Prezident Bolívie Morales oznámil po protestech v zemi demisi

foto Prezident Bolívie Evo Morales.

La Paz - Bolivijský prezident Evo Morales dnes oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno. Šedesátiletý Morales reagoval na dnešní výzvy velení armády a policie, aby rezignací uklidnil masové protesty. Ty v této jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb, které opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla dnes i Organizace amerických států (OAS).

Morales, který stál v čele země téměř 14 let, dnes nejprve oznámil, že vyhlásí nové volby. To ale opozici nestačilo a prohlásila, že bude pokračovat v protestech, dokud prezident neodstoupí. Demonstranti opět vyšli do ulic a armáda poté varovala, že zakročí proti ozbrojeným skupinám. Posléze velení armády i policie vyzvala Moralese, aby odstoupil.

V televizním projevu Moralese oznámil, že odstupuje a označil předchozí kroky opozice za "občanský, politický a policejní převrat". "Mým jediným hříchem je, že jsem indián," uvedl také Morales, první prezident Bolívie z řad domorodého indiánského obyvatelstva.

Demisi dnes po boku Moralese oznámil i viceprezident Álvaro García Linera, ketrý byl v této funkci také od ledna 2006. "Byl jsem viceprezidentem indiána, rolníka a zůstanu mu vždy věrný," prohlásil v projevu přenášeném ve státní televizi Linera. Už před jejich oznámení rezignovalo několik členů vlády i jeden guvernér za vládní stranu.

"Rezignuji také proto, aby mé sestry a bratři ve vedoucích funkcích Hnutí za socialismus (MAS) nebyli nadále pronásledováni a nebylo jim vyhrožováno," uvedl také Morales. "Lituji tohoto převratu a chci vám říci, že boj nekončí. Budeme pokračovat v boji za rovnost a mír," uvedl Morales.

Demisi Moralese přivítal mimo jiné jeho hlavní rival z prezidentských voleb a exprezident Carlos Mesa, kerý demisi označil za "konec tyranie". Oslavy vypukly ve městě Santa Cruz, které je baštou Moralesových odpůrců.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 12. listopadu 2019

Očekáváme v 15:00 4°C

Celá předpověď