Psychiatr: Pomoci psychice může pohyb i odstup od informací

foto Žena. Smutek. Deprese. Stres. Ilustrační foto

Praha - Univerzální recept pro to, jak se psychicky připravit na další týdny omezení kvůli koronaviru, neexistuje. Pomáhá však pohyb a držet si k přívalu informací kritický odstup. Prvními příznaky psychických potíží bývají například poruchy spánku a soustředění. ČTK to řekl psychiatr Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Mohr také předsedá Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti (ČPS) Jana Evangelisty Purkyně.

Mohr poznamenal, že na jaře se lidé s nadějí upínali na rozvolnění opatření. Nynější nejistota z budoucnosti, nekonzistentní komunikace úřadů a zhoršení epidemie však vede k růstu frustrace, únavy ze změn a nižší ochotě respektovat nařízení. Podle psychiatra je teď důležité si uvědomit, že některé věci člověk sám změnit či ovlivnit nemůže, na jiných však dovede zapracovat.

"Pod kontrolou lze mít věci, které chrání mě a moje blízké, mohu také ovlivnit množství a kvalitu informací, které nechám na sebe působit. Není proto od věci naordinovat si 'informační dietu', omezit čas, který zprávám člověk věnuje, vybrat si zdroj informací, udržet si kritický odstup," doporučil. Pomáhá také čas strávený s blízkými i chvíle pro sebe a omezení pití alkoholu. Jako jeden z nejúčinnějších způsobů pro zachování duševní rovnováhy uvedl pohyb a sport.

K varovným příznakům možných psychických problémů patří zhoršení spánku a soustředění, napětí, "ztráta radosti" i bolesti, únava a zažívací potíže bez fyziologických příčin. "Důležité je, že se u dotyčného jedná o změnu oproti běžné normě. Kritická mez, kdy by člověk měl vyhledat odborníka, je narušení běžného fungování v rodině, v práci, ve vztazích, významný pocit subjektivní nepohody," popsal Mohr. Zásadní je pozornost blízkých, sám člověk totiž někdy nerozpozná vážnost svého stavu.

NÚDZ bude podle něj dál zkoumat vliv epidemie na psychiku lidí. Připomněl, že podle jarní studie NÚDZ na více než 3000 dospělých v Česku stoupl výskyt duševních poruch proti roku 2017 z 20 na 30 procent. Počet lidí s depresí a sebevražednými myšlenkami vzrostl třikrát, s úzkostnými poruchami na dvojnásobek. Prokázané potíže přitom významně souvisely s obavami o zdraví či živobytí kvůli pandemii. "Aktuálně je připravené opakování studie na listopad a prosinec," dodal.

Ačkoliv psychiatrické a psychologické ambulance jedou dál, Mohr podotkl, že proti první vlně covidu-19 je změna u péče na dálku. Tehdy zdravotní pojišťovny umožnily vykazovat kontroly v on-line režimu či přes telefon jako prezenční, což podle Mohra pomohlo zvládnout větší potřebu péče i nárůst nových pacientů.

"Nyní na podzim je situace trochu odlišná, aktuálně zavedený kód distanční konzultace zdravotního stavu psychiatrem nebo psychologem je omezen především na krizovou intervenci a pouze u pacientů, kteří se nemohou dostavit fyzicky do ordinace z důvodu respirační nákazy nebo z důvodu nařízené izolace či karantény," uvedl. Nenahrazuje to standardní kontroly či psychoterapii. "Mnoho psychiatrických pacientů trpí obavami z návštěvy ordinace a ruší plánované kontroly, což hrozí rizikem přerušení péče, zhoršením zdravotního stavu a potenciálně nutností hospitalizace," upozornil.

Seznam krizových služeb a linek první pomoci mohou lidé najít třeba na webech ČPS, iniciativy Nevypusť duši či Ministerstva vnitra ČR. Také NÚDZ chystá web s informacemi a technikami péče o vlastní duševní zdraví.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 24. listopadu 2020

Očekáváme v 9:00 0°C

Celá předpověď