Česká společnost Easy Software, která dodává vlastní softwarová řešení na řízení projektů do 26 zemí světa, oslovila české a zahraniční projektové manažery z více než 250 firem napříč segmenty. Tématem bylo hodnocení loňského „covidového” roku.
Průzkum s názvem „Trendy projektového řízení 2020“ odhalil mezi tuzemskými a zahraničními manažery zásadní rozdíly. Mimo jiné v přístupu k odměňování, personální politice, a hlavně k řízení týmu na dálku. To pozitivně či neutrálně hodnotilo 60 procent zahraničních projektových manažerů oproti 30 procent Čechů. Nechuť tuzemských manažerů ke konceptu home office ale není bez příčiny – na vině je především nižší produktivita.
Fenomén home office
Z nových trendů, které přinesla pandemie covid-19, byl nejviditelnější bleskový přechod řady zaměstnanců na home office. Bezmála polovina dotazovaných manažerů z ČR a zahraničí zaznamenala minimálně 50procentní nárůst práce z domova oproti minulému roku.
„Z home office se stal obrovský fenomén, a jak se management s tímto fenoménem vypořádal, bylo v loňském roce naprosto zásadní pro úspěšnost firmy či projektu,“ shrnuje Filip Morávek, CEO společnosti Easy Software.
Velký rozdíl mezi českými a zahraničními manažery panuje v hodnocení vzdáleného řízení týmů z domova. Jen třetina českých manažerů vnímá řízení týmů pozitivně či neutrálně, zatímco u zahraničních manažerů je to dvakrát tolik – cca 60 procent. Vyloženě pozitivně hodnotí vzdálené řízení týmu devět procent českých projektových manažerů oproti 22 procentům ze zahraničí.
„A pak zde máme ještě jeden mimořádně důležitý faktor při posuzování home office z pohledu projektového manažera, a tím je produktivita práce týmu. Při vzdáleném řízení zaznamenalo pokles produktivity 40 procent českých manažerů a pouhých 13 procent její nárůst. Naopak v zahraničí nárůst produktivity týmu na home office zaregistrovala až třetina oslovených. Například v Německu to bylo 31 procento manažerů. Je to obrovský rozdíl. Celkově si myslím, že výsledky ohledně vnímání home office jsou hodně ovlivněny národní povahou a potvrzují, že my, čeští manažeři, jsme zkrátka od přírody skeptičtější než zahraniční kolegové,“ říká Filip Morávek.
Úbytek zakázek, krácení prémií
Tuzemská nespokojenost s home office může ovšem pramenit i z toho, že čeští manažeři přicházeli v roce 2020 nečekaně o své zakázky. O projekt nepřišlo jen 33 procenta českých manažerů, zatímco v zahraničí to bylo 44 procenta manažerů, tedy o třetinu více. Konkrétně v Německu loni nepřišla o zakázku dokonce plná polovina dotázaných manažerů, což je o 17 procent lepší výsledek než v Česku. Dvě třetiny zahraničních manažerů získaly vlivem loňských událostí nečekaně nové projekty, nejčastěji v objemu 10-25 procent jejich projektového portfolia. Konkrétně na německém trhu získalo nové projekty 64 procenta manažerů a 36 procent získalo zakázky v objemu 10–25 procent svého portfolia. V Čechách získalo nové projekty jen 54 procenta manažerů a jejich objem v rámci portfolia byl nejčastěji do 10 procent.
Rozdíl je patrný v oblasti personálního řízení a odměňování. Nejčastější reakcí českých manažerů bylo snižování odměn, zatímco zahraniční manažeři nejčastěji nabírali nové lidi, nebo je propouštěli. Snižování odměn bylo v českých projektových týmech 3x častější než v zahraničních. Zahraniční týmy naopak více nabíraly nové lidi (3x častěji než čeští manažeři), nebo je propouštěly (o 42 procenta častěji než čeští manažeři). Zajímavým poznatkem je, že zahraniční manažeři téměř 2x častěji reagovali intenzivnějším vzděláváním svých lidí než manažeři čeští.
V cizině větší sázka na inovace
Dopad na využití projektového softwaru byl téměř srovnatelný. Více než polovina týmů nic neměnila a zhruba 40 procent týmů začalo používat nový software. Zatímco čeští manažeři spíše navyšovali celkový počet softwaru o další, zahraniční manažeři častěji nahrazovali starý software za nový.
„I když na první pohled čeští manažeři vnímají situaci negativněji než jejich zahraniční kolegové, je třeba si uvědomit, že museli urychleně zavádět procesy, které jejich zahraniční kolegové měli často již delší čas nastaveny. Minulý rok tak ukázal, jaký může mít vliv oddalování implementace nových technologií, postupů a trendů v projektovém i HR řízení,” říká Filip Morávek a pokračuje: „I my jsme museli na tyto změny a nové akutní požadavky klientů rychle reagovat. Do našeho vlajkového projektového softwaru s názvem Easy Project jsme přidali řízení rizik a vylepšili klíčové funkce pro vzdálenou spolupráci jako řízení zdrojů, unikátní WBS (work-breakdown-structure) myšlenkové mapy nebo Ganttův diagram.“
