

Radu vlády pro stavebnictví zřídila vláda na konci roku 2014 jako stálý poradní orgán vlády v stavebnictví.

Tajemnicí pro EU bude od 1. února Milena Hrdinková

Místo státního tajemníka pro Evropskou unii bude od 1. února zastávat Milena Hrdinková. Na úřad vlády přichází z ministerstva financí. Předseda vlády po zasedání kabinetu novinářům řekl, že do výběrového řízení se přihlásili dva zájemci, jeden z nich ale nesplnil kvalifikační předpoklady. Hrdinková nahradí Aleše Chmelaře (ČSSD), který loni v září z funkce odešel, podle médií kvůli sporům s premiérem. Nyní je náměstkem ministra zahraničí. Hrdinková se chce zaměřit na servis pro premiéra a na pozitivní obraz evropské agendy.  

"V první řadě musím garantovat perfektní servis pro předsedu vlády v jeho roli nejvyššího zástupce České republiky ve strukturách EU a člena Evropské rady. Je třeba budovat kvalitní a produktivní vztahy s protějšky z ostatních států i institucí EU a nabízet součinnost ostatním resortům při řešení vzájemně se překrývajících agend tak, aby pozice ČR byly vždy souladné, konsistentní a srozumitelné," uvedla podle tiskové zprávy úřadu vlády Hrdinková. Za velmi důležitou považuje také "práci na pozitivní komunikaci o evropské agendě".

"Chtěla bych, aby všichni vnímali EU jako mimořádný projekt, jehož máme čest být součástí a na jehož úspěchu bychom se měli v co největší míře aktivně podílet," uvedla.

Hrdinková byla do loňského roku ředitelkou kabinetu na ministerstvu financí, kde působila i v době, kdy byl ministrem financí Babiš. Jeho nástupkyně Alena Schillerová (ANO) její funkci při reorganizaci zrušila.

Hrdinková nastoupila na ministerstvo financí v roce 1998 a věnovala se mimo jiné i systému přenesené daňové povinnosti známému jako reverse charge. Několik let strávila v Evropské komisi na generálním ředitelství pro daně a cla.

Investiční program pro kulturní stavby

Vláda dnes schválila financování 17 projektů rekonstrukcí a novostaveb sídel veřejných kulturních institucí v příštích devíti letech. Celkem osm miliard korun má jít například na opravy Veletržního paláce či Nové scény v Praze. O schválení nového programu informoval na twitteru ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

"Vláda ČR právě schválila 17 projektů v rámci programu 'Péče o národní kulturní dědictví I.' V celkové finanční bilanci 7,873 mld. Kč. Jde o národní dotační program na období 2019-2028," napsal Staněk.

Příslušné instituce by peníze z programu měly čerpat v letech 2019 až 2028. Program Péče o národní kulturní dědictví I. navazuje na předchozí podobný projekt, jmenovitě počítá s podporou sedmi národních kulturních institucí a celkovou sumou 7,8 miliardy korun. S nejvyšší sumou, s téměř 2,5 miliardy korun se v něm počítá pro Národní památkový ústav, 1,7 miliardy by mělo čerpat Národní technické muzeum. Částky mezi půl miliardou a miliardou korun jsou pak určeny pro Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerii, Muzeum umění Olomouc a Národní filmový archiv.

"Z nejvýznamnějších (projektů) bych zmínil památkovou obnovu objektu Invalidovny, dále realizaci projektu muzea umění, takzvané SEFO, nebo vybudování objektu muzea železnice a retro techniky na Masarykově nádraží v Praze. Ten projekt je celorepublikový, není soustředěn jen na určité lokality, takže mezi ty další projekty bych zařadil obnovu zámeckého areálu v Uherčicích," uvedl během tiskové konference ministr. Dále také zmínil plánovanou rekonstrukci částí kláštera Plasy či obnovu panského dvora v Ratibořicích.

Od roku 2006 fungoval Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se hradila třeba rekonstrukce historické budovy Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea, Státní opery či revitalizace Klementina. Původně měl program s desetimiliardovým rozpočtem platit do roku 2014, několikrát se prodlužoval. Jeho čerpání se léta zpožďovalo, politici v něm také dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 26. srpna 2019

Očekáváme v 9:00 21°C

Celá předpověď