Varšava - Polský prezident Andrzej Duda dnes oznámil, že nepodepíše právě přijatou novelu zákona o nejvyšším soudu, ani ji nebude vetovat, ale odešle ji k ústavnímu soudu. Zákon je pokládán za jeden z klíčových milníků, na jejichž dosažení závisí, zda Evropská komise uvolní Polsku miliardy eur z fondu na obnovu ekonomiky po pandemii covidu-19, připomněl list Gazeta Wyborcza na svém webu.
"Byl jsem a jsem stoupencem kompromisu. Záleží mi na co nejrychlejším využití prostředků z plánu obnovy, které jsou potřebné pro rozvoj polské ekonomiky. Proto jsem se rozhodl novelu nevetovat," vysvětlil prezident podle televize TVN 24.
Prezidentovo rozhodnutí znamená, že zákon nevstoupí v platnost, dokud ústavní soud nepotvrdí, že nenarušuje ústavu, napsal server Onet.
Gazeta Wyborcza připomněla, že Duda v prosinci vyjadřoval výhrady vůči novele. Varoval tehdy, že nepodepíše nic, co by mohlo zpochybnit jeho dřívější nominace soudců. Od počátku je proti novele také ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který stojí v čele menší koaliční strany.
Ziobro, který byl motorem kontroverzních změn v polské justici v posledních letech, tvrdí, že novela je výsledkem "vydírání Bruselu", porušuje ústavu, omezuje polskou svrchovanost a prohloubí krizi v soudnictví.
Ziobrovi přívrženci v parlamentu hlasovali proti přijetí zákona, ale ve středu - společně s vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) - hlasovali pro odmítnutí změn, které do předlohy zapracoval Senát, ovládaný opozicí. Těchto 14 změn podle opozičních senátorů přibližovalo Polsko ke splnění požadavků Bruselu a k uvolnění peněz. PiS ale usoudila, že žádné změny v novele nejsou potřebné.
Zákon za neústavní pokládá nejen Ziobro, ale i opozice, která jej přesto nejprve pomohla PiS přijmout v naději na peníze z EU, a také mnoho odborníků, napsala Gazeta Wyborcza. Připomněla také slova profesora Ryszarda Piotrowského v Senátu, že norma ohrožuje právní stát. Podle názoru soudců, advokátů či právníků z nevládních organizací novela nesplní podmínky Bruselu a prohloubí chaos v soudnictví, dodal deník.
Polská konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu. Evropská komise proto jako podmínku pro výplatu dotací ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun) a přístupu k levným půjčkám za 11,5 miliardy eur (276 miliard Kč) stanovila splnění "milníků" potvrzujících nezávislost polského soudnictví.
Podle novely má mít disciplinárních řízení se soudci nově na starosti nejvyšší správní soud namísto teprve poměrně nedávno vytvořené komory profesní odpovědnosti působící při nejvyšším soudu. Ta nahradila disciplinární komoru nejvyššího soudu, kterou Evropská komise považovala za zpolitizovanou.
Experti ovšem namítají, že nejvyšší správní soud má podle ústavy kontrolovat veřejnou správu.
