Průmysl i stavebnictví loni rostly, zahraniční obchod byl v přebytku

foto Svařovna - průmysl - ilustrační foto.

Praha - Průmyslová výroba loni v ČR meziročně stoupla o tři procenta a rostla pátý rok po sobě, v samotném prosinci klesla o 1,4 procenta. Stavebnictví v loňském roce vzrostlo o 8,4 procenta, v prosinci vykázalo růst o 3,9 procenta. Zahraniční obchod Česka skončil loni v přebytku 132,7 miliardy korun, meziročně byl o 30,8 miliardy Kč nižší. V prosinci skončil schodkem 15 milionů Kč. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Průmyslová výroba loni zpomalila růst na tři procenta  

Průmyslová výroba loni meziročně stoupla o tři procenta. Rostla pátým rokem po sobě, ale pomaleji než o rok dřív. V samotném prosinci klesla o 1,4 procenta po listopadovém růstu o 4,8 procenta. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale průmyslová výroba v prosinci meziročně vzrostla o 1,8 procenta.

"Aktuální slabá čísla nejsou až takovým překvapením, když vezmeme v úvahu, jak se vyvíjí poptávka v zahraničí. Neslavně dopadly i zakázky německých průmyslových podniků, které v prosinci propadly meziročně o sedm procent. Vzhledem k provázanosti tuzemského průmyslu právě s tím německým jde jen o další potvrzení faktu, že letošní rok bude slabší než ten předchozí," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj proto výroba v průmyslu v letošním roce stoupne jen zhruba o 2,5 procenta, což bude nejslabší výsledek za posledních šest let.

Český průmysl se řadí na 12. místo žebříčku členských zemí EU s dvouprocentním podílem na její celkové produkci. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka. Tempo růstu zůstalo nad evropským průměrem.

Mezi klíčové země ovlivňující vývoj průmyslu v Evropě je podle Matějky s 30procentním podílem Německo, následují s odstupem Velká Británie, Itálie a Francie. "Česko lze tradičně označit za jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropy, což má své historické kořeny. Více než polovina naší průmyslové produkce míří na export," uvedl.

Průmyslová výroba loni meziročně rostla v devíti měsících, kromě prosince se snížila ještě v březnu a září. Nejvyšší tempo růstu bylo červencových 10,2 procenta, nejvýraznější pokles byl v březnu o 1,5 procenta. Celoroční růst o tři procenta je zpomalení z 6,5 procenta v roce 2017.

K loňskému růstu výroby nejvýrazněji přispěla produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, kovodělná výroba a produkce elektrických zařízení. O víc než pětinu se snížila výroba v kožedělném průmyslu.

V letošním roce průmysl podle analytika Patrika Rožumberského nečekají lehké časy. "Jeho orientace na export se v této fázi ekonomického cyklu začíná ukazovat jako svazující. Mezi jeho největší překážky bude patřit pomalejší globální obchod, nasycená poptávka po autech v Evropě a oslabení čínské ekonomiky. Stále však věříme tomu, že se průmyslová produkce letos v průměru vyhne meziročnímu poklesu," uvedl.

Tržby v průmyslu v loňském roce meziročně stouply o 3,5 procenta. Nových zakázek ve vybraných odvětvích přibylo o 3,7 procenta. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky se zvýšil o 1,4 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 7,5 procenta na 33.775 korun.

V prosinci po vyloučení sezonních vlivů výroba proti listopadu stoupla o 0,6 procenta. K meziročnímu poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, která se snížila o sedm procent. Podobným tempem kleslo také strojírenství, kovodělná výroba se snížila o 4,3 procenta. Rostla energetika a výroba počítačů.

Tržby v průmyslu v prosinci meziročně stouply o 1,1 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích naproti tomu klesla o 4,8 procenta, výrazněji u zahraničních objednávek. Zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky přibylo meziročně o 0,4 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 6,6 procenta na 34.271 korun.

Stavebnictví loni vzrostlo o 8,4 procenta 

Stavební výroba se loni meziročně zvýšila o 8,4 procenta. Dařilo se pozemnímu stavitelství i inženýrskému stavitelství. V samotném prosinci stavební produkce meziročně stoupla o 3,9 procenta. Stavební firmy zahájily loni stavbu 7280 bytů v bytových domech, meziročně o 0,5 procenta více.

"Rok 2018 byl pro stavebnictví úspěšný, růst dosáhl 8,4 procenta. Produkce rostla vysokým tempem na pozemním a inženýrském stavitelství. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení sice vzrostla pouze mírně, ale po dvou letech dvouciferných růstů se jedná o dobrý výsledek. Dařilo se také bytové výstavbě, zejména ve fázi dokončování," komentovala celoroční výsledky vedoucí oddělení statistik stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.

Produkce pozemního stavitelství loni meziročně vzrostla o 8,6 procenta a inženýrského o osm procent.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci loni v tuzemsku uzavřely 63.256 stavebních zakázek, o tři procenta více než v roce 2017. Celková hodnota těchto zakázek vzrostla o 16,4 procenta na 235,9 miliardy korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,7 milionu korun a byla meziročně vyšší o 13 procent.

Počet vydaných stavebních povolení loni klesl o 3,6 procenta, stavební úřady jich vydaly 81.174. Orientační hodnota těchto staveb činila 358,1 miliardy korun, což bylo v porovnání s rokem 2017 o 1,5 procenta více.

Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2018 činila 6,92 milionu metrů čtverečních, což v meziročním srovnání znamená růst o 7,4 procenta. Rostla zejména podlahová plocha nebytových budov.

Počet zahájených bytů se loni meziročně zvýšil o 5,1 procenta na 33.121 bytů a počet dokončených bytů o 18,5 procenta na 33.868 bytů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se loni snížil o 0,4 procenta. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 8,2 procenta na 37.330 korun.

V samotném prosinci stavební výroba meziročně stoupla o 3,9 procenta, po očištění o vliv počtu pracovních dnů byl růst o 5,3 procenta. Produkce v pozemním stavitelství byla vyšší o 3,6 procenta a v inženýrském o 4,8 procenta. Meziměsíčně stavebnictví v poslední měsíc loňského roku reálně stouplo o tři procenta.

ČSÚ: Počet zahájených staveb bytů loni vzrostl o 0,5 pct na 7280

Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 7280 bytů v bytových domech, meziročně o 0,5 procenta více. Nejvíce se jich začalo stavět v Praze, kde počet zahájených staveb stoupl meziročně o osm procent. Počet zahájených staveb rodinných domů v ČR stoupl o 2,7 procenta. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.

Největší podíl zahájených staveb bytových domů (36,9 procenta) připadal na Prahu. Následovaly Jihomoravský (12,9 procenta), Olomoucký kraj (10,6 procenta), Vysočina (6,9 procenta) a Středočeský kraj (6,6 procenta). Naopak v Libereckém kraji to s 81 byty bylo jedno procento. 

V Praze vzrostl počet zahájených staveb bytů meziročně o osm procent na 2687. Necelá třetina z celkového počtu připadala na projekt Riverpark Modřany společnosti Karlín Group, který úřady povolily v květnu.

Podle studie Sdružení pro architekturu a rozvoj může v Praze v roce 2030 chybět až 50.000 bytů. Důvodem je pomalé tempo povolování bytové výstavby. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba 6000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3500 bytů za rok.

Pomalé tempo při povolování staveb je podle analytiků jednou z příčin výrazného růstu cen bytů. Za poslední tři roky stouply ceny nových bytů v hlavním městě o čtyři pětiny a průměrná prodejní cena se dostala přes 100.000 korun za metr čtvereční.

Počet nově rozestavěných rodinných domů v Česku loni meziročně vzrostl o 2,7 procenta na 19.186. Tempo růstu však v průběhu roku klesá, ještě v pololetí byl růst zhruba desetiprocentní. Nejvíce rodinných domů připadalo na Středočeský (25,8 procenta), Jihomoravský (11,7 procenta), Moravskoslezský (10,2 procenta a Plzeňský kraj (7,4 procenta). Podíl Prahy mírně vzrostl na 2,5 procenta.

Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy do konce roku 2018 stavět 33.121 bytů, meziročně o pět procent více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl však jejich počet zhruba o čtvrtinu nižší.

Loňský přebytek zahraničního obchodu byl meziročně nižší 

Zahraniční obchod Česka skončil loni v přebytku 132,7 miliardy korun, meziročně tak byl o 30,8 miliardy Kč nižší. V porovnání s rokem 2017 se vývoz zvýšil o 3,5 procenta a dovoz o 4,6 procenta. V samotném prosinci obchodní bilance skončila patnáctimilionovým schodkem a výsledek byl meziročně o 3,6 miliardy korun lepší.

Podle ředitele odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karla Krále největším obchodním partnerem Česka bylo loni Německo, kam směřovala téměř třetina tuzemského vývozu. Na dovozu do ČR se německý vývoz podílel z více než jedné čtvrtiny.

Podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) německé firmy loni dovezly do ČR zboží za téměř bilion korun, což je meziročně o 1,4 procenta více. Export českých firem do Německa byl podle ní sice opět rekordní, když dosáhl 1,42 bilionu korun, meziročně se ale zvýšil o 2,8 procenta, což byl nejméně od roku 2009. Oslabil zejména vývoz aut a autodílů do Německa.

"Automobilový průmysl coby motor česko-německého obchodu prochází dosud nevídanou transformací, od spalovacího motoru k elektromobilitě, od dopravního prostředku ke službě, což je obří výzva. U spotřebitelů to v současnosti vyvolává jistou zdrženlivost. A ve statistikách se to bude promítat také v nadcházejícím období," řekl ČTK člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.

Celkově podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura bilance zahraničního obchodu loni vykázala solidní výsledek. "Z hlediska dynamiky ale zaznamenala nejhlubší meziroční pokles od roku 2010, což bylo dáno silnějším nárůstem importu oproti exportu. Vývoz automobilů sice v prosinci o něco přidal, nicméně za celý loňský rok vykázal první meziroční propad po osmi letech nepřetržitého růstu, a přestal tak být tahounem celoročního růstu HDP," uvedl. Podle něj se tak potvrzuje scénář o nasycenosti celosvětové poptávky po automobilech. "Tento rok očekáváme ve světle probíhajících obchodních konfliktů další pokles obchodní bilance, přičemž export automobilů zde bude hrát významnou roli," dodal.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že jedinými dvěma klíčovými odbytišti českého exportu, které loni vykázaly pokles jeho objemu, je Británie a Čína. "Důvodem pokles vývozu do Británie je nejistota spojená s procesem jejího vystoupení z Evropské unie. Pokles vývozu do Číny je dán zpomalením tamní ekonomiky," uvedl.

Prosincovou obchodní bilanci kladně ovlivnil zejména obchod s auty, počítači a kovy. Přebytek obchodu s motorovými vozy se totiž meziročně zvýšil o 4,2 miliardy korun, naopak bilance obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji vykázala o 3,1 miliardy nižší deficit a se základními kovy o 1,2 miliardy nižší.

Nepříznivý vývoj byl v prosinci ale patrný u obchodu s ropou a zemním plynem a s chemickými látkami, kde se meziročně prohloubil deficit. Vedle toho pokleslo kladné saldo obchodování se stroji a zařízeními.

Obchod se státy EU v posledním měsíci loňského roku vykázal meziročně o 6,9 miliardy vyšší přebytek, činil 42,3 miliardy korun. Naopak obchod se státy mimo unii prohloubil schodek o 3,3 miliardy na 40,7 miliardy Kč.

Prosincový vývoz českých firem se proti stejnému měsíci roku 2017 zvýšil o 1,6 procenta a dovoz o 0,2 procenta na shodných 255,4 miliardy Kč.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je sobota 25. května 2019

Očekáváme v 5:00 10°C

Celá předpověď