Rada soudnictví není dle ministra tématem pro toto volební období

foto Předseda Nejvyššího soudu České republiky Pavel Šámal (vlevo) hovoří na mezinárodní konferenci Nejvyšší soudy v měnící se době 6. listopadu 2018 v Brně. Dvoudenní akci pořádají Nejvyšší soudy České a Slovenské republiky ke stému výročí zřízení Nejvyššího soudu Československé republiky v roce 1918.

Brno - Zřízení nejvyšší rady soudnictví není podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) tématem pro aktuální volební období. Nebrání se diskusi o možných změnách ve správě justice, avšak nejprve pokládá za nutné určit kritéria pro výběr kandidátů na soudce. Teprve potom je možné řešit, kdo bude vykonávat státní správu soudnictví, řekl dnes Kněžínek ČTK v Brně na konferenci ke 100. výročí založení Nejvyššího soudu Československé republiky.

Podle předsedy českého Nejvyššího soudu Pavla Šámala jsou otázky výběru soudců skutečně prioritou, přímo však na ně navazují související problémy hodnocení soudců a jejich kariérního postupu.

"Nedovedu si představit, že tyto otázky budeme řešit bez orgánu zastřešujícího justici jako celek," řekl Šámal a varoval před opakovaným odsouváním tématu nejvyšší rady soudnictví. Chápe prý to, že pro výkonnou moc je to nepříjemná otázka. Justice ji ale nepokládá za odloženou, zdůraznil Šámal.

Nezávislost soudnictví se jako společné téma prolínala některými úvodními projevy brněnské konference. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že nezávislost se jako jedna z mála věcí v dnešním materiálním světě nedá získat rychle anebo za peníze - je nutné si ji "vysedět, vyvzdorovat a vytrpět".

Specifikem soudcovské práce je podle Rychetského osamělost. "Z odřeknutých obědů, z nepřijatých dárků, z osamělých nocí u počítače se rodí skutečná nezávislost soudce," uvedl Rychetský.

Zvažovaný vznik samostatné reprezentace soudní moci označil Rychetský za "rozumné řešení". Zdůraznil ale, že by to nemělo vést k soudcokracii ani k elitářství "vymknutému z kloubů ústavního mechanismu brzd a vyvažování". Nezávislost podle něj nesmí být ani synonymem neprostupnosti a izolace.

"Je nutné respektovat dělbu moci, na druhou stranu nemohou mezi mocemi ve státě existovat takové bariéry, které by bránily vzájemné komunikaci," uvedl také Kněžínek.

Jako základní hodnotu zmínil nezávislost Jean-Claude Wiwinius, předseda Nejvyššího a Ústavního soudu Lucemburska a budoucí předseda Sítě předsedů nejvyšších soudů EU. "V rámci sítě je věcí, kterou pokládáme za prioritu číslo jedna," uvedl Wiwinius a připomněl, že síť nedávno vydala zprávu k situaci v Polsku. Vyjádřila v ní znepokojení nad zprávami o zásazích do polského soudnictví.

Také podle Rychetského je na situaci v Polsku a Maďarsku vidět, jak se výkonná moc snaží oslabovat soudy. Předseda Ústavního soudu vyzval k solidaritě s tamními kolegy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 14. listopadu 2018

Očekáváme v 7:00 5°C

Celá předpověď