Povolenou rychlost v dálničních tunelech Sněmovna asi nezvýší

foto Ilustrační foto - Modernizace tunelu Valík na dálnici D5 pokračovala 7. srpna 2019 ve Štěnovicích na Plzeňsku.

Praha - Zvýšení maximální povolené rychlosti v dálničních tunelech o 30 na 110 kilometrů za hodinu Sněmovna pravděpodobně neschválí. Hospodářský výbor se k úpravě Radka Kotena (SPD) postavil podle usnesení záporně. Neshodl se na postoji k pozměňovacímu návrhu Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), který by v souvislosti s rozšířením mýta na některé silnice první třídy zakázal tranzitní jízdy kamionů o hmotnosti nad 12 tun po silnicích nižších tříd.

Návrhy poslanci podali k novele Petra Dolínka (ČSSD), která strážníkům umožní postihovat na místě nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Nyní mohou postoupit podezření z takového přestupku jen do správního řízení. Předlohu bude Sněmovna schvalovat na příští schůzi.

K zákazu vjezdu kamionů na silnice druhých a třetích tříd v případě pouhých průjezdů výbor nepřijal kladné, ani záporné stanovisko. Znamená to, že na sněmovním plénu by návrh nemusel získat dostatek hlasů potřebných pro schválení. Zákaz požaduje Asociace krajů, podporuje jej i ministerstvo dopravy. Zástupci dopravců jsou naopak proti. Argumentují mimo jiné tím, že návrh krajů není podložen rozborem dopadů a že by neúměrně zatížil silnice prvních tříd včetně jejich průtahů městy.

Sněmovna by neměla podle stanoviska výboru schválit ani další Kotenův návrh na snížení na desetinu horní hranice postihu, který hrozí seniorům za to, že mají propadlý posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Nyní může dosáhnout až 10.000 korun, nejnižší sazba je 5000 korun.

Sněmovna by naopak mohla Dolínkovou novelou umožnit řidičům s průkazem skupiny C, tedy na nákladní automobily, řízení traktorů. Snaha poslankyně ANO Moniky Oborné míří na cizince, kteří pracují v Česku v zemědělství nebo lesnictví. Výboj ji podpořil stejně jako úpravu Jany Pastuchové (ANO), podle níž by záchranářská vozidla o hmotnosti nad 3,5 tuny mohla jezdit bez zapnutého výstražného zařízení na silnicích a dálnicích vyšší rychlostí než 80 kilometrů za hodinu, jak je stanovena nyní.

Vyhrazené jízdní pruhy slouží zejména pro jízdu autobusů, vozidel policie, zdravotnických záchranářů, hasičů a dalších složek záchranného systému, případně také taxislužby. Jsou vesměs v místech, kde častěji vznikají kolony. Dolínek si od novely slibuje, že vyhrazené pruhy nebude využívat tolik ostatních řidičů jako nyní.

Rozšíření pravomoci strážníků podle vládních legislativců také fakticky umožní dohlížet na užívání vyhrazených jízdních pruhů kamerovým systémem. Záznamy bude podle nich možné využít k postihu provozovatele vozidla, pokud se nepodaří zjistit pachatele přestupku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 20. ledna 2020

Očekáváme v 13:00 2°C

Celá předpověď