Polský Sejm schválil zrušení sporné disciplinární komory pro soudce

foto Ilustrační foto - Poslanci při zasedání Sejmu, dolní komory polského parlamentu.

Varšava - Polský Sejm, dolní komora parlamentu, dnes schválil návrh zákona, který povede ke zrušení sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Podle kritiků jde o nástroj vládnoucích politiků k odstranění nepohodlných soudců. Zastavit činnost disciplinární komory už dříve Polsku nařídil Soudní dvůr EU, politici ve Varšavě však neposlechli, a Polsku proto kvůli tomu každým dnem narůstala pokuta. K začátku tohoto měsíce šlo o 160 milionů eur (3,95 miliardy korun). Zrušení disciplinární komory, zabývající se prohřešky soudců, prokurátorů i dalších justičních činitelů, je podmínkou pro to, aby Evropská komise uvolnila Polsku desítky miliard eur z fondu obnovy.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v Sejmu řekl, že příští čtvrtek přijede do Varšavy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová, aby podepsala "klíčové dokumenty týkající se polského plánu obnovy".

Portál gazeta.pl uvádí, že pro likvidaci disciplinární komory hlasovalo ve 460členném Sejmu 231 poslanců. Kromě nejsilnější vládní strany Právo a spravedlnost se pro vyslovili i poslanci menší vládní strany Solidární Polsko. Její předseda Zbigniew Ziobro, který je zároveň ministrem spravedlnosti i generálním prokurátorem, je hlavním autorem kritizovaných justičních reforem z posledních let. Národně-konzervativní vláda v čele s Právem a spravedlností (PiS) po nástupu k moci v roce 2015 prosadila hluboké změny v justici, které podle kritiků v Polsku i podle mezinárodních organizací podkopávají nezávislost soudnictví a přivádějí ho pod vliv politiků. PiS a jeho političtí spojenci tvrdí, že cílem reforem je očistit justici od reliktů komunismu a zefektivnit její fungování.

Návrh zákona musí schválit polský Senát a podepsat polský prezident Andrzej Duda, který je jeho autorem. Předpokládá, že disciplinární komoru nahradí komora profesní odpovědnosti, jejíž členové budou vybíráni jiným způsobem než ti ve stávajícím orgánu, hlavní slovo při tom bude mít hlava státu.

Zpravodajský portál onet.pl ke změnám navrhovaným prezidentem Dudou píše, že neodstraňují "prapůvodní příčinu polských problémů s dodržováním principů právního státu": tou je podle něj zemská soudcovská rada (KRS), o jejímž složení rozhoduje parlament, tedy politici. Členové KRS rozhodují o personálním obsazení nejvyššího soudu, z jehož zástupců bude prezident vybírat členy komory profesní odpovědnosti. "Výběr členů nové komory by měl na starosti politik, kdežto soudy musí být nezávislé na moci ústavodárné i výkonné," připomíná onet.pl. Současný prezident Duda je navíc blízkým spojencem Práva a spravedlnosti, před nástupem do úřadu hlavy státu byl členem této strany.

Sejm odsouhlasil ukončení členství Polska v postsovětské bance

Sejm, dolní komora polského parlamentu, dnes jednomyslně odsouhlasil ukončení členství Polska v postsovětské Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Informovala o tom agentura PAP. Český parlament stejný krok schválil již v březnu.

Náměstek ministra financí Piotr Patkowski uvedl, že další účast Polska v MBHS je neospravedlnitelná vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu a skutečnosti, že Rusko je jejím největším akcionářem. Bankovní instituce podle něj také může sloužit obcházení sankcí uvalených na Rusko.

Pro vystoupení z postsovětské banky hlasovalo ve 460členném Sejmu 451 zákonodárců a nikdo nebyl proti. Nyní bude zákon posuzovat Senát, tedy horní komora polského parlamentu.

MBHS byla založena v roce 1963 vládami členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy někdejšího sovětského bloku. Akcionáři banky je osm států – kromě Ruské federace, České republiky a Polska též Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.

Vystoupení Česka z MBHS a také z další postsovětské bankovní instituce - Mezinárodní investiční banky (MIB) - odsouhlasily v březnu obě komory českého parlamentu. Koncem dubna výpověď podepsal prezident Miloš Zeman. Obě banky Česko opustí za půl roku.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pondělí 4. července 2022

Očekáváme v 17:00 25°C

Celá předpověď