Průzkum spolku: Třetina samoživitelek si kvůli krizi vzala půjčku

foto Peníze, bankovky, česká měna, koruna, úspory - ilustrační foto.

Praha - Třetina samoživitelek si kvůli dopadům koronavirové krize vzala půjčku. Většina samotných matek s dětmi neměla už před epidemií žádné úspory, nebo měla jen několik tisíc korun. Vyplývá to z květnové ankety mezi 950 dotázanými z celé republiky, jejíž výsledky dnes ČTK poskytl Klub svobodných matek (KSM). Podle šéfky tohoto spolku Dany Pavlouskové stát v podpoře selhává. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) dnes řekla, že se přidělování mimořádných dávek zjednodušilo a lidé v tísni o ně mají žádat.

"Krize paradoxně nejvíce postihla ty samoživitelky, které pracují a před krizí byly na státu zcela nezávislé. Prvotních 60 procent ošetřovného a nemožnost dosáhnout na sociální dávky vzhledem k předchozím příjmům donutila třetinu z nich si vzít půjčku," uvedla mluvčí Klubu svobodných matek Petra Krainová.

Podle šéfky spolku je zadlužování samoživitelek alarmující. "Znamená to totiž, že podpora státu v této mimořádné situaci selhala," uvedla Pavlousková. Podle ní to dokládá i skutečnost, že se pětina žen obrátila s žádostí o pomoc na neziskové organizace. Stát žádala o pomoc pětina žen. Pětina si vyjednala odklad splátek nájemného či půjček. Každá devátá dotázaná se snažila získat peníze na brigádách.

Skoro dvě třetiny samoživitelek uvedly, že se jejich situace po více než dvou měsících od vyhlášení nouzového stavu a nařízených omezení zhoršila. Zlepšení zaznamenala čtyři procenta dotázaných. Beze změn žije 15 procent respondentek. Žádnou finanční rezervu už před krizí nemělo 58 procent žen. Úspory do 5000 korun měla pětina samoživitelek a od 5000 do 10.000 korun necelá desetina. Víc než 10.000 korun mohlo využít zbývajících 12 procent dotázaných, tedy každá osmá.

Maláčová se se zástupkyněmi spolku sešla před dvěma týdny. Debatovaly právě o dávce mimořádné okamžité pomoci. Šéfka resortu práce dnes na tiskové konferenci zopakovala, že ministerstvo zmírnilo podmínky pro získání této podpory.

"Je to dávka, která pomáhá lidem, kterým koronavirus naboural rodinný rozpočet," řekla dnes Maláčová. Dodala, že dávka je na základní potřeby pro ty, kteří si jinak nemohou pomoci sami.

Mimořádná okamžitá pomoc patří mezi dávky v hmotné nouzi. V té je člověk či rodina, pokud nemá dostatečný příjem a majetek na zajištění základních potřeb a nemůže si vydělat. Žadatelé musí být na životním minimu a nemohou mít žádný majetek či spoření. Úřady teď neposuzují majetek, ale jen příjmy a úspory všech členů domácnosti.

Podle odborníků na sociální problematiku je obtížné na peníze od státu dosáhnout. Z údajů ministerstva práce vyplývá, že od vyhlášení nouzového stavu od 12. března do 25. května úřady dostaly zhruba 8700 žádostí o mimořádnou dávku. Celkem jich přiznaly něco přes 4300. Uspěla tedy polovina. Podle statistik počet vyplacených dávek není ve srovnání se stejnou dobou minulých let vyšší.

Podle ministryně za to může spíš to, že se o mimořádné dávce málo ví. Dnes apelovala na média, aby o ní informovala. "Přes veškeré kampaně se nám mimořádná okamžitá pomoc zvýšila myslím na dvojnásobek proti běžnému stavu. Ten počet poskytnutých dávek je stále vzhledem k tomu, čemu čelíme, minimální," uvedla Maláčová.

Z údajů resortu vyplývá, že v dubnu dávku získalo kolem 1900 žadatelů. Loni v dubnu úřady poskytly také 1900 mimořádných pomocí. V květnu 2019 se vyplatilo 1900 dávek, letos do 22. května necelých 1700. Letošní poskytnuté částky jsou ale vyšší. Od dubna se zvedlo životní minimum.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je pátek 10. července 2020

Očekáváme v 13:00 31°C

Celá předpověď