Posílení zahraničních misí české armády Senát hladce schválil

foto Na archivním snímku z 29. ledna 2018 jsou čeští vojáci na afghánské základně Bagrám. V pozadí je bojové vozidlo MRAP.

Praha - Vládní plán na posílení některých zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí dnes hladce schválil Senát hlasy 54 z 57 přítomných členů. Souhlas ale musí dát také poslanci, jejichž branný výbor minulý týden žádné doporučení pro plénum nepřijal.

Proti rozšiřování misí se staví KSČM. Nyní tím podmiňuje podporu případné menšinové vládě ANO a ČSSD. Dnes večer jednají o působení českých vojáků v cizině předsedové ANO a KSČM Andrej Babiš a Vojtěch Filip.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO) mluvila před senátory o nebojových, mírových a výcvikových misích. Vycházejí podle ní ze závazků k Severoatlantické alianci a k Evropské unii a mají přispět k omezení terorismu i migrace. "Návrh je plně v souladu s bezpečnostní strategií České republiky," zdůraznila ministryně. Občanští demokraté se pozastavili nad tím, že plán předkládá vláda v demisi, jejich senátoři jej ale podpořili. "Pokládáme za daleko důležitější, abychom se chovali jako důvěryhodný partner našich spojenců," uvedl Jiří Oberfalzer (ODS).

Česko by mělo ještě letos podle vládního plánu vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by stály ministerstvo obrany 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

Širší vedení KSČM v sobotu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří. Návrh programu obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 19. října 2018

Očekáváme v 1:00 10°C

Celá předpověď