Putin chce prudce zvětšit přepravu nákladů ledovým oceánem

foto Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) a jehu ruský protějšek Sauli Niinisto na arktickém fóru v Petrohradu.

Petrohrad - Ruský prezident Vladimir Putin načrtl ambiciózní program zajištění ruské přítomnosti v Arktidě, včetně plánů na vybudování nových přístavů a rozšíření flotily ledoborců. Na arktickém fóru v Petrohradu, kterého se zúčastnili také představitelé Finska, Dánska, Islandu a Norska, řekl, že Rusko plánuje dramaticky zvýšit přepravu nákladů po takzvané severní mořské cestě, vedoucí podél severního pobřeží Ruska, z loňských 20 milionů tun na čtyřnásobek v roce 2025.

"Je to realistický, dobře vypočítaný a konkrétní úkol," řekl Putin. Připomněl, že Rusko je jediný stát s flotilou jaderných ledoborců. Rusko má nyní čtyři jaderné ledoborce, další tři se podle Putina stavějí. Do roku 2035 má mít Rusko podle prezidenta 13 těžkých ledoborců, včetně devíti s jaderným pohonem.

Rusko také plánuje rozšířit přístavy na obou stranách této arktické lodní trasy - Murmansk na poloostrově Kola a Petropavlovsk-Kamčatskij na poloostrově Kamčatka. Putin vyzval zahraniční společnosti, aby investovaly do těchto projektů. Další přístavy a infrastrukturní zařízení podél mořské cesty mají být podle ruského vůdce také modernizovány a rozšířeny.

Putin vybídl vládu, aby rychle připravila návrh zákona o zvláštních výhodách pro investory v Arktidě, aby jej poslanci mohli přijmout na podzim. Již nyní podle něj na arktické oblasti připadá desetina všech investic v Rusku.

Rusko, USA, Kanada, Dánsko a Norsko se snaží prosazovat svou svrchovanost nad částmi Arktidy, protože tající polární led vytváří nové příležitosti pro průzkum zdrojů a nové námořní trasy, uvedla agentura AP.

Norská premiérka Erna Solbergová na fóru zdůraznila nutnost respektovat mezinárodní právo. Arktickou radu, mezivládní organizaci sdružující státy s přístupem k Arktidě, označila klíčové místo pro dialog.

"Tu a tam slýchám, že Arktida je popisována jako geopoliticky ožehavé místo. Tak to nevidíme. Známe Arktidu jako oblast míru a stability," uvedla. "To by nemělo být považováno za samozřejmost. Je to výsledek politických rozhodnutí a praktické spolupráce mezi arktickými státy," řekla s tím, že "klíčem k zajištění míru a stability je respektování mezinárodního práva a regionální spolupráce".

AP připomněla, že ruská armáda modernizovala řadu vojenských základen ze sovětské éry za polárním kruhem, aby upevnila své pozice v oblasti, o níž se předpokládá, že schraňuje až jednu čtvrtinu dosud neobjevené ropy a zemního plynu na Zemi.

Vojenská přítomnost v Arktidě má podle šéfa ruské diplomacie chránit národní zájmy. "Zajišťujeme nezbytnou obrannou kapacitu s ohledem na vojenskou a politickou situaci v blízkosti našich hranic," řekl Sergej Lavrov a dodal, že nedávné cvičení NATO v Norsku bylo otevřeně namířeno proti Rusku.

Vztahy Ruska s USA a dalšími státy NATO od roku 2014 prudce ochladly kvůli ukrajinské krizi, válce v Sýrii, údajnému vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb a dalším sporům.

Lavrov poznamenal, že kontakty mezi vojenskými veliteli arktických zemí ustaly kvůli napětí mezi Ruskem a Západem a vyzval k jejich obnovení.

msk šeb

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je středa 13. listopadu 2019

Očekáváme v 17:00 3°C

Celá předpověď