Raketa Falcon 9 vynese ve čtvrtek na oběžnou dráhu dvě zařízení z Česka

foto Ilustrační foto - Start rakety SpaceX Falcon 9

Brno/Praha - Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která má ve čtvrtek odstartovat z amerického Mysu Canaveral, vynese na oběžnou dráhu kolem Země dvě různá zařízení vědců z České republiky. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vysílá do vesmíru dva detektory gama záření, vědci z Katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze zase detektor částic 2SD, který bude mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření na oběžné dráze. Instituce o tom informovaly v tiskových zprávách.

Zařízení obou vysokých škol ponese nanosatelit z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU). Detektor záblesků gama záření vyslali vědci do vesmíru loni v březnu, nyní na oběžnou dráhu přibudou další dva. "První detektor umístěný na družici GRBAlpha, která se do vesmíru dostala pod slovenskou vlajkou v březnu, již prokázal, že s jeho pomocí dokážeme rutinně detekovat záblesky gama záření. GRBAlpha dosud detekovala pět takových záblesků, dva z nich během pouhých osmi hodin v noci z 18. na 19. října,“ uvedl Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Cílem vědců je vytvoření celé flotily takových detektorů, které by měly postupně pokrývat celou oblohu. Propojením dat z těchto detektorů pak budou schopni lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pocházejí, a provést další měření a pozorování. Záblesky gama záření vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd a pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů.

Také detektor částic 2SD už na oběžné dráze kolem Země působí. "Ten první na oběžnou dráhu vynesla 5. července 2019 ruská raketa Sojuz. Druhý detektor toho umí ještě o něco víc, kromě měření počtu částic a jejich individuální identifikaci totiž dokáže určit i směr jejich letu a jejich energii. Součástí zařízení je ještě druhý detektor pro detekci fotonů takzvaného měkkého rentgenového záření. První detektor nadále funguje a data z něj nám pomohou získat lepší obrázek o kosmickém počasí a ionizujícím záření na oběžné dráze, což je hlavní cíl naší práce," uvedl Michal Marčišovský z Katedry fyziky FJFI (KF) a vedoucí laboratoře Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů (CAPADS), která detektory vyvíjí.

Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má pomoci v budoucnu ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením. "Díky včasnému zjištění nebezpečné úrovně záření, které by mohlo poškodit zařízení či ohrozit astronauty, je možné přijmout opatření vedoucí k omezení rizik – například je možné satelit pootočit tak, aby vůči záření vystavil svou nejchráněnější část, případně citlivá zařízení na daný čas vypnout," uvedl Marčišovský.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je neděle 23. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 3°C

Celá předpověď