Přípravu první části kanálu Dunaj-Odra-Labe schválila vláda

foto Vizualizace kanálu Dunaj-Odra-Labe

Praha - Přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Podle ekologů je příprava kanálu draze zaplacená katastrofa.

Vláda už v březnu, kdy se objevily v Česku první případy nákazy koronavirem, začala přijímat preventivní opatření, která omezila ekonomickou aktivitu. Bylo například omezeno cestování a uzavřeny některé obchody či provozovny služeb. Současně stát poskytl firmám i občanům postiženým opatřeními různé kompenzace. To všechno mělo podle ČSÚ významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí.

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe - ilustrační mapka projektu.
"Zmíněná opatření na výdajové straně ovlivnila zejména růst dotací na produkci (především program podpory zaměstnanosti Antivirus), mezispotřeby (nákup zdravotnického materiálu), výdajových kapitálových transferů (například přímá podpora osob samostatně výdělečně činných, společností s ručením omezeným a další), růst sociálních dávek (vyšší ošetřovné), placených sociálních příspěvků (zvýšení plateb za státní pojištěnce)," sdělili statistici. "Naopak k poklesu došlo na příjmové straně zejména kvůli sníženým výnosům z daní a sociálních příspěvků," doplnili.

Meziročně se zvětšil podle statistiků objem všech hlavních složek vládního dluhu. "Objem přijatých úvěrů vzrostl o 8,3 miliardy Kč, vkladů o 4,9 miliardy Kč a emitovaných cenných papírů o 433,7 miliardy Kč, které s podílem 92,6 procenta zůstávají hlavní komponentou dluhu," uvedl ČSÚ.

Výrazně vzrostlo zadlužení i ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku, a to o více než 376 miliard. Míra zadlužení činila v prvním čtvrtletí 32,69 procenta HDP. V posledních dvou letech se až do letošního druhého kvartálu pohybovala výše čtvrtletního vládního dluhu v rozmezí zhruba 1,7 bilionu až 1,9 bilionu korun a míra zadlužení mezi 30,24 procenta a 34,77 procenta HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí se letos ve druhém čtvrtletí propadlo do schodku 100,4 miliardy, což představovalo 7,50 procenta HDP. Loni ve druhém čtvrtletí bylo hospodaření vládních institucí v přebytku 25,8 miliardy. Po očištění o sezonní a kalendářní vlivy skončilo hospodaření v deficitu 83,2 miliardy, který odpovídal 6,26 procenta HDP.

Opozice kritizuje vládou schválené přípravy první části kanálu 

Opoziční politici kritizují schválené přípravy první části koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi. Podle některých se kabinet snaží zavděčit prezidentu Miloši Zemanovi, který projekt dlouhodobě prosazuje. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové má stavba stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českou republikou.

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) vláda dnes nepodpořila výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe, ale pouze propojení Koźle-Ostrava. Na tomto projektu má velký zájem Moravskoslezský kraj i Polsko, uvedl.

"Vláda se snaží zavděčit prezidentu Zemanovi a řeší jeho nesmyslný a megalomanský projekt: dnes ráno schválila mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle - Ostrava. Vláda by se měla radši soustředit na stavbu dálnic, které stále chybí," uvedla na twitteru ODS.

"Stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. O ekologii nemluvě. Prostě se jedná o 'všimné' prezidentovi. Navíc jde o plivnutí do obličeje těm občanům, kteří teď mnohdy počítají každou korunu. Hanba by měla fackovat ty, co to podporují," poznamenala Pekarová Adamová na sociální síti.

Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy jde o ekologický i finanční nesmysl a o blouznivé přání prezidenta Zemana. "Projekt ekonomicky neudržitelný, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu," konstatoval na twitteru.

Místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský poznamenal, že když se řekne "kanál", každý v Moravskoslezském kraji by si měl ode dneška představit hnutí ANO. "První rozhodnutí vlády po krajských volbách je zahájit výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe do Ostravy. Patnáct miliard utopených v Odře: novátorská vize špinavé řeky, po které k nám plují nákladní lodě s uhlím z Polska," uvedl na twitteru.

"Preferuji budování vysokorychlostních železnic a také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů," uvedl v tiskové zprávě předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. "Lodě z Česka mizí kvůli nedostatku vody. Sucho vláda neřeší a řešit nechce, ale klidně vyhodí 15 miliard na úplnou blbost," doplnil lidovecký místopředseda Petr Hladík.

"Vláda si asi myslí, že Ostraváci se bez kopání do země neobejdou. Černé zlato jen nahradí hlína z nekonečného kanálu (a taky tunelu) Dunaj-Odra-Labe, který dnes vláda schválila. A přitom všichni tak nějak tušíme a jsme přesvědčení, že to ví i (ministr dopravy) Karel Havlíček, že to je naprostý nesmysl," poznamenala na twitteru ekologická organizace Greenpeace ČR.

Jako šílenství vlády, která se bojí odmítnout zájmy lobbistů prezidenta Zemana, a jako ekonomický zločin záležitost okomentoval ředitel Transparency International David Ondráčka.

Ekologové: Příprava kanálu je draze zaplacená katastrofa

Ekologické organizace kritizují přípravy první části koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi, které dnes schválila vláda. Zopakovaly, že by stavba měla ničivý dopad na životní prostředí a postrádá smysl i z ekonomického hlediska. Místo obřích akcí by měl stát investovat do efektivních projektů zadržení vody v krajině. Vyplývá to z vyjádření Hnutí Duha a organizace Arnika.

První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Tam by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Rozhodnutí vlády už dnes odsoudila opozice. Zastánci projektu tvrdí, že by přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Hnutí Duha dnes uvedlo, že schválené přípravě kanálu stojí v cestě cenná přírodní území na české straně. Stavba by podle nich znamenala odlesnění níže položených cenných území, regulace řek a vysušení dosud mokrých částí povodí, což by vedlo k většímu riziku povodní.

"Nemůžeme si dovolit nyní utopit desítky či ve výsledku dokonce stovky miliard korun v ničení přirozených toků našich řek. Pokud budeme betonovat obrovská koryta, proti kterým se místní lidé bouří a málokdo je potřebuje, nezbudou nám peníze na zachycení vody přímo v krajině - abychom zabránili povodním a tragickému suchu," řekl Jan Skalík, expert Duhy na krajinná opatření. Dodal, že organizace nedávno představila plán na využití evropských peněz, který by mohl "vrátit život" tisícům kilometrů řek, remízků a alejí v krajině a zrušit meliorace. "Abychom na to ale měli peníze, nesmíme je vyplýtvat v nesmyslných a megalomanských projektech, jako je kanál Dunaj-Odra-Labe," dodal ekolog.

"Cílem vlády je zjevně prosadit aspoň nějakou investici za každou cenu. Zcela unikátní evropsky významná lokalita Meandry Odry u Bohumína by vzala za své, ohrožena je i ptačí oblast Heřmanské stavy-Odra-Poolzí," uvedl Vlastimil Karlík z organizace Arnika. "Celková výstavba oderské větve kanálu včetně polského úseku bude velmi draze zaplacenou ekologickou katastrofou pro biodiverzitu a život v celé střední Evropě," zdůraznil.

"Výstavba oderské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe sama o sobě nedává žádný smysl. Projekt počítá s plavební hloubkou až pět metrů, zatímco na polské straně je maximálně 1,8 metru. Na polském území je vodní cesta v natolik špatném stavu, že řada úseků by kvůli zvýšení splavnosti musela projít rozsáhlými úpravami a rekonstrukcí. Kritický je zejména 260 kilometrů dlouhý neregulovaný úsek od jezu v Brzegu Dolnym do soutoku s Lužickou Nisou i navazující 135 kilometrů dlouhý úsek až do Bielinka," dodali zástupci Arniky. Už dopoledne vládní krok na twitteru odsoudila i organizace Greenpeace.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je úterý 20. října 2020

Očekáváme v 5:00 4°C

Celá předpověď