Na konci roku 2020 podle většiny respondentů zvládala EU koordinovat řešení pandemie lépe než jejich národní vlády. 72 % dotazovaných Evropanů a 81 % Čechů navíc věří, že plán na podporu oživení EU umožní jejich národní ekonomice rychlejší zotavení z negativních důsledků pandemie koronaviru.
Nový průzkum zadaný Evropským parlamentem, který uskutečnila společnost Kantar v období od listopadu do prosince 2020, potvrzuje ve srovnání s předchozím rokem desetiprocentní nárůst počtu občanů EU, kteří vnímají EU pozitivně, na celkových 50 %. V rámci jednotlivých členských zemí došlo k největšímu nárůstu v České republice, a to o 26 % na celkových 53 %.
Dva ze tří respondentů tohoto průzkumu (EU i Česká republika) vidí budoucnost EU pozitivně. Budoucí vyhlídky jednotlivců však tváří v tvář pokračující pandemii vyznívají spíše pesimisticky. 53 % dotázaných Evropanů se domnívá, že ekonomická situace v jejich zemi bude za rok horší, než je nyní. Pouze jeden z pěti respondentů (21 %) věří, že by se národní ekonomická situace v příštím roce mohla zlepšit. Více než polovina respondentů (52 %) dále očekává, že podmínky jejich osobního života se do příštího roku nezmění. Zatím co čtvrtina respondentů (24 %) očekává, že se jejich životní úroveň za rok zhorší, pouze 21 % občanů naopak předpokládá lepší budoucnost. Čeští respondenti vidí svou budoucnost ještě hůře. 67 % si myslí, že ekonomická situace v Česku bude za rok horší, než je nyní, a pouze 15 % věří, že by se mohla zlepšit. Zhoršení své životní úrovně očekává 20 % Čechů, v lepší budoucnost věří 22 % a 58 % dotázaných očekává, že se podmínky jejich života do příštího roku nezmění.
Občané EU v souladu s výsledky průzkumu formulují novou prioritu Evropského parlamentu, kterou by podle 48 % z nich měl být boj proti chudobě a sociálním nerovnostem. Shodují se na tom občané všech zemí s výjimkou Finska, České republiky, Dánska a Švédska, kde je na prvním místě boj proti organizované trestné činnosti a terorismu. V celounijním průměru se boj proti kriminalitě a terorismu objevuje až na druhém místě (35 %), následován lepším přístupem ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny (33 %) a ochranou životního prostředí (32 %). V České republice se na pomyslném seznamu priorit nachází za již zmíněným bojem proti organizované trestné činnosti a terorismu (51 %) ochrana životního prostředí (35 %) a snížení chudoby a sociální nerovnosti (33 %).
Podobný posun se objevuje i v pořadí základních hodnot, které by podle občanů unie měl Evropský parlament hájit. Zatímco na pomyslném vrcholu evropského žebříčku hodnot zůstává ochrana lidských práv na celém světě (51 %) a rovnost mezi muži a ženami (42 %), solidarita mezi členskými státy se nově zařadila na třetí místo. Celkem 41 % dotázaných si přeje, aby bylo na posilování solidarity mezi členskými státy vyvinuto větší úsilí, v porovnání s podílem 33 % z loňského průzkumu. 50 % českých respondentů staví na stejnou roveň ochranu lidských práv na celém světě, svobodu projevu i solidaritu mezi členskými státy EU. Rovnost mužů a žen se tak dostává až na čtvrté místo.
Pandemie koronaviru, klimatická krize a další globální výzvy posílily a podporují požadavek občanů na zásadní reformu EU. 63 % respondentů – tedy o 5 % více než v roce 2019 – si přeje, aby europarlament hrál v budoucnosti EU větší roli. V České republice s tímto tvrzením souhlasí pouze 44 % dotázaných. Společně se zlepšujícím se obrazem EU na konci minulého roku rostla i podpora požadavku k její reformě: na evropské úrovni pouze 27 % dotázaných podporuje EU přesně takovou, jakou byla doposud, zatímco 44 % EU „spíše podporuje“, ale poukazuje na nutnost uskutečnění změn. Dalších 21 % je ve vztahu k unii „spíše skeptických, ale v případě radikální reformy by mohli názor znovu změnit“. Pohled občanů České republiky se příliš neliší od evropského průměru. Reformy by přivítalo 45 % dotázaných, 26 % požaduje změny hlubší a 22 % je spokojeno se stávající situací.
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli uvedl: „Poselství tohoto průzkumu je jasné: občané podporují Evropskou unii a důvěřují jí v hledání řešení této krize. Reforma EU je však zjevně něco, po čem obyvatelé EU volají, a proto musíme co nejdříve zahájit konferenci o budoucnosti Evropy“.
