Průmysl v červenci opět zpomalil pokles, zotavuje se i vývoz

foto Vývoj průmyslové výroby od června 2019 do června 2020 (meziroční indexy, očištěno o kalendářní vlivy).

Praha - Průmyslová výroba, která je motorem české ekonomiky, v červenci znovu zpomalila meziroční pokles a po jarním koronavirovém šoku se postupně vrací k normálu. Výroba aut se přiblížila úrovni před pandemií. Obchod s cizinou vykázal nejvyšší červencový přebytek, dovoz i vývoz přitom meziročně klesly. Vývoz se ale zotavuje rychleji než dovoz, i tady bylo klíčové oživení obchodu s auty. V červenci také zpomalil propad stavebnictví, pokles v inženýrském stavitelství se ale poprvé letos výrazně prohloubil. Podle analytiků by měl stát pomoci stavebnictví vyššími investicemi.

Průmysl v červenci zmírnil meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. Jde o nejlepší výsledek za pět měsíců, v květnu byla kvůli pandemii koronaviru výroba nižší o víc než čtvrtinu. Výroba aut se přiblížila k úrovni před pandemií, v červenci byla meziročně nižší o necelé procento, v červnu přitom ztrácela více než 13 procent a v květnu byla nižší o víc než 45 procent. Radek Matějka z Českého statistického úřadu uvedl, že úrovni objemu výroby před pandemií se přiblížila řada odvětví, na druhou stranu třeba těžební či hutní průmysl stále ztrácí. Těžba a dobývání prohloubila propad na více než čtvrtinu.

Analytici propad průmyslu za celý rok odhadují zatím na sedm procent, nejistotu ale vnáší další vývoj epidemie nemoci covid-19. "Bohužel vidíme v posledních dnech opět výrazný nárůst počtu nakažených a je pravděpodobné, že epidemiologická situace bude v následujících měsících z provozního hlediska opět komplikovat nejen výrobu, ale i možnost prodeje, provozu služeb, a tím pádem i odbyt a spotřebu," podotkl partner PwC ČR Petr Smutný.  

Bilance zahraničního obchodu - vývoj od července 2019 do července 2020.
Bilance zahraničního obchodu skončila v červenci přebytkem 13,4 miliardy korun, meziročně byl o 15,2 miliardy vyšší a ve sledovaném měsíci dosáhl nejvyšší hodnoty. Červenec má totiž obvykle bilanci nižší, v posledních čtyřech letech byla záporná. Dovoz zboží se v červenci meziročně snížil o 6,2 procenta na 275 miliard korun. Nižší byl i vývoz, který klesl o 1,1 procenta na 288,4 miliardy. Významný vliv na výsledek měl nárůst přebytku obchodu s auty o 6,1 miliardy korun.

"Červenec byl ve znamení oživení obchodu s tuzemským klíčovým artiklem - osobními automobily (...) Pozitivně k celkové bilanci přispělo i snížení deficitu v obchodě s ropou a zemním plynem, a to o 4,7 miliardy korun. Tady se projevilo jak nižší fyzicky dovezené množství, tak i nižší ceny," řekl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Podle analytiků se vývoz zotavuje rychleji než dovoz. Daří se exportu do Ruska, Jižní Koreje nebo Turecka, naopak slabší je vývoz do Německa či Španělska. Dovozy tlumí odkládání plánovaných investic. Vejmělek předpokládá letošní přebytek na 122 miliard korun, tedy proti loňskému roku nižší o zhruba 20 miliard.

Vývoj stavební výroby od července 2019 do července 2020 (meziroční indexy, očištěno o kalendářní vlivy).
Meziroční propad stavební výroby v červenci mírně zpomalil na 10,4 procenta z červnových 11,8 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, zpomalilo pokles na 10,7 procenta z červnových 15,1 procenta. Inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura, ale prohloubilo propad na 9,9 procenta z červnového poklesu o 3,2 procenta.

"Jak při minulé, tak při té současné krizi, vykazuje stavebnictví vyšší setrvačnost než ostatní sektory ekonomiky. Zatímco průmysl, zahraniční obchod či maloobchod už se v červenci druhý měsíc v řadě zotavovaly, stavebnictví prohlubovalo svůj propad, který ještě nekončí. Propadalo se přitom jak stavitelství pozemní, tak letos poprvé výrazněji také stavitelství inženýrské," uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Za sedm měsíců letošního roku stavebnictví meziročně kleslo o 5,7 procenta. Pozemní stavitelství se snížilo o 8,3 procenta, inženýrské stouplo o 2,3 procenta. "Na začátku letošního roku 2020 stavební produkce rostla. Jejím tahounem bylo inženýrské stavitelství. Od dubna se ale v datech začaly projevovat důsledky epidemie a s ní spojeného nouzového stavu. Zpočátku šlo spíše o menší firmy, kde zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno," uvedla Petra Cuřínová z ČSÚ. Některé společnosti podle ní postihl odliv zahraničních pracovníků.

Podle analytiků by měl stát stavebnictví pomoci vyššími investicemi do dopravní infrastruktury. Za svým slibem, že se z krize proinvestuje, zatím podle nich zaostává. Podle Kovandy firmy kvůli koronavirové krizi a nejistotě příštích měsíců odkládají nebo ruší své investice, zejména v pozemním stavitelství. Ve stavebnictví navíc chybí agenturní zahraniční pracovníci. Bez výraznějšího nastartování investiční činnosti státu podle něj nelze očekávat, že by letos stavebnictví jako celek rostlo. Očekává pokles zhruba o dvě procenta.

"Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové by stavebnictví mohl pomoci nový stavební zákon, který má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Vláda plánuje, že by mohl platit od příštího roku a účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023. Vzhledem k odmítavému postoji opozice však experti očekávají ještě řadu pozměňovacích návrhů a dlouhé projednávání.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je sobota 23. ledna 2021

Očekáváme v 9:00 3°C

Celá předpověď