Prezidenti Ruska a Kuby slavnostně odhalili v Moskvě sochu Fidela Castra

foto Prezident Kuby Miguel Díaz-Canel, prezident Ruska Vladimir Putin a socha Fidela Castra v Moskvě 22. listopadu 2022.

Moskva - Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel a ruský prezident Vladimir Putin dnes v Moskvě slavnostně odhalili sochu zesnulého kubánského vůdce Fidela Castra. Rusko je po Alžírsku druhou zastávkou kubánské delegace na desetidenní cestě po spojeneckých zemích, se kterými zástupci Havany jednají o podpoře kubánského hospodářství.

Fotogalerie

"Castro byl charismatický revolucionář, vynikající státník a neústupný vůdce ostrova svobody," uvedl předseda moskevského zastupitelstva Alexej Šapošnikov k rozhodnutí o stavbě pomníku Fidela Castra, který Moskvu naposledy navštívil v roce 1987. Pomník Rusko stál podle agentury TASS 20 milionů rublů (zhruba 7,8 milionu korun). Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, stavbu pomníku schválila jen několik dní před únorovým útokem na Ukrajinu, po kterém kubánský prezident Moskvu podpořil.

Kubánský diktátor Fidel Castro, který zemřel v roce 2016 ve věku 90 let, na ostrově vládl po vítězství kubánské revoluce v roce 1959 až do roku 2008. Castro byl kritiky označován za totalitního vládce, zatímco jeho stoupenci ho považovali za symbol nezávislosti a boje proti imperialismu a za člověka, jemuž ostrov mimo jiné vděčí za odstranění negramotnosti či za zavedení bezplatného zdravotnictví. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Kubánští představitelé jednají v Moskvě od soboty a podle ruského ministerstva hospodářství Havana projevila zájem o dovoz ropy, hnojiv či obilí. "Čeká nás krátká, ale intenzivní návštěva přátel, která otevře cesty pro naši (sankcemi) sužovanou ekonomiku," uvedl k cestě Díaz-Canel a dodal, že cílem jednání bude zmírnit důsledky krize po pandemii covidu-19 na kubánské hospodářství a také účinky amerických sankcí.

Podle agentury EFE jde o nejvýznamnější zahraniční cestu kubánské vlády od začátku pandemie covidu-19. V delegaci, která po Rusku navštíví ještě Turecko a Čínu, jsou mimo jiné ministři hospodářství, obchodu, energetiky, zahraničí či zdravotnictví. Pandemie a s ní související omezení turistiky, na níž je kubánské hospodářství z velké části závislé, ještě zhoršily už tak špatnou životní úroveň značné části Kubánců. K nedostatku základního zboží včetně potravin či léků se v posledním více než roce přidaly stále častější a delší výpadky dodávek elektřiny, které trvají i deset hodin.

Problémy s dodávkami elektrické energie na Kubě jsou způsobené zastaralou a nedostatečně udržovanou energetickou infrastrukturou a loni v červenci přispěly k největším protivládním demonstracím za tři desetiletí. Komunistická vláda protesty potlačila a stovky lidí kvůli nim tamní soudy poslaly do vězení.

Podle lidskoprávní organizace Prisoners Defenders je v současnosti na Kubě více než 1000 politických vězňů. Španělský deník El País uvádí, že z Kuby za poslední rok emigrovalo na 180.000 lidí a jedná se tak o největší exodus v historii ostrova.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 4°C

Celá předpověď