První černoška mezi soudci nejvyššího soudu zdůraznila význam svého jmenování

foto Americký prezident Joe Biden a soudkyně Ketanji Brownová Jacksonová, která by se po létě měla stát první ženou tmavé pleti sloužící u nejvyšší soudní instance v USA.

Washington - Soudkyně Ketanji Brownová Jacksonová dnes vyzdvihovala historickou povahu svého jmenování k Nejvyššímu soudu Spojených států, když vystoupila v Bílém domě den po schválení její kandidatury Senátem. Známá také jako "KBJ", 51letá rodačka z Washingtonu D.C. by se po létě měla stát první ženou tmavé pleti sloužící u nejvyšší soudní instance v USA. Při emotivním projevu po boku prezidenta Joea Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové prohlásila, že v její vlasti "je možné všechno".

"Trvalo to 232 let a 115 předchozích jmenování, než byla ke službě na Nejvyšším soudu Spojených států vybrána černoška, ale dokázali jsme to," řekla soudkyně, přičemž odkazovala na stáří nejvyššího soudu, který se poprvé sešel v roce 1790. "Dokázali jsme to, my všichni," zdůraznila.

Podle agentury AP Brownová Jacksonová při vystoupení na zahradě prezidentského sídla místy potlačovala slzy, když děkovala své rodině či mluvila o svých mentorech. Zároveň v projevu připomenula časy, kdy lidé s její barvou pleti v USA nejenže nebyli zastoupeni na nejvyšším soudě, ale nemohli ani vykonávat každodenní aktivity společně s bělochy.

"Ušli jsme dlouhou cestu ve snaze zdokonalit naši unii," řekla soudkyně. "V mé rodině to trvalo jen jednu generaci, dostat se od segregace až k nejvyššímu soudu Spojených států," pokračovala. Také slíbila, že bude v nové funkci pracovat nezávisle a nebojácně a nebude nikomu stranit.

Brownová Jacksonová po konci aktuální schůze soudu vystřídá v jeho devítičlenném senátu Stephena Breyera, který se ve věku 83 let rozhodl z doživotně udílené funkce po téměř 30 letech odstoupit. AP připomíná, že "KBJ" dostala post v instituci, která byla skoro po dvě staletí tvořená jen muži bílé pleti a která prohlásila její rasu za nehodnou občanství a podpořila americkou segregaci. Prvním černochem, který zastával post v nejvyšším soudu se stal v roce 1967 Thurgood Marshall nominovaný prezidentem Lyndonem Johnsonem.

Nominací ženy tmavé pleti prezident Biden splnil slib z předvolební kampaně. Jméno kandidátky oznámil ke konci února, měsíc po zprávě o rezignaci Breyera, Senát ve čtvrtek nominaci schválil poměrem 53 hlasů ku 47. Brownovou Jacksonovou podpořilo všech 50 senátorů z Bidenovy Demokratické strany, z republikánů se k nim přidali Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Mitt Romney.

Biden dnes zopakoval, že jeho cílem bylo, aby složení nejvyššího soudu více reflektovalo americkou populaci. "Je to silná věc, když se lidé mohou spatřovat v druhých. (...) Vsadím se, že každý jeden z vás si vzpomene na moment ve svém životě, kdy se objevil učitel, příbuzný, soused, někdo, kdo ve vás upevnil víru, že se můžete stát čímkoli chcete. To je silná, silná, silná myšlenka," řekl při ceremoniálu u Bílého domu.

I přes historický rozměr nástup Brownové Jacksonové do nejvyššího soudu nijak významně nezmění "ideologickou" rovnováhu v jeho senátu. Ona i odcházející Breyer jsou totiž považování za liberální soudce, kteří jsou aktuálně v tříčlenné menšině. Tento stav platí od předloňského jmenování Amy Coneyové Barrettové, která se stala třetím členem navrženým republikánem Donaldem Trumpem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je úterý 4. října 2022

Očekáváme v 9:00 13°C

Celá předpověď