Před třemi lety sjela do Modrého dolu obří lavina,změnila krajinu

foto Pátrací akce ve velké lavině zřícené 10. února do Modrého dolu v Krkonoších pomalu končí. Záchranáři v laviništi nikoho nenalezli. Před polednem 11. února na místě zůstali čtyři záchranáři, kteří měřili rozsah laviny.

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Mohutná lavina, která před třemi lety sjela do Modrého dolu v Krkonoších, umožňuje vědcům ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) pozorovat, jak si příroda dovede s takovým zásahem poradit. "Výsledky terénního průzkumu potvrzují, jak je příroda dynamická, avšak zároveň do značné míry předvídatelná, a že se i s takovými mimořádnými událostmi, jako byla lavina před třemi lety, dokáže vyrovnat," řekl dnes ČTK biolog KRNAP Josef Harčarik.

Pátrací akce ve velké lavině zřícené 10. února do Modrého dolu v Krkonoších pomalu končí. Záchranáři v laviništi nikoho nenalezli. Před polednem 11. února na místě zůstali čtyři záchranáři, kteří měřili rozsah laviny.

Vědci dokumentují změny v krajině, které lavina způsobila. "Obnažená místa půdního povrchu znovu zarůstají vegetací a rostlinnými druhy, které se vyskytují v okolí. Tyto volné plochy nejčastěji osídlují třtina chloupkatá, ostřice šedavá, ostřice bledavá, sítina niťovitá, bika mnohokvětá a začínají se zde objevovat i semenáčky vrb. Je potřeba mít na paměti, že vývoj ve složení společenstev (sukcese) v horských podmínkách je poměrně pomalá. Trvá mnoho let, v případě dřevin, například smrků, i několik desítek let. Během nich však lze očekávat další sesuvy sněhových lavin, z nichž některé možná opět zasáhnou do dřevin nebo bylinné vegetace," řekl Harčarik.

Pátrací akce ve velké lavině zřícené 10. února do Modrého dolu v Krkonoších pomalu končí. Záchranáři v laviništi nikoho nenalezli. Před polednem 11. února na místě zůstali čtyři záchranáři, kteří měřili rozsah laviny.

Lavina se utrhla 10. února 2015 nad údolím v místě zvaném Mapa republiky a smetla vše, co jí stálo v cestě. I po letech je patrné, jakou měla destrukční sílu. Průsek způsobený sesuvem sněhu v místech, kudy vede skialpinistická trasa, je stále několik desítek metrů široký. Pod sněhem je mnoho pařezů, polámaných stromů a stromů vytrhaných i s kořeny.

Laviny formují krajinu, redukují některé rostlinné druhy a přispívají k tvorbě botanicky cenných lokalit. "Za důležité považuji zdůraznit, že sněhové laviny jsou v Krkonoších přirozeným činitelem, který sem patří a bez kterého by mnohé cenné lokality zarostly lesem, což by v důsledku znamenalo podstatnou ztrátu biologické rozmanitosti území," řekl Harčarik.

Pátrací akce ve velké lavině zřícené 10. února do Modrého dolu v Krkonoších pomalu končí. Záchranáři v laviništi nikoho nenalezli. Před polednem 11. února na místě zůstali čtyři záchranáři, kteří měřili rozsah laviny.

Výzkum v Modrém dole má význam i pro další poznání krkonošské arktoalpínské tundry, tedy mozaiky ekosystémů alpínských vrcholů, klečových porostů, trávníků a rašelinišť náhorních plošin a závětrných svahů ledovcových karů Krkonoš.

Lavina z února 2015 nikoho nezranila, zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1106 metrů, překonala Modrý potok a zastavila se v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce až šesti metrů. Lavina tak dosáhla maxima své dráhy, chatu Děvín minula asi o 30 metrů. Délka odtrhu činila 506 metrů a výška sněhu v místě, kde se lavina odtrhla, byla od půl do 2,45 metru, obvod laviniště měřil 3,3 kilometru. V Modrém dole je podobně velká lavina doložena také v roce 1887.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je sobota 20. října 2018

Očekáváme v 9:00 11°C

Celá předpověď