Průmysl se v dubnu rekorně propadl, klesalo i stavebnictví

foto Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně klesla o třetinu. Vývoj průmyslové výroby od dubna 2019 do dubna 2020 (meziroční indexy)

Praha - Průmyslová výroba v Česku v dubnu propadla nejvíce v novodobé historii země, meziročně byla o třetinu nižší. Pokles byl ve všech odvětvích, nejvyšší u výroby aut. Propad průmyslu a výroby aut koresponduje i s hlubokým deficitem zahraničního obchodu, který dosáhl 26,9 miliardy korun, což byl meziročně o 42,9 miliardy horší výsledek. Obchodní bilance tak byla nejnižší od vstupu země do Evropské unie.

Podstatný vliv na výrobu a obchodování Česka s cizinou měly dopady opatření proti šíření koronaviru jako odstávka výroby a uzavření firem. Stavební produkce se v dubnu snížila o 4,6 procenta, dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství.

Průmysl klesl v dubnu o třetinu, nejvíce v novodobé historii

Průmyslová výroba v Česku zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Propad je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy ČSÚ vede srovnatelnou řadu. V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. Výrobu zastavily všechny tři velké automobilky.

"Tuzemská průmyslová výroba tak zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii ČR a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Pokles ve výrobě automobilů v dubnu činil 80 procent, citelný pokles však byl podle Seidlera patrný napříč dalšími odvětvími průmyslu, která jsou na automobilový sektor navázána. Výroba plastových výrobku propadla o polovinu a kovových výrobků o čtvrtinu.

Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně klesla o 42 procent. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 44,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 36,3 procenta. Nejvíce, téměř o 78 procent, se propadly nové zakázky u výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků byly nové zakázky nižší o čtvrtinu, stejně jako u výroby strojů a zařízení.

Meziměsíčně byla průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o 23,4 procenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v dubnu meziročně snížil o 3,2 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda klesla o 5,6 procenta.

Údaje o průmyslu za duben jsou očištěné o vliv počtu pracovních dnů, ČSÚ tato data začal letos upřednostňovat.

Analytici: Třetinový propad průmyslu by se již opakovat neměl

Český průmysl bude mít po zbytek roku slabý výkon, masivní dubnový propad by ale podle analytiků neměl být v dalších měsících překonán. Poptávku po průmyslových výrobcích bude podle nich nadále tlumit nízká aktivita spotřebitelů v Česku i v zahraničí.

"Na průmysl těžce doléhaly efekty pandemie, ať už formou celozávodních odstávek či omezením výroby kvůli nedostatku lidí nebo narušeným dodávkám," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V návaznosti na uvolňování restriktivních opatření a postupné oživování ekonomické aktivity by se tak již od května měl podle něj pokles produkce postupně zmírňovat. Markantní propad zakázek však naznačuje, že odraz ode dna bude zřejmě jen pozvolný. Zároveň se nezdá jako pravděpodobné, že se produkce vrátí do meziročního plusu ještě letos, dodal.

Přestože byly ekonomické restrikce již téměř kompletně uvolněny, od českého průmyslu nelze očekávat okamžité odražení ode dna zpět na předkrizové úrovně, souhlasil analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Pandemické zmrazení tuzemské i světové ekonomiky trvalo příliš dlouho na to, aby jej bylo možné přejít. Ani velkolepý německý vládní podpůrný program tentokrát české zpracovatele nespasí, doplnil.

V dubnu zastavil život v průmyslu koronavirus, tedy opatření na omezení pohybu a narušení dodavatelských řetězců. V příštích měsících to bude podle analytika Deloitte Davida Marka pokles poptávky, který bude rozhodující. Pokles objednávek ze zahraničí o 44,6 procenta, respektive domácích zakázek o 36,3 procenta, nevěstí nic dobrého. Domácnosti budou nejspíše opatrné a budou raději šetřit, firmy škrtají investice a šetří na mzdách, podotkl.

Výrazné propady odrážejí bezprecedentní situaci, kdy tři české automobilky po většinu měsíce nevyráběly, což zasáhlo i jejich dodavatele a celý řetězec, upozornil partner PwC ČR Petr Smutný. Dá se podle něj očekávat, že v dalších měsících se čísla trochu zlepší díky nahromaděné odložené poptávce. Dlouhodobě se ale průmyslové firmy budou muset vyrovnat se situací, kdy se kvůli nedostatku likvidity na trhu bude více šetřit, méně investovat a poptávka klesne, poznamenal.

Za rok 2019 jako celek průmyslová výroba klesla o 0,2 procenta, letos se propad podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče každopádně řádově prohloubí. "Orientačně pro celý rok 2020 pracuji s předpokladem poklesu průmyslové výroby okolo osmi procent, nejistota je ale výrazná a snadno si lze bohužel představit i výraznější pokles," odhadl.

Stavební produkce v Česku v dubnu klesla o 4,6 procenta

Stavební produkce v Česku se po březnovém poklesu o 0,3 procenta v dubnu reálně meziročně snížila o 4,6 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu rostlo, a to ještě výraznějším tempem než v předchozím měsíci.

ČSÚ: Stavební produkce v Česku v dubnu klesla o 4,6 procenta. Vývoj stavební výroby od dubna 2019 do dubna 2020 - meziroční indexy

Výroba v pozemním stavitelství se proti loňskému dubnu snížila o 10,5 procenta. V březnu podle revidovaných údajů klesla o tři procenta. Produkce v inženýrském stavitelství byla v dubnu meziročně vyšší o 13,5 procenta, v březnu byl její růst 10,5 procenta. V únoru se zvýšila zhruba o pětinu.

"V dubnu zmírnilo celkový pokles stavební produkce inženýrské stavitelství, které zaznamenalo dvouciferný růst. Pozemní stavby byly nouzovým stavem více poznamenány a jejich produkce klesla o desetinu. Bytová výstavba byla současnou situací zasažena ve fázi dokončování, počet zahájených bytů meziročně vzrostl," uvedla k výsledkům vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Stavební úřady v dubnu vydaly 7012 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,6 miliardy korun, což znamenalo pokles o 0,6 procenta.

Počet zahájených staveb bytů meziročně vzrostl o 1,5 procenta na 3386. Počet dokončených bytů naopak klesl téměř o třetinu na 1837. V bytových domech se počet dokončených bytů meziročně snížil o 43,4 procenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v dubnu meziročně snížil o 1,9 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 2,3 procenta.

Údaje o stavebnictví za duben jsou očištěné, ČSÚ je letos začal preferovat.

Analytici: Stavebnictví bude nadále potřebovat veřejné investice

Stavebnictví bude v dalších měsících k zamezení poklesu potřebovat investiční aktivitu veřejného sektoru. I nadále mu mohou chybět zahraniční pracovníci, někteří však mohou do oboru přejít z jiných průmyslových odvětví. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Podle analytiků může stavebnictví zbrzdit očekávaný propad ekonomiky po opatřeních proti koronaviru.

"Stavebnictví má velkou šanci udržet se v pozitivním módu, ovšem stále jen za předpokladu, že se podaří udržet vysokou investiční aktivitu veřejného sektoru. Ten soukromý totiž bude své investice nejspíše krátit, jak se už ukázalo na vývoji prvního kvartálu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. V dubnu pokleslo o 10,5 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu o 13,5 procenta vzrostlo. Za první čtyři měsíce stavebnictví v souhrnu kleslo o 0,1 procenta. Pozemní stavitelství se snížilo o 3,8 procenta, inženýrské vzrostlo o 14,7 procenta.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně lze očekávat rozdíl v obou základních oborech stavebnictví i nadále. "Stát se pravděpodobně rozhodne, v tradici hladových zdí Karla IV., v krizi podpořit ekonomiku ještě vyššími státními zakázkami na infrastrukturu. Zamrzlé stavební úřady budou však nadále brzdit výstavbu bytů. Stavitelům se navíc může zhoršit přístup k financování, banky budou pravděpodobně požadovat ještě větší záruky v době nejistoty," uvedl.

Dubnový pokles může být podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera způsoben restriktivními vládními opatřeními, která zamezila kontaktu mezi lidmi, a může tak být pouze jednorázovou záležitostí. "Omezujícím faktorem dalšího vývoje ve stavebnictví však pravděpodobně bude nedostatek pracovníků ze zahraničí, na kterých české stavebnictví stojí. Důležité bude také to, zdali budou pokračovat investice vládního sektoru, jejichž nemalou část tvoří i investice místních samospráv," upozornil.

Podle analytika Czech Found Lukáše Kovandy by podnikatelům ve stavebnictví nebo developerům mohlo pomoci to, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. "Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců. To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají," dodal Kovanda.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je středa 27. ledna 2021

Očekáváme v 7:00 -4°C

Celá předpověď