Prezident Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a další daňové změny

foto Ilustrační foto - Prezident Miloš Zeman.

Praha - Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi 45 miliard korun.

Vláda původně odhadovala, že na ní vybere zhruba 85 miliard korun a dalších 15 miliard na odvodech z prodeje elektřiny u jejích výrobců. V souvislosti se zavedením odvodu z výroby elektřiny však vláda snížila odhad výnosů z mimořádné daně až na 45 miliard korun. Odvod z tržeb z prodeje elektřiny nad stanovený horní limit, který dnes Zeman rovněž stvrdil, bude daňově uznatelným nákladem pro výpočet takzvané windfall tax. Naopak na odvodu z elektřiny chce vláda získat až 80 miliard korun, takže celkem by do rozpočtu mohlo přitéct 125 miliard korun.

Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.

Daňový balíček přináší i řadu dalších změn. Vedle zvýšení limitu pro registraci plátců DPH a zvýšení limitu pro využití paušální daně zavádí i tři nová pásma pro paušální daň. Odstupňována budou podle výše příjmů a od pásma se budou odvíjet i jednotlivé zálohové platby na dani z příjmů a pojistném. Pokud podnikatel nedosáhne předpokládaných příjmů a ocitne se v nižším pásmu, stát mu vrátí část zálohy na daň i na pojistné.

V novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil Parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. Osvobozuje se příjem člena volební komise od daně z příjmů.

Zaměstnanec, který poskytne finanční dar Ukrajině prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Praze a pouze z tohoto titulu si bude chtít snížit základ daně, nebude muset podávat daňové přiznání. Jeho zaměstnavatel by to mohl vyřešit v daňovém zúčtování. Pokud někdo ubytuje ukrajinské uprchlíky před válkou a dostane na jejich ubytování příspěvek podle zvláštního zákona, nebude se tento příspěvek započítávat do vlastních příjmů manžela či manželky pro účely uplatnění daňové slevy na manželku či manžela.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 31. ledna 2023

Očekáváme v 21:00 4°C

Celá předpověď