Přírodní parky Pod školou, Pod Žvahovem a Železniční zářez u Hlubočep

Přírodní park Pod školou představuje území bývalého lomu. Leží severně od Buštěhradské skály a jižně od školy v Praze 5 - Hlubočepy, v blízkosti střední části Hlubočepské ulice. Vápencové výchozy jsou typickým nalezištěm řady druhů fosilních organismů popsaných v pracích od dob J. Barranda. Břidličné vložky obsahují trilobity (Phacops superstes) a různé hlavonožce (např. Gyroceratites gracilis, Mimagoniatites bohemicus, Nothoceras bohemicum apod.)

Na části neodtěženého výchozu můžeme najít zbytek dubohabřiny, z bylin kokořík lékařský. Z bezobratlých se zde vyskytují motýli (například soumračník skořicový), plži (páskovka žíhaná). Z obratlovců se zde vzácně vyskytuje myšice lesní a norník rudý, vzácně zde také hnízdí bělořit šedý.

Přírodní park Pod Žvahovem najdeme na skalnatém vápencovém svahu mezi ulicemi Nad konečnou a Pod Žvahovem. V minulosti bylo území využíváno jako pastvina, v posledních letech však výrazně zarůstá. Na území se vyskytují společenstva teplomilných rostlin a živočichů.

Území je významným nalezištěm devonských (devon - období prvohor) zkamenělin, známé jako Švagerka. Z velmi bohatých nálezů, hlavně v minulosti, můžeme uvést konodonty (Mimosphinctes zlichovensis), trilobity (Odontochile auriculata, Reedops decorus, Phacops degener), korály (Favosites svagericus), trny rybovitých obratlovců (Machaeracanthus bohemicus).

Na přirozených svazích s východní orientací je význačná vegetace vápencových skalních výchozů se společenstvem česneku horského a rozchodníku bílého.

Ze suchomilných bezobratlých se zde můžeme setkat například s plži, drobnými střevlíkovitými, drapčíkem nebo dřepčíkem.

Přírodní park železniční zářez u Hlubočep leží nedaleko mimoúrovňového křížení železničních tratí společně s přiléhajícím pozemkem, západně od ulice Hlubočepská.

V tomto přírodním parku je obnažen klasický profil devonskými horninami, taktéž klasické naleziště fosilní devonské fauny a flóry. Nejstarší horniny vycházejí v nejjižnější části stěny.

Na území se nachází zbytek společenstva skalní stepi. Na horní části profilu na břidlicích najdeme zbytek teplomilného trávníku s kostřavou waliskou, vousatkou prstnatou, tolicí srpovitou, čičorkou pestrou a rozchodníky.

Vzhledem k rozloze a typu je to chráněné území zoologicky nevýznamné. Ze zajímavějšího hmyzu se zde vyskytuje saranče modrokřídlé. Dříve bylo území dlouholetým hnízdištěm bělořita šedého, jeho současný výskyt není prokázán.

Dnes naposledy jsme se společně vypravili poznávat přírodu do oblasti přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí v Praze 5. Příště zamíříme do jiné části Prahy.

Doporučená literatura k popisovaným územím:
Chlupáč I.: Geologické zajímavosti pražského okolí. Academia, Praha 1988
Kubíková J.: Dalejské údolí. - Nika 1/85
Kubíková J.: Prokopské údolí. - Nika 3/85
Kubíková J., Kříž J.: Prokopské údolí. Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Praha 1981.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 6. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď