Průměrná mzda stoupla o půl pct, reálně ale po 7 letech klesla

foto Vývoj celoročních hodnot a hodnot za II. čtrtletí od roku 2006 do roku 2020.

Praha - Průměrná hrubá mzda zaměstnanců v Česku ve 2. čtvrtletí stoupla meziročně o půl procenta na 34.271 Kč. Na výplatních páskách měli lidé o 160 korun měsíčně víc než před rokem. Při zohlednění růstu spotřebitelských cen o 3,1 procenta jim ale výdělky reálně klesly o 2,5 procenta, mohli si za ně méně koupit. Výraznější pokles statistici zaznamenali jen na konci roku 2013, kdy byl ale vývoj zkreslený tehdejší daňovou úpravou. Reálný pokles podle analytiků způsobila opatření proti šíření koronaviru. Zatímco za loňský rok průměrné mzdy stouply o 6,5 procenta, letos ekonomové očekávají poloviční růst.

Reálný pokles mezd ve druhém čtvrtletí způsobila podle analytiků opatření proti šíření koronaviru, kdy řada zaměstnanců pobírala nižší mzdu a zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče by druhé čtvrtletí mělo z pohledu mzdového vývoje představovat pomyslné dno. "Třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu," dodal. Analytik ING Bank Jakub Seidler za letošní rok předpokládá růst mezd kolem tří procent a ani v příštím roce by podle něj dynamika mezd neměla výrazněji zrychlit.

"Pokles v průměrné mzdě, který vidíme ve statistikách, je podstatně menší, než jaký byl skutečný dopad koronavirových škrtů ve firmách na peněženky zaměstnanců," uvedla expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Palánová. Firmy podle ní spíše než mzdy škrtaly bonusové složky, benefity a příspěvky, které se ve statistikách neprojeví. Podle analytika Deloitte Davida Marka je prostor k růstu mezd velmi omezený. Firmy spíše hledají prostor ke snižování nákladů v situaci, kdy je poptávka z domova i zahraničí stále znatelně oslabena.

Dopady koronavirových opatření se odrazily především na mzdách lidí, kteří pracují v ubytování, stravování a pohostinství. Jejich mzdy se snížily meziročně o 11,8 procenta. Druhý nejhorší pokles mezd o 5,7 procenta byl patrný u lidí pracujících v nemovitostech. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 procenta na 32.707 korun. "Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta," podotkl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. Analytik Komerční banky Michal Brožka čeká, že veřejný sektor bude pravděpodobně hlavním tahounem růstu mezd letos i příští rok, řada firem totiž bude nucena na mzdových nákladech šetřit.

Mzdy v průměru za celou republiku sice stouply, v sedmi krajích ale klesly. Nejvýraznější propad výdělku zaznamenali zaměstnanci v Libereckém kraji, kde mzdy klesly o 2,8 procenta. Proti loňsku tak měli na výplatních páskách měsíčně o 887 korun méně. Nižší mzdy pobírali lidé ještě v Plzeňském, Středočeském, Královéhradeckém, Zlínském, Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina. Nejvyšší výdělky nadále zůstávají v Praze s měsíčním průměrem 42.435 korun za druhé čtvrtletí, přes celorepublikový průměr se dostaly ještě mzdy ve Středočeském kraji, ostatní kraje jsou pod ním. Nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, který jako jediný má průměr pod 30.000 korunami.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,2 procenta na 29.123 korun. U mužů dosáhl 31.450 Kč a u žen 26.489 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 14.659 Kč a 56.263 Kč.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pondělí 25. ledna 2021

Očekáváme v 23:00 -3°C

Celá předpověď