Premiér Johnson odmítl, že by lhal královně

foto Vlajky EU a Británie - ilustrační foto.

Belfast - Britský premiér Boris Johnson dnes odmítl, že by ve snaze dosáhnout svých politických cílů lhal královně Alžbětě II. Informovala o tom agentura Reuters. Johnson na konci srpna požádal panovnici, aby ukončila zasedání parlamentu a nové zahájila až 14. října. Královna, která jedná na přání předsedy vlády, souhlasila. Ve středu skotský odvolací soud rozhodl, že Johnson jednal ve snaze překazit činnost parlamentu několik týdnů před termínem brexitu.

"Rozhodně ne," odpověděl dnes Johnson na dotaz, zda královně při žádosti o ukončení zasedání parlamentu lhal. Zároveň připomněl, že zatímco skotský odvolací soud považuje vynucenou přestávku za účelovou, londýnský soud v obdobném případu rozhodl ve prospěch vlády. "Soud v Anglii s námi evidentně souhlasí, bude to ale muset rozhodnout nejvyšší soud," dodal.

Stížnosti na postup vlády projednávaly soudy ve Skotsku, Anglii i v Severním Irsku. Skotský soud nejprve označil Johnsonovo rozhodnutí za zákonné, odvolací soud ale uvedl, že v souladu se zákonem nebylo. Přestávku, která začala v noci na úterý, tak prohlásil za "neplatnou".

Londýnský soud, u kterého si stěžovala známá aktivistka Gina Millerová a expremiér John Major, dal ale za pravdu vládě. Definitivně by měl ve věci rozhodnout nejvyšší soud Spojeného království, který se bude případem zabývat příští úterý.

Johnson dlouhodobě tvrdí, že motivem vynucené pětitýdenní pauzy nebyla snaha vyřadit poslance z rozhodování o brexitu, ale představit domácí agendu, kterou bude vláda prosazovat po odchodu země z Evropské unie. Premiér nadále počítá s tím, že Spojené království evropský blok opustí 31. října - ať už se s EU podaří vyjednat "rozvodovou" dohodu, či nikoliv.

Přerušení práce parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí britského politického systému, k níž dochází zhruba jednou ročně. Aktuální přestávka ovšem přišla v době hluboké politické krize způsobené odchodem Británie z EU. Zároveň byla nařízena na mimořádně dlouhou dobu: potrvá-li skutečně až do 14. října, byly by to podle britských médií nejdelší takové parlamentní prázdniny od druhé světové války.

Severoirský soud zamítl stížnost na brexit bez dohody

Soud v Belfastu dnes zamítl stížnost, podle které by byl případný brexit bez dohody odporoval Velkopáteční mírové dohodě z roku 1998, která ukončila sektářské násilí v Severním Irsku. Informovala o tom agentura Reuters. Stěžovatelé už oznámili, že se odvolají. Do aktuálního termínu brexitu zbývá 49 dní. Premiér Boris Johnson odmítl, že by ve snaze dosáhnout svých politických cílů lhal královně, když ji žádal, aby ukončila zasedání parlamentu.

Britská vláda v současnosti vede několik soudních sporů s lidmi, kteří se postavili proti její brexitové strategii. Premiér Boris Johnson chce vyvést Británii z Evropské unie 31. října - ať už se mu s Evropskou unií podaří uzavřít "rozvodovou" dohodu, či nikoli.

Podle aktivisty Raymonda McCorda, který spolu se dvěma dalšími lidmi stížnost u belfastského soudu podal, je případný brexit bez dohody v rozporu s mírovou dohodou a nemá ani oporu v zákonu. Právní zástupce vlády Tony McGleenan u soudu nicméně uvedl, že brexitové zákony z let 2017 a 2018 sice "předpokládají, ale nevyžadují" dohodu s Evropskou unií.

Soudce Bernard McCloskey nakonec stížnost ve všech bodech zamítl. Uvedl, že záležitost považuje "z podstaty a neomylně za politickou". "Prakticky všechny shromážděné důkazy patří do světa politiky - jak národní, tak nadnárodní," uvedl ve verdiktu. Neměla by se jím proto podle něj zabývat justice.

S podobným argumentem jako dnes soudce v Belfastu zamítl nedávno stížnost proti Johnsonově vládě také skotský soud. U něj si více než sedm desítek britských zákonodárců stěžovalo na krok premiéra, který si vynutil ukončení zasedání parlamentu a zahájení nového zasedání až 14. října. Skotský odvolací soud nicméně později rozhodl, že Johnsonův postup byl nezákonný, neboť motivem byla snaha překazit činnost parlamentu několik týdnů před termínem brexitu.

Vynucené pauzy parlamentu se týkala i část dnes zamítnuté stížnosti u severoirského soudu. Soudce se nicméně podle agentury Reuters rozhodl, že se bude zabývat širším problémem brexitu bez dohody a jeho vlivem na mírový proces v Severním Irsku.

Stěžovatelé už avizovali, že se proti verdiktu odvolají. Severoirský odvolací soud dnes dopoledne uvedl, že by se odvoláním mohl zabývat již v pátek.

Příští úterý se bude stížnostmi na postup premiéra Borise Johnsona zabývat také nejvyšší soud Spojeného království. K němu směřuje odvolání ze Skotska, ale také odvolání z obdobného soudního sporu, který se vedl v Londýně. Doputovat by k němu nakonec mohla i severoirská stížnost.

Možnost odchodu Británie z Evropské unie bez dohody vyvolala v Severním Irsku obavy, že by se mohlo zvýšit napětí mezi převážně katolickými separatisty, kteří usilují o sjednocení Severního Irska s Irskou republikou, a převážně protestantskými unionisty, kteří podporují setrvání Severního Irska ve svazku Spojeného království. Násilnosti mezi těmito skupinami ukončila po desítkách let teprve v roce 1998 právě takzvaná Velkopáteční mírová dohoda. V poslední době se ovšem v Severním Irsku opět začínají ozývat separatisté, například organizace Nová IRA.

Šéf EP: Londýn nemá nové návrhy, chceme původní variantu pojistky

Británie dosud nepřišla s novými funkčními návrhy, které by oživily šanci na přijetí brexitové dohody. Novinářům to dnes řekl předseda Evropského parlamentu (EP) David Sassoli po jednání šéfů parlamentních politických skupin s hlavním brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem. Ten podle tiskového prohlášení předsedům frakcí sdělil, že unie nemá ohledně možné dohody s Británií na říjnovém summitu důvod k optimismu.

Podle Sassoliho chystá EP rezoluci odmítající schválení dohody bez takzvané irské pojistky. Parlament ale podporuje možný případný návrat k původní variantě tohoto opatření, které by se vztahovalo jen na Severní Irsko a nikoli zbytek Británie, dodal Sassoli.

"Rádi bychom se bavili o alternativních návrzích, ale bohužel žádné nejsou," prohlásil Sassoli. Europoslanci podle něho budou příští týden na plenárním zasedání ve Štrasburku hlasovat o rezoluci, která vyloučí úplné vypuštění zmíněné pojistky z brexitové dohody.

Právě o to usiluje britský premiér Boris Johnson, který ve středu zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Británie opustí EU na konci října s dohodou či bez ní. Druhou variantu mu přitom zapovídá zákon přijatý minulý týden, podle něhož musí premiér požádat EU o další odklad odchodu, pokud se mu dohodu vyjednat nepodaří.

Někteří diplomaté tento týden hovořili o tom, že mají z Londýna náznaky možné změny britského postoje směrem k variantě ponechávající dočasně v celním prostoru EU pouze Severní Irsko. Sám Johnson však popřel, že by tuto možnost zvažoval.

Chystané prohlášení EP podle Sassoliho konstatuje, že případný brexit bez dohody bude výhradně vinou samotné Británie. Europoslanci se rovněž chystají vyzvat Londýn, aby za každých okolností dodržel své finanční závazky vůči unii.

Server Business Insider ale tvrdí, že měl možnost do návrhu rezoluce nahlédnout a text ukazuje, že EU se připravuje na odložení brexitu. Dokument podle serveru uvádí, že sedmadvacítka se chystá poskytnout Londýnu již třetí odklad, aby nenastal brexit bez dohody.

Po zveřejnění analýzy k brexitu se vláda snaží uklidnit veřejnost 

Po zveřejnění analýzy možných dopadů brexitu bez dohody se dnes britský premiér Boris Johnson i ministři jeho vlády snažili uklidnit veřejnost. Dokument se podle nich zabývá nejhoršími možnými následky a nepopisuje to, co by se pravděpodobně stalo. Vláda podle nich navíc činí kroky, aby naplnění nejhorších předpovědí zabránila. Opozice v reakci na analýzu opět vyzvala vládu, aby okamžitě svolala parlament, který by mohl podniknout další kroky k zablokování brexitu bez dohody. Do data odchodu Británie z EU zbývá 49 dní.

Johnsonův kabinet v posledních šesti týdnech učinil "významné kroky" k tomu, aby zabránil případným problémům, o kterých ve středu publikovaný dokument hovoří, uvedl Michael Gove. Právě on má ve vládě na starosti přípravy a plány na brexit bez dohody.

Stejně jako premiér Johnson dnes Gove znovu zdůraznil, že zveřejněný text je "nejpesimističtější" scénář. Zároveň uvedl, že vláda "tvrdě bojuje" za dohodu s Evropskou unií.

Podobně jako Gove se vyjádřil také ministr obrany Ben Wallace. V analýze jsou podle něj jen "domněnky", jejichž cílem je identifikovat možné problémy, aby jim mohla vláda předejít. "Proto utrácíme peníze, abychom udělali spoustu věcí, které tyto domněnky zmírní," uvedl.

Analýzu k operaci Yellowhammer (strnad), což je označení pro přípravy na variantu odchodu z EU bez "rozvodové" dohody, zveřejnila vláda na základě pondělního hlasování v parlamentu, které ji k tomu zavázalo. Píše se v ní o výrazném zdražení elektřiny, problémech s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značných komplikacích v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokojích v Severním Irsku. V dokumentu stojí i to, že následky brexitu bez dohody by "nepoměrně více" zasáhly nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější "opodstatněné" předpoklady úřadů. V zásadě se shoduje s s materiálem, o kterém už v srpnu informoval list The Sunday Times. Podle novinářky, která zprávu tehdy přinesla, se ale změnil nadpis: Zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jako popis "základní" varianty.

Podle mluvčího opozičních labouristů pro otázky brexitu Keira Starmera potvrdila analýza "vážné hrozby", jaké by brexit bez dohody představoval. Snahu vlády udržet materiál v tajnosti označil za "naprosto nezodpovědnou". Nyní je podle Starmera "více než kdy dříve" důležité, aby vláda povolala zpět poslance, kteří jsou od noci na úterý až do 14. října na nucené přestávce. Dřívější zahájení zasedání parlamentu by poslancům dalo možnost "podrobit tyto dokumenty podrobné analýze a přijmout potřebné kroky k zastavení brexitu bez dohody", vysvětlil Starmer.

Také francouzská vláda dnes oznámila, že je na brexit bez dohody plně připravena. "Francie je připravena. Byla připravena už v březnu. Nyní je připravena ještě víc," řekl ministr pro rozpočet a veřejnou správu Gérald Darmanin během kontrolní návštěvy v přístavu Ouistreham nedaleko Caen.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je pátek 20. září 2019

Očekáváme v 1:00 8°C

Celá předpověď