Průzkum: Evropané si přejí, aby EU měla k zvládnutí krize větší rozpočet

foto Eurobankovky - ilustrační foto

Většina Evropanů si myslí, že Evropská unie měla mít více peněz na překonání důsledků pandemie. Prioritami jsou veřejné zdraví, hospodářské oživení a změna klimatu.

V červnu 2020 se uskutečnil nový průzkum zadaný Evropským parlamentem. V něm téměř sedm z deseti respondentů z celé EU (68 %) vyslovilo přání, aby EU hrála v úsilí o překonání krize větší úlohu. V České republice tento názor sdílí necelá polovina (46 %) dotázaných. Více než polovina dotázaných Evropanů (56 %) a 41 procento Čechů je přesvědčena, že k dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Unie měla více finančních prostředků. Ty by měly být primárně použity na odstranění následků pandemie v oblasti zdravotnictví a ekonomiky.

Podle průzkumu je přibližně polovina občanů (53 % na úrovni EU a 49 procent v ČR) nespokojena se solidaritou mezi členskými státy EU v průběhu pandemie, i když míra spokojenosti v této oblasti vzrostla od dubna o pět procentních bodů, jak na úrovni EU, tak v ČR.

„Výsledky průzkumu jednoznačně ukazují, že občané od Unie očekávají, že bude prokazovat více solidarity a bude více pomáhat při obnově,“ interpretuje výsledky nejnovějšího průzkumu předseda EP David Sassoli. „Uvědomují si také, že pokud má být EU schopna čelit bezprecedentním následkům pandemie na naši ekonomiku a společnost, potřebuje větší rozpočet. V současných jednáních o rozpočtu stojí Parlament na straně občanů, kteří si přejí, aby EU byla akceschopnější a kladla si náročnější cíle.“

Občané jsou dobře informováni

Tři ze čtyř evropských občanů (76 %) již slyšeli o různých opatřeních EU proti následkům pandemie covid-19 a 36 procent respondentů dokázalo tato opatření vyjmenovat.­ To představuje zvýšení o tři procentní body oproti prvnímu podobnému průzkumu z dubna letošního roku. Z těch, kteří již slyšeli o opatřeních EU proti koronaviru, je s nimi 49 procent spokojeno, zatímco v dubnu to bylo jen 42 proventa. V České republice má povědomí o těchto opatřeních EU 61 procento dotázaných a 22 procenta je dokáže vyjmenovat, což je o čtyři procentní body více než v dubnu letošního roku. Z těch, kteří o opatřeních slyšeli, je s nimi spokojeno 52 procenta oproti 44 procentům v dubnu. Toto výrazné zvýšení o téměř sedm procentních bodů v celé EU a osm procentních bodů v ČR potvrzuje, že navrhovaná opatření, z nichž některá ještě nebyla provedena, se těší rostoucí podpoře veřejnosti

Solidarita by měla být větší

O něco více než polovina respondentů z celé EU (53 procenta je nespokojena se solidaritou, jakou si členské státy EU prokazují v době pandemie. Spokojeno je naproti tomu průměrně 39 procent. Je to v průměru o 5 procentních bodů více než v dubnu 2020, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v Portugalsku a Španělsku (+ 9 bodů), Německu, Řecku, Rumunsku a na Slovensku (+ 7 bodů). V Česku došlo k nárůstu o 5 procentních bodů.

Přibližně dvě třetiny respondentů z celé EU (68 %) souhlasí pak s výrokem, že „EU by měla mít k řešení krizí, jako je koronavirová pandemie, více pravomocí“, přičemž ve všech členských státech, s výjimkou Česka, tak odpověděla absolutní většina dotazovaných. Největší podporu rozšíření pravomocí EU vyjádřili respondenti v Portugalsku a Lucembursku (v obou zemích 87 %), na Kypru (85 %), na Maltě (84 %), v Estonsku (81 %), Irsku (79 %), Itálii a Řecku (v obou 78 %), v Rumunsku (77 %) a Španělsku (76 %). V České republice s rozšířením pravomocí souhlasilo 46 % dotázaných.

Rozpočet je třeba posílit

Podle průzkumu si 56 procent Evropanů myslí, že EU by měla mít více finančních prostředků, aby dokázala překonat následky pandemie koronaviru. V 15 členských státech souhlasí s tímto výrokem absolutní většina respondentů, přičemž nejvíce jich bylo v Řecku (79 %), na Kypru (74 %) a ve Španělsku a Portugalsku (v obou 71 %). V České republice je o tom přesvědčeno 41 procento dotázaných.

Pokud jde o to, v jakých oblastech by měly být tyto dodatečné rozpočtové prostředky použity, kladou evropští občané na první místo veřejné zdraví. Výdaje na zdravotnictví považuje za nejdůležitější 55 % dotazovaných a na první místo se dostaly v 17 členských státech. Dalšími prioritami je hospodářské oživení a nové příležitosti pro podniky (45 %), zaměstnanost a sociální věci (37 %) a změna klimatu (36 %). Financování hospodářského oživení bylo na prvním místě v Itálii (58 %), Slovinsku (55 %), Litvě (54 %), ale i Česku (51 %). Občané v Rakousku (48 %) a Dánsku (45 %), považují za nejvyšší prioritu Unie boj proti změně klimatu; zatímco na Slovensku (63 %), v Chorvatsku (58 %) a Finsku (46 %) je nejčastěji zmiňována zaměstnanost a sociální věci.

Méně nejistoty a strachu

Výrazným způsobem se proměňuje subjektivní vnímání krize. Občané z 15 členských států volí pro popis svých aktuálních pocitů slovo „naděje“ (celkem 41 %); tento pocit se nachází na druhém místě těsně za „nejistotou“, kterou uvádí 45 % respondentů (včetně českých), tedy o 5 procentních bodů méně než v dubnu (50 %). Negativní pocity jsou na ústupu: „strach“ (17 %, –5), „frustrace“ (23 %, –4), „bezmoc“ (21 %, –8), zatímco pocit „důvěry“ stoupl v evropském průměru o 3 body na 24 % a pocit „prospěšnosti“ o dva body na 16 %.

Téměř 25 tisíc dotázaných

Průzkum uskutečnila online (na Maltě a Kypru telefonicky) společnost Kantar ve dnech 11. až 29. června 2020 na vzorku 24 798 respondentů ze všech 27 členských států EU. Průzkumu se zúčastnily osoby ve věku 16 až 64 let (16 až 54 let v Bulharsku, Česku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Slovinsku a na Slovensku). Reprezentativnost vzorku na úrovni jednotlivých států je zajištěna kvótami na základě pohlaví, věku a regionu. Celkové výsledky jsou váženy podle velikosti populace každé země, ve které průzkum proběhl.

Úplné výsledky průzkumu, včetně národních a sociodemografických přehledů, zveřejní Evropský parlament na začátku září 2020.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je čtvrtek 13. srpna 2020

Očekáváme v 13:00 31°C

Celá předpověď