Praha - Obchodní řetězce minulý rok zpomalily růst cen snížením svých marží. Novinářům to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza. Růst cen podle něj vedl ke změně chování spotřebitelů, kteří častěji nakupují méně zboží. Lidé se více také řídí slevovými akcemi. Podle svazu se v akcích nyní prodá 62 procent výrobků.
Tržby v maloobchodu loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesly o 3,6 procenta. Tržby za potraviny v maloobchodu se podle statistiků loni snížily o 5,1 procenta a za nepotravinářské zboží o 2,9 procenta. Podle Prouzy se pokles marží řetězců projeví na hospodářských výsledcích firem. Poznamenal, že obchodníci se růstem cen energií musely potýkat stejně jako jiné sektory a po skončení fixací jim vzrostly náklady na energie v průměru o 18 procent. Upozornil na to, že řada potravin má jasná pravidla pro uchování a musí se mrazit nebo hladit jak ve skladech, tak při dopravě a na prodejně.
Zároveň podle něj obchodní řetězce byly jedním z mála sektorů, který se dokázal přizpůsobit zhoršující se ekonomické situaci a zvyšovat mzdy zaměstnanců. Loni firmy z oboru podle SOCR meziročně navýšily mzdy v rozmezí od 11 do 18 procent. Podle Prouzy růst mezd v posledních letech změnilo vnímání práce v řetězcích, která byla dříve považována za velmi špatně placenou a kritizovali to i někteří politici. "Před sedmi až osmi lety byla fluktuace lidí na prodejní ploše kolem 20 procent ročně, dnes je pod pěti procenty," uvedl.
Podle Prouzy je za zdražováním potravin chybějící konkurence mezi dodavateli, kdy jsou v některých segmentech podniky ovládající velké tržní podíly v řádu desítek procent. Taková situace je podle něj například u nealkoholických nápojů, margarínů nebo pracích prostředků.
Prouza také poukázal na vyjádření předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Mlsny pro Seznam Zprávy, podle kterého je v ČR na rozdíl od jiných států EU poměrně rozdrobený trh maloobchodu. Prouza k tomu doplnil, že na některých evropských trzích mají tři dominantní řetězce 60 až 70 procent trhu. Poznamenal také, že podle odhadů zhruba 22 procent trhu ovládají vietnamské večerky, které jako samostatné obchody působí pouze navenek. "Je to koordinovaný obchodní postup. Mají primárního společného dodavatele," řekl. Poukázal i na to, že používají jednotný pokladní systém a centralizovanou správu dat. Dokážou podle něj velmi rychle reagovat na slevové akce, nakoupit v řetězci například cukr ve slevě a prodat ho ve vlastním obchodě.
Zvyšující se ceny vedly podle Prouzy ke změně spotřebitelského chování, kdy klesla poptávka třeba u luxusních potravin, dražšího masa, alkoholu nebo exotického ovoce. Dříve podle Prouzy lidé šetřili spíše tak, že nakupovali méně kvalitní zboží, nyní kupují spíš menší množství a snižuje se plýtvání potravinami.
Obchodní řetězce mají podle SOCR 78.000 zaměstnanců, ročně investují mezi 16 až 18 miliardami Kč a investiční aktivita asi nepoleví i přes složitou ekonomickou situaci ani letos.
