Psychology Today: Proč vás lidé mají víc rádi, než si myslíte?

foto Žena. Smutek. Deprese. Stres. Ilustrační foto

New York - Tohle už jsme nejspíš někdy zažili úplně všichni. S někým si povídáme - třeba s potenciálním novým kamarádem či kamarádkou, kolegou v práci nebo novým milostným partnerem - a i když se nestalo nic zvlášť hrozného, zpětně nás zaplaví vlna obav z toho, jaký jsme udělali dojem, napsal server Psychology Today.

Tyto obavy mohou mít mnoho podob: Nesvěřil/a jsem toho až příliš? Koktal/a jsem nebo jsem vypadal/a nepříjemně? Zněla ta poznámka domýšlivě? Položil/a jsem dost otázek? Nebo dokonce: Neměl/a jsem v zubech špenát?

Vzhledem k naší hluboké touze navázat kontakt a být přijímáni ostatními, mají tyto obavy určitý smysl. Chceme se dobře předvést, vypadat, že to máme v hlavě srovnané, a být oblíbení.

S ohledem na tato přání máme vlastně velmi dobrou zprávu: Obecně nejsou naši konverzační partneři zdaleka tak kritičtí, jak bychom mohli očekávat. A ještě lepší zpráva: Mají tendenci nás mít rádi a těšit se z naší společnosti mnohem více, než si myslíme.

Vědci tento rozdíl v perspektivách vnímání - co si myslíte, že si o vás někdo myslí, oproti tomu, co si o vás skutečně myslí - označují jako "liking gap", tedy zhruba "rozdíl v sympatiích". A právě tento rozdíl může být jedním z důvodů, proč v nás sociální interakce mohou vyvolávat stres, obavy a úzkost i po jejich skončení. Jednoduše podceňujeme, jak moc se lidem naše společnost líbí.

Výzkumnice Erica Boothbyová a její kolegové v sérii studií zkoumali rozdíl v oblíbenosti na základě několika typů sociálních interakcí. V jedné studii se cizí lidé setkali v laboratoři a plnili krátký seznamovací úkol. V jiné se lidé seznamovali v rámci semináře osobního rozvoje. A aby se ověřilo, jak se rozdíl v sympatiích projevuje v delším časovém období, třetí studie zkoumala spolubydlící v prvním ročníku vysoké školy v průběhu akademického roku.

Ve všech těchto různých prostředích, s různými typy lidí a při různých časových úsecích Erica Boothbyová zaznamenala výskyt rozdílu v sympatiích; lidé vždy odhadovali, že je jejich partneři při konverzaci či úkolech, anebo spolubydlící, mají rádi méně, než jak to vnímal jejich protějšek. A tento vnímaný rozdíl v sympatiích je ještě vyšší u lidí, kteří jsou plaší a mají nízké sebevědomí.

Druhá série studií Adama Mastroianniho a jeho kolegů zkoumala rozdíl v sympatiích u lidí, kteří měli za úkol spolupracovat na projektu v malých skupinách. I když se lidé soustředili na svou práci, rozdíl v sympatiích existoval i zde: mnoho lidí si myslelo, že je členové jejich skupiny mají rádi méně, než tomu bylo ve skutečnosti.

Tento stav má vliv i na výsledky podávané v prací. Ti, kteří se (mylně) domnívali, že je ostatní nemají rádi, méně často žádali členy skupiny o pomoc, méně často nabízeli členům skupiny zpětnou vazbu a méně často chtěli se skupinou v budoucnu znovu spolupracovat.

Na rozdílu v sympatiích se do jisté míry podílejí negativní, sebekritické myšlenky, které často máme během rozhovorů a po jejich skončení. Máme pocit, že nás druzí odsuzují za věci, které ovšem nemohli odhalit (například vlastní tajené úzkosti), anebo jim jednoduše nevěnovali pozornost.

Navenek se tato sebekritika může zdát dobře míněná. Chceme být oblíbení a jsme výjimečně citliví na všechny společenské přešlapy, kterých se můžeme dopustit. Chceme se jim vyvarovat a v budoucnu si vést lépe. Ovšem jak potvrzují tyto studie, můžeme své dobře míněné sebekritické obavy přehnat - a strávit spoustu času a energie přemíláním a obavami z konverzačních přešlapů, kterých si nikdo ani nevšiml.

Tyto obavy si také můžeme přenést do budoucích sociálních interakcí, což nám ještě více ztíží navazování sociálních kontaktů. Navíc často zapomínáme, že naši konverzační partneři mohou také procházet vlastní sebekritikou. Místo toho, aby posuzovali naše přehmaty, se pravděpodobně soustředí na své vlastní.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 28. září 2022

Očekáváme v 21:00 6°C

Celá předpověď