Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí - Praha 5

Prokopské údolí je jedním z přírodovědecky nejcennějších území v Praze. Bylo pojmenováno podle svatého Prokopa, který žil v jeskyni ve skále, na které byla i malá kaplička. Kaplička ani jeskyně už zde nejsou - obojí bylo zničeno při těžbě vápence na začátku 20.století.

V roce 1993 usnesením rady zastupitelstva hlavního města Prahy byl podle zákona 114/92 Sb. vyhlášen přírodní park Prokopské a Dalejské údolí. Současná tvář údolí se vytvořila během posledního milionu let ve čtvrtohorách. Hlavní horninou oblasti jsou vápence siluru a devonu, které určují krajinný ráz celého území.

Historie údolí

Horniny, které tvoří svahy údolí, vznikaly na dně prvohorního moře, kdy se na souši objevovaly teprve první primitivní rostliny a kdy veškerý živočišný život probíhal pouze pod vodní hladinou.

Nejstarší horniny se usazovaly před 435 miliony lety, moře dosahovalo hloubky od několika desítek metrů až do 200 metrů. Na počátku siluru nebyly na dně moře pro život příliš vhodné podmínky. Umožňovaly přežít jen několika druhům bezobratlých živočichů, většinou mlžů a hlavonožců. Pod mořskou hladinu žili v hojném počtu vznášející se graptoliti.

Zhruba před 415 miliony let začala na území mezi dnešními Butovicemi a Řeporyjemi vulkanická činnost, která vedla ke vzniku podmořské sopky a k celkovému změlčení moře. Silurské období, ve kterém se na dně teplého moře usazovaly mocné vrstvy vápenců, tvořené především úlomky schránek mořských živočichů, skončilo asi před 400 miliony let.

V následujícím devonském období se území Čech dostalo do rovníkové oblasti. Tropické podnebí podmiňovalo usazování souvrství vápenců a vznik korálových a řasových útesů. V jejich okolí byl stejně pestrý život jako na dnešních korálových ostrovech v Tichomoří. Před ústupem devonského moře (asi před 380 miliony let) se na dně ještě usadilo mocné souvrství břidlic a pískovců. Usazeniny byly na konci prvohor zvrásněny.

Následovalo 295 milionů let dlouhé období souše, kdy bylo celé území středních Čech srovnáno do obrovské roviny, kterou před 95 miliony zalilo druhohorní moře. To po sobě zanechalo několik set metrů mocné usazeniny pískovců, jílovců a opuk. Před 80 miliony let se území Čech začalo vyzdvihovat a moře opět ustoupilo.

Během následujících třetihor byly druhohorní usazeniny zčásti odplaveny sítí dnešních potoků a řek a na jejich konci byla obnažena původní druhohorní rovina. Do ní se potom během čtvrtohorních meziledových dob postupně zařezávaly potoky a řeky, které vytvořily dnešní podobu Prokopského a Dalejského údolí.

Fauna a flóra

Vývoj přírody po poslední době ledové probíhal v závislosti na postupném oteplování a zvlhčování podnebí. Současné ekosystémy v Prokopském údolí jsou výsledkem přirozeného vývoje krajiny, klimatických výkyvů, šíření jednotlivých druhů rostlin a živočichů a působení člověka.

Dnes najdeme na velké části území rostlinstvo blízké původní vegetaci. Významné jsou skály a skalní stepi na vápenci a diabasu, dubohabrový les, suťový les (jediný v Praze), teplomilná doubrava a křoviny a lemová bylinná společenstva, suché louky a pastviny. Květena je velmi bohatá, bylo zjištěno více než 400 druhů rostlin, z toho je 26 chráněných. Kromě těchto rostlin se zde vyskytují i některé velmi vzácné druhy vápnomilných rostlin, které zde buď přežily jako relikty chladných období doby ledové (např. pěchava vápnomilná) nebo jako relikty suchých kontinentálních stepí (např. kavyl sličný). Některé druhy původem ze středomoří jsou zde na severní hranici svého rozšíření (např. devaterník šedý).

Nejcennější a druhově nejbohatší jsou ekosystémy skalních stepí na jižně orientovaných svazích, které jsou tvořeny vápnitými horninami. Na tyto skalní stepi navazují ekosystémy suchých luk, teplomilných křovin (vyznačuje se porosty trnky, hlohů, svídy), teplomilných doubrav (vyznačuje se přítomností dubu šípáku) a jejich přechodových lemových společenstev.

Bohatství a různosti květeny i specifickému mikroklimatu odpovídá i bohatství teplomilné zvířeny bezobratlých, především měkkýšů a hmyzu. Pro skalní step je v Prokopském údolí typická bělozubka. Z ptáků můžeme v Prokopském údolí zastihnout skupinu lesních druhů ptáků (straka, brhlík, strakapoud, sýkora, pěnkava, drozd, kos, sojka).

Na území přírodního parku se nachází několik velmi zajímavých lokalit a řada maloplošných chráněných území, u kterých bych se ráda podrobněji zastavila příště.

Mapa Chráněná území a administrativně správní členění Prahy byla převzata z knihy: Němec, J., Ložek, V. a kolektiv autorů: Chráněná území České republiky 2 - Praha; Consult, Praha 1997














Spojení:
Na procházku do Prokopského a Dalejského údolí se dostanete:

  • metrem trasy B ze stanice Jinonice nebo Nové Butovice
  • autobusem MHD číslo 104 (Na Knížecí - Hlubočepy)
  • autobusem MHD číslo 120 (Na Knížecí - Klukovice)
  • vlakem ze Smíchova směr Beroun pře Rudnou, zastávka Hlubočepy nebo Holyně

    Reklama
  • Reklama

    ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

    Reklama

    11°C

    Dnes je pondělí 18. února 2019

    Očekáváme v 17:00 8°C

    Celá předpověď