Půdu pacovské synagogy prohledávali odborníci z židovského muzea

foto Odborníci z Židovského muzea v Praze prohledávali 21. března 2019 půdu synagogy v Pacově na Pelhřimovsku.

Pacov (Pelhřimovsko) - Odborníci z Židovského muzea v Praze dnes prohledávali půdu synagogy v Pacově na Pelhřimovsku. Předpokládají, že byla místem rituálního odkládání nábožensky cenných předmětů. Objevili části modlitebních knížek, modlitební hedbávný šál nebo obaly na svíčky. Obdobné předměty se do takzvaných geniz často ukládaly, řekla pracovnice muzea Lenka Uličná. Nalezené předměty chce spolek Tikkun vlastnící synagogu konzervovat a v budoucnu vystavit. Stavbu koupil na konci loňského roku a chce ji postupně vrátit podobu z 19. století.

"Obaly od svíček jsou pro nás cennější, než modlitební knížky, svědčí o životě obce, o běžném každodenním životě. Nejsou první, které vidíme, ale je jich daleko méně než modlitebních knížek," řekla Uličná.

Synagoga v Pacově na Pelhřimovsku, jejíž půdu prohledávali 21. března 2019 odborníci z Židovského muzea v Praze. Geniza funguje jako ochrana Božího jména. Jde o soubor pravidel, jak se chovat k už rituálně nezpůsobilým předmětům, které podle náboženských pravidel nelze jen tak vyhodit. "Nemusí to být nutně jen textová památka, může to být i památka hmotná, součást svatostánku, textilie, která byla používána při vyjímání svitku. To všechno má určitou míru svatosti a musí to odcházet ze světa kontrolovaným způsobem," vysvětlila Uličná. Zároveň se tak označuje místo, kde byly předměty uchovávané. Mohly to být výklenky ve zdi i půdy, jako v případě pacovské synagogy. Dnes taková místa vydávají svědectví zajímavá pro etnografy studující projevy religiozity lidí v konkrétní komunitě.

Objekt, který desítky let sloužil jako sklad, koupil v prosinci loňského roku spolek Tikkun od soukromého vlastníka za si 950.000 korun. Peníze získal z darů. Největší dárkyní byla žena, jejíž předkové v Pacově žili. Její dědeček měl v pacovské synagoze svatbu, řekla předsedkyně spolku Daniela Orlando. Synagoga není památkově chráněná, což chce spolek změnit.

Odborníci z Židovského muzea v Praze prohledávali 21. března 2019 půdu synagogy v Pacově na Pelhřimovsku. Na snímku jsou nálezy ze zásypu klenby. Vnější podoba synagogy by se po plánovaných opravách měla vrátit do 2. poloviny 19. století. Vnitřní podoba synagogy se nedochovala. Původně otevřený prostor dělí nové patro. Nad novodobým stropem se ale zřejmě dochovala část původních omítek a výmalby. Ještě letos by spolek rád obnovil původní vstup do synagogy, která je nyní přístupná jen ze soukromého pozemku. V srpnu plánuje uspořádat veřejné setkání na téma, jak využít synagogu v budoucnosti. Mohlo by v ní být muzeum a místo pro kulturní akce.

Synagoga v Pacově byla postavená mezi lety 1811 a 1823 podle plánů místního stavitele Tomáše Polívky. Původně klasicistní stavba v roce 1864 vyhořela a byla obnovená jako novorománská. Náboženským účelům sloužila do podzimu 1941. Židé v Pacově žili pravděpodobně už v 16. století. Před druhou světovou válkou čítala jejich obec 97 lidí. Holokaust přežilo šest z nich. V Osvětimi zemřel i poslední pacovský rabín Nathan Guttmann, jehož dcera Nelly přežila holokaust a dnes žije v Izraeli.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pondělí 22. dubna 2019

Očekáváme v 19:00 17°C

Celá předpověď