Průzkum: Kvůli covidu-19 zvažují lidé odchod z velkých měst

foto Ilustrační foto - Ženy s rouškami si povídají ve slunečném podzimním dni v Tuilerieských zahradách v Paříži.

Londýn - Značná část obyvatel velkých evropských metropolí uvažuje kvůli pandemii covidu-19 o tom, že se přestěhuje do menších měst či venkov. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila nadace Thompson Reuters Foundation. Ze svého města chtějí kvůli dopadům šíření koronaviru nejčastěji odejít Londýňané a Pařížané.

Kromě Londýna a Paříže se autoři průzkumu dotazovali na spokojenost s životem ve velkoměstě také obyvatel Milána, Madridu a Berlína. Více než čtyřicet procent z 5000 respondentů uvedlo, že uvažuje o odchodu z těchto metropolí. Přestěhovat by se chtěli nejčastěji do menších měst, kde by byli blíže přírodě, zároveň ale měli k dispozici také potřebné služby.

Na současných bydlištích obyvatelům pěti evropských velkoměst, z nichž nejmenší je s 1,3 miliony obyvatel Milán, vadí především přeplněnost a znečištěné životní prostředí.

Podle hlavního autora studie Malcolma Smithe ze společnosti Arup lidé za pandemie a plošné karantény, která ji v mnoha zemích světa provázela, přehodnotili priority. Chtějí mít teď například mnohem blíže obchody či zelené plochy. Celých 85 procent dotázaných uvedlo, že si díky pandemii uvědomili, jak důležité je mít park či přírodu ve vzdálenosti, kterou lze ujít či ujet na kole.

Nejvíce sní o útěku z velkoměsta podle průzkumu Londýňané, kterých by se mimo metropoli rádo přestěhovalo 59 procent. Obyvatel Paříže se stejně vyjádřilo 41 procent a Berlíňanů 30 procent.

Podle společnosti Arup je možné, že velký počet obyvatel Londýna, kteří v karanténě začali snít o přesunu mimo britskou metropoli, souvisí i s tím, že jim cesta do nejbližšího parku či na hřiště trvá v průměru 20 minut. U obyvatel zbylých čtyř metropolí je to v průměru téměř o polovinu méně.

Letos kvůli celoplošné uzávěře na čas své domovy opustily dvě pětiny Londýňanů, kteří se přesunuli na venkov. Například v Madridu či Miláně to byla jen asi desetina obyvatel.

"Myšlenka patnáctiminutového města, kde je možné uspokojit základní potřeby do čtvrthodiny, v době pandemie covidu-19 obzvlášť rezonovala. Mnohem více lidí chtělo nakupovat, cestovat a trávit volný čas co možná nejblíže svému bydlišti," uvedla Harriet Tregoningová, předsedkyně organizace New Urban Mobility Alliance, která bojuje za města, v nichž by se podle ní dalo lépe žít.

Podle Philippa Rodea, který vede skupinu pro urbanistický výzkum na londýnské ekonomické škole LSE, je ale příliš brzy na to hovořit o hromadném útěku z velkoměst. V nich totiž mají lidé stále k dispozici mnoho příležitostí k vyžití od kultury po podnikání.

Průzkum společnosti Arup podle Rodea neznamená, že lidí ve velkoměstech bude ubývat. Místa, která zanechají ti, kteří se vystěhují na venkov, totiž podle něj rychle zaplní lidé, kteří se za příležitostmi do velkoměsta přistěhují.

Podlé šéfa společnosti Arup Smithe nicméně pandemie ukázala, že je třeba do budoucna budovat menší města, ve kterých se bude lépe žít a která budou lépe odolávat krizím, ať už je přinesou pandemie či klimatické změny. "Odpovědí na choleru v 19. století bylo v Londýně vybudování rozsáhlé infrastruktury, kanalizační sítě," řekl Smith. "Doufám, že po covidu-19 se přistoupí k objemově menším, ale širším zásahům," dodal. Šedivá místa by podle něj měla oživit zeleň, rozvinout by se měla městská cyklistika a lépe by se mělo začít uvažovat i o rozmístění služeb.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 7:00 1°C

Celá předpověď