Radikalizace začala v 90. letech, nyní ji živí dezinformace, míní expert

foto Účastníci protivládní demonstrace, kterou organizuje Ladislav Vrabel a spolek ČR na 1. místě, během pochodu z Václavského náměstí k úřadu vlády, 21. ledna 2023.

Brno/Praha - Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech minulého století a přispěla k ní i pandemická zkušenost a dezinformační scéna. K nárůstu skupiny nespokojených vedou podle experta Národního institutu SYRI Jana Charváta také chyby v komunikaci současné vlády. Nespokojení lidé nedůvěřují současnému politickému systému natolik, že si přejí jeho kompletní přeměnu, uvedl Charvát, který se dlouhodobě zabývá radikalizací a působí na Univerzitě Karlově v Praze.

Charvát v tiskové zprávě poukázal na tři chyby minulosti. Prvním problematickým momentem bylo podle něj přehlížení nespokojených lidí v 90. letech. Pětina voličů tehdy volila antisystémové strany a odmítala politickou transformaci v podobě, v jaké se nakonec odehrála. Část lidí zcela přestala chodit k volbám.

"Druhý problém představuje akceptace dezinformační scény během migrační krize, její legitimizace ze strany etablovaných politických stran a subjektů a následně neschopnost české společnosti se proti dezinformačním narativům účinně bránit," řekl Charvát. Třetím problémem je zhoršení ekonomické situace v pandemii, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) podle experta nezajistila všem odpovídající pomoc. Situaci podle vědce nezlepšuje ani komunikace současné vlády Petra Fialy (ODS), která nedokázala uklidnit lidi vystrašené skokovým zdražením energií.

"Každý z těchto problémů má jinou váhu, význam a důsledky. Všechny dohromady ale postupně vedou k nárůstu skupiny nespokojených občanů, kteří nedůvěřují stávajícímu politickému systému natolik, že si přejí jeho kompletní přeměnu. Tuto skupinu se pak dlouhodobě snaží oslovovat lidé z dezinformační scény," popsal Charvát. Jejich motivace může být pragmatická, ale i geostrategická - významná části dezinformační scény je proruská.

Část politického mainstreamu zatím na polarizaci a radikalizaci společnosti nenachází účinnou odpověď, zatímco některé etablované strany se ji naopak snaží využít ve svůj prospěch, uvedl Charvát. Pandemická zkušenost podle něj zvýšila ochotu lidí naslouchat dezinformacím a mobilizovala řadu těch, kteří dosud nebyli politicky aktivní.

Od začátku roku 2022 pak Evropa čelí další krizi v podobě ruské invaze na Ukrajinu. Pro dezinformační scénu to byl podle politologa SYRI v prvotní fázi šok a na několik týdnů se zcela odmlčela. Postupně najela na striktně proruský výklad konfliktu a útočí na EU, USA a NATO. Na protivládních demonstracích zaznívá volání po míru, kterého lze údajně dosáhnout zastavením vojenské pomoci Ukrajině, odvoláním sankcí proti Rusku a obnovením nákupu strategických surovin z Ruska. Tento argument pak podle politologa částečně přebírá v kampani i Babiš, jenž se tak snaží oslovit nespokojené voliče mobilizované dezinformační scénou.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pondělí 6. února 2023

Očekáváme v 21:00 -6°C

Celá předpověď