Prezident Zeman podepsal rozšíření příspěvku na společníky s.r.o.

foto Ilustrační foto - Prezident Miloš Zeman 11. května 2020 v Lánech poskytl rozhovor redaktorovi České tiskové kanceláře.

Praha - Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci žádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Zákon, který jim to umožní, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Příspěvek společníkům malých s.r.o. představuje obdobnou podporu, kterou již předtím získaly osoby samostatně výdělečně činné. Jde nejen o živnostníky, ale třeba o lékaře a další podobné samostatně působící profese. Uvedenou částku dostávají za každý den.

Senát chtěl v novele změnit zdroj peněz pro vyplácení bonusu. Vláda ho vyplácí z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o níž se vláda dělí s kraji a obcemi. Samosprávy tak přicházejí o peníze do svých rozpočtů. Senát chtěl, aby příspěvek vyplácel stát přímo z rozpočtu. Sněmovní většina ale návrh Senátu odmítla.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvala na tom, že pokud by návrh Senátu prošel, musela by výplatu příspěvku zastavit. Návrh by podle ní byl neproveditelný. Řada senátorů ale i opozičních poslanců poukazovala na ztráty, které to obcím a krajům přináší. Obce podle jejich odhadů přijdou asi o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj má připravit návrh, jak samosprávám výpadek příjmů dorovnat.

Sněmovna na návrh Pirátů do této novely prosadila, aby příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. Příspěvek můžou dostávat i OSVČ, které jsou současně zaměstnány jako pedagogové.

Nově zavedený příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.

Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá exekuci. Přesto schválená novela výslovně stanovuje, že banky a další poskytovatelé platebních služeb jsou povinni příspěvek vyplatit i lidem v exekuci.

Strážníci získají nárok na odchodné

Obecní strážníci získají nárok na odchodné. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal poslaneckou novelu, která je od ledna zavede. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Předloha také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků. Zpřísňuje podmínky jejich bezúhonnosti a přidává podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Odchodné dostávají také policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů, a to po šesti letech služby. Podle odsloužených let mohou získat až šestinásobek měsíčního příjmu. Po nejméně 15 letech služby mají příslušníci nárok na výsluhy, které se podle odsloužených let pohybuje od pětiny do poloviny měsíčního příjmu.

Odchodné mohou dostat za určitých podmínek vojáci. Základní činí čtyřnásobek průměrného měsíčního platu, pokud jejich služební poměr trval alespoň 15 let, nejvyšší šestinásobek platu. Také vojáci dostávají s odchodným i výsluhy. Mají na ně nárok, pokud byli u vojska 15 a více let. Každoměsíční výsluha se vypočítává podle počtu odsloužených let a pohybuje se od pěti až do 55 procent průměrného platu.

Nový důvod ztráty spolehlivosti strážníků se týká zejména pravidelné a úmyslné účasti strážníků nebo zájemců o tuto práci na extremistických akcích a jejich zapojení do činnosti uskupení, která hlásají národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť. Za spolehlivé se nebudou podle novely považovat ani strážníci nebo uchazeči o místo u obecní policie, kteří by úmyslně řídili pod vlivem alkoholu nebo drog. Při posuzování bezúhonnosti, což je stejně jako spolehlivost podmínka pro práci strážníka, se nebude přihlížet mimo jiné k zahlazení odsouzení.

Novela například přesněji vymezuje možnosti zjišťování totožnosti lidí a oprávnění zakázat lidem vstup na určitá místa. Strážníci budou moci nově předvést lidi i na služebny státní policie v jiných než v domovských obcích. Na druhou stranu předloha zakazuje strážníkům pracovat pro více obcí a nosit ve službě soukromou pistoli.

EET bude přerušena do konce roku

Elektronická evidence tržeb (EET) bude pro všechna odvětví přerušena do konce letošního roku, aby tak nezatěžovala podnikatele v době epidemie koronaviru. Zákon, který EET odkládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav skončil 17. května. Zákon tak fakticky odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května.

Senát navrhoval prodloužit odklad zbývajících dvou fází EET, tedy rozšíření na další odvětví vyjma ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu až do konce června 2023. Sněmovna ale jeho návrh odmítla.

Evidence tržeb se tak od příštího roku rozšíří na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty. Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM přitom na začátku dubna nesouhlasila s návrhem opozice na odklad zavedení EET do dalších odvětví z letošního 1. května na 1. leden příštího roku. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s rozšířením EET na všechna odvětví obrátila v lednu na Ústavní soud.

Přijatý zákon dává podnikatelům a dalším poplatníkům, kterých se to týká, tři měsíce čas na přípravu na zahájení či znovuzahájení evidence tržeb. Týká se to hlavně vyzvednutí autentizačních údajů či zažádání o povolení o evidování ve zvláštním režimu.

Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 10. srpna 2020

Očekáváme v 9:00 24°C

Celá předpověď