Problémy se suchem pokračují také v zimě, Hracholusky se trochu plní

foto Pracovník obecního úřadu Jiří Fojtík přečerpával pitnou vodu z cisterny do vodojemu 7. prosince 2018 v Nedašově Lhotě na Zlínsku. Obec trápí sucho i v zimním období. Požádala proto o zapůjčení cisterny na pitnou vodu ze skladů Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Správa má v případě sucha k dispozici dostatek techniky, jde o stovky kusů, sklady má po celé republice.

Praha - V některých oblastech České republiky pokračují i v zimě problémy s nedostatkem pitné vody. Cisternami, které poskytla Správa státních hmotných rezerv ji dováží několik obcí ve Šluknovském výběžku nebo Nedašova Lhota na Zlínsku, další obce už o cisterny požádaly. V Libereckém kraji u česko-polské hranice ubývá voda i kvůli těžbě uhlí, problémy jsou také na severovýchodě Čech. Přehrada Hracholusky, která měla vinou sucha až do listopadu nejméně vody za 54 let fungování, zvýšila díky dešťům za týden hladinu o 60 centimetrů.

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr hovořil s novináři 7. prosince 2018 v Nedašově Lhotě na Zlínsku na briefingu k pomoci obcím při extrémním suchu. Nedašovu Lhotu trápí nedostatek vody i v zimním období. Požádala proto o zapůjčení cisterny na pitnou vodu ze skladů SSHR. Správa má v případě sucha k dispozici dostatek techniky, jde o stovky kusů, sklady má po celé republice.

Správa státních hmotných rezerv půjčuje obcím cisterny pro dopravu pitné vody v zimním období letos poprvé. V zemi Česku teď sedm obcí využívá 13 cisteren SSHR, řekl dnes novinářům předseda správy Pavel Švagr.

"I když jsme problém extrémního sucha řešili v létě, nečekal jsem, že tuto situaci budeme řešit i v zimě," uvedl Švagr.

Obce se podle něj na SSHR obracejí čím dál víc a prodlužuje se doba, na niž si techniku půjčují. Nejde-li o stav krize, musí obce za výpůjčku platit nájemné od 2000 do 5000 korun za měsíc. Správa má pro případ sucha k dispozici stovky cisteren, podle Švagra je otázkou, zda by voda neměla být ve státních hmotných rezervách a to v podobě podzemních vrtů.

Nedašovu Lhotu trápí sucho od léta, o cisternu požádala do listopadu příštího roku. "Vyschly zdroje podzemní i povrchové vody," uvedla starostka Jarmila Janíčková. Obec stojí navážení vody cisternami do vodojemu asi 4000 korun denně, což se může projevit v cenách vody.

Ve Šluknovském výběžku se s nedostatkem vody potýkají Mikulášovice, část Varnsdorfu a Jiříkov. Cisterny vozí vodu jen k lidem, kteří využívali studnu a nejsou napojeni na vodovod. Problém se může zhoršit, pokud bude mrznout. "Cisterny rozváží vodu do teploty minus pět stupňů Celsia," řekla ČTK mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací (SčVK) Iveta Kardianová.

V Libereckém kraji trápí sucho hlavně lidi kolem Hrádku nad Nisou a Frýdlantu. Na vině je nejen málo srážek, ale i rozšiřující se těžba uhlí v polském dolu Turów nedaleko hranice. Kvůli těžbě se z dolu odčerpává obrovské množství vody, které pak v oblasti chybí. Kraj se proto s ministerstvem zemědělství dohodl na podpoře projektů, které by měly vodu pro obyvatele postižených oblastí zajistit.

V Královéhradeckém kraji postihl letos nedostatek pitné vody 70 až 80 obcí, hlavně pokud nemají vodovod nebo ho zásobují z mělkého zdroje. Největší problémy jsou na Trutnovsku a Jičínsku. "Míra intenzity dopadů sucha v obcích je však různá," řekl ČTK Dan Lechmann z tiskového oddělení hejtmanství.

V Pardubickém kraji se letní nedostatek vody do zimy neprotáhl. Lidé si prohloubili studny nebo si nechali zhotovit vrty, zvýšila se také hladina podzemní vody. Přesto si některé radnice zatím ponechaly zapůjčené cisterny či kontejnery od SSHR a většina by do budoucna chtěla vybudovat vodovod i v místních částech, kde zatím není. SSHR v kraji zapůjčila cisterny obcím Jedousov, Bojanov a Seč.

Hladina podzemní vody klesá a zhoršuje se její kvalita ve středních Čechách. Některá města v regionu proto v minulých letech kvůli suchu zakazovala nebo omezovala odběr povrchových vod. Studie, kterou si nechal zpracovat kraj, upozorňuje na problémy se zdroji pitné vody v rozvojových lokalitách kolem Prahy nebo na trase budoucí dálnice D3.

V jižních Čechách je situace s vodou zatím přijatelná, uvedla Hana Zahradníková z odboru životního prostředí jihočeského krajského úřadu. Podle hydrologa Tomáše Vlasáka ale kraj kvůli dlouhodobému nedostatku srážek postihuje úbytek podzemní vody. Cisterny od SSHR využila obec Dešná na Jindřichohradecku.

Největší přehrada v Plzeňském kraji už se díky dešťům trochu plní

Přehrada Hracholusky, která měla vinou sucha až do listopadu nejméně vody za 54 let fungování, zvýšila za týden hladinu o 60 centimetrů. Předtím zhruba půl roku klesala, a to až do listopadu. Největší přehradní nádrž v Plzeňském kraji už má díky dešťům vyšší přítok než odtok, který Povodí Vltavy po dohodě s Plzeňským krajem minulý týden snížilo. ČTK to řekl ředitel plzeňského závodu Povodí Miloň Kučera. Také všechny tři vodárenské nádrže, které zásobují kraj pitnou vodou, hlásí nízké objemy.

"U Hracholusek nám kraj schválil mimořádnou manipulaci, kterou jsme snížili minimální odtok z 2,5 na 1,58 kubíku za vteřinu (nejnižší v historii nádrže), tak aby zůstal nutný biologický průtok a zároveň, aby byly zabezpečené rozhodující objekty," uvedl Kučera. Jde o velké odběratele užitkové vody z řeky Mže, jako je Plzeňská teplárenská, Prazdroj a další. V srpnu až říjnu byl přítok 1,5 až 1,8 m3 za vteřinu a odtékalo 2,5 m3. Současný přítok už je šest metrů krychlových za vteřinu.

"Přestali jsem klesat a začínáme stoupat s hladinou," uvedl ředitel. Přítoky mají více vody díky podzimním dešťům, zejména Mže, která teče z hor Českého lesa. Zesílil i Úterský potok a další, které byly v létě vyschlé. Aktuální naplněnost nádrže je 40 procent.

Hladina Hracholusek s rozlohou 490 hektarů nebyla nikdy kvůli suchu tak nízko jako letos. Při opravách nádrže anebo kvůli vypouštění při velkém tání sněhu už ale byla níže.

Řeky v kraji v nižších polohách jsou podle Kučery až na 30 procentech dlouhodobého průměru průtoku. "Vyšší průtoky jsou v povodích zasažených vyššími srážkovými úhrny, tedy na Šumavě a v Českém lese," řekl.

Také ve vodárenských nádržích jsou nejnižší objemové průtoky, ale zásobování pitnou vodou není ohroženo. "Ani odběratelé, tedy vodárenské společnosti, si nestěžovali, že by byla nějak zhoršená kvalita vody," uvedl.

Vodní nádrž Lučina na Tachovsku, která je nyní naplněná ze 60 procent, měla v dubnu až listopadu nejnižší objem přítoku za dobu existence od roku 1975. Nádrž Žlutice na Střele na Karlovarsku je naplněná z 51 procent. Nedostatek vody nehrozí ani v Nýrsku na Klatovsku. "Zásobní prostor, který je připravený pro odběry, má naplněnost 74 procent. Takže zásobování Úhlavy pro pitnou vodu (pro Plzeň a Klatovy, dvě největší města v Plzeňském kraji) není ohrožené," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je pondělí 10. prosince 2018

Očekáváme v 23:00 2°C

Celá předpověď