Polsko získá z uhelného fondu dvě miliardy eur, ČR 581 milionů

foto Uhelná elektrárna, emise, ekologie - ilustrační foto

Štrasburk - Polsko bude výrazně největším příjemcem peněz z fondu, kterým chce Evropská komise (EK) kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na klimaticky odpovědné hospodářství. Z celkových 7,5 miliard eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). ČTK to dnes sdělily diplomatické zdroje.

Ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ČTK řekl, že s ohledem na to, co bude Česko stát přechod k bezemisní energetice nebo průmyslu, je podpora velmi malá. "Nechceme bagatelizovat 15 miliard, ale je to cukrování hořkého dortu. Jsme druhou ekonomikou v Evropě nejvíce zatíženou uhlím. Dekarbonizace nás bude stát stovky miliard," uvedl Havlíček.

Podle něj bude potřeba podporovat obnovitelné zdroje, přestrukturovat celý průmysl, což bude znamenat velké investice do nových technologií a programů. "Nemůžeme připustit, že částka je ta kompenzace za odchod od uhlí. Dovedeme si představit, že je to první částka, která nám může pomoct k nějakému nádechu nebo sloužit k sociálnímu smíru v těch regionech, ale na to, abychom tím přestrukturovali naši energetiku nebo průmysl, je to mikročástka," řekl Havlíček.

Podobně se k částce vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). ČTK řekl, že částka je nízká a pokryje jen malou část nákladů České republiky na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. "Věřím ale, že budou k dispozici i další zdroje," dodal Brabec.

EK chce spolu se zmíněnou částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic celkem pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat nejméně 100 miliard eur. Podle kritických hlasů z řad europoslanců či členských zemí však tato částka nebude pro plnění klimatických závazků dostatečná.

Podle informací ČTK měla být původně suma určená Česku nižší, zvýšila se však na úkor Německa po úpravách zohledňujících vyspělost ekonomiky. Berlín měl nejdříve zejména díky uhelným regionům na východě i západě země dostat miliardu eur, po úpravě se však musí spokojit s 877 miliony.

Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko se ke slibu jako jediné odmítlo připojit a chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné oblasti.

Podle navrhovaných částek se na stamiliony eur mohou těšit také regiony v zemích západní a jižní Evropy. Šestým největším příjemcem bude Francie se 402 miliardami eur, následovaná Itálií a Španělskem. Z některých východoevropských zemí se proto již ozývají nespokojené hlasy, podle nichž měl být fond věnován primárně zemím, které jsou příjemci v rámci kohezní politiky. Podle komise se z něj však nebude financovat výhradně zmírnění sociálního dopadu zavírání uhelných dolů, ale i například ekologičtější provoz továren či infrastrukturní a další projekty.

Vedle zmíněných 7,5 miliard eur, které budou muset členské státy najít během složitých rozhovorů o rozpočtu EU na období let 2021 až 2027, bude pomoc spolufinancována z podílů jednotlivých zemí určených na kohezní a regionální politiku. Česko by podle údajů EK mělo z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu k výše zmíněné částce přidat téměř trojnásobek, což zvýší sumu věnovanou pravděpodobně zejména uhelným oblastem na severu Moravy a Čech na více než dvě miliardy eur (přes 500 miliard Kč).

Zásadní roli v získání více než dvou třetin z cílových více než 100 miliard eur mají hrát půjčky Evropské investiční banky či investiční program EU. Komise odhaduje, že pokud bude mezi investory o projekty v dotčených regionech zájem, Česku by celkově mohl fond pomoci částkou přes 7,7 miliardy eur.

Europoslanci podpořili zelenou dohodu, odmítli zmínit jádro

Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili klimatický plán nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl vyšší. Dva pozměňovací návrhy, které uznávaly roli jaderné energetiky při dosažení klimatických cílů, ale europoslanci odmítli.

Plán Ursuly von der Leyenové má obsahovat pět desítek kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se má řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. V úterý komise představila investiční fond, který by měl průmyslovým a uhelným regionům pomoci při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Evropský parlament dnes plány nové komise podpořil poměrem hlasů 482 ku 136. Devadesát pět poslanců se zdrželo. Zároveň parlament v nezávazné rezoluci vyzval, aby byly cíle směřované k roku 2030 ještě ambicióznější. Emise by se měly podle něj snížit oproti roku 1990 ne o "alespoň 50 až 55 procent", jak žádá komise, ale o 55 procent.

Při hlasování o Evropské zelené dohodě zamítli poslanci dva pozměňovací návrhy, které chtěly uznat roli jaderné energetiky. Do konečného dokumentu se tak nedostala formulace z jednoho z návrhů, že Evropský parlament "uznává roli, kterou jaderná energie hraje jako nízkouhlíková technologie v národních energetických mixech", ani formulace z druhého, že Evropský parlament "věří, že jaderná energie může hrát roli v dosažení klimatických cílů".

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 21. ledna 2020

Očekáváme v 3:00 -3°C

Celá předpověď