Politologové: Vláda i přes ambice nerealizovala zásadní reformy

foto Zprava premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček odpovídají na dotazy novinářů 28. června 2019 v Praze po společném jednání kvůli situaci kolem výměny ministra kultury.

Praha - Přes velké ambice nedokázal menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD za dosavadní dvouleté vládnutí realizovat dostatek svých programových priorit a nepřišel se žádnými zásadními reformami. Tak po dvou letech od získání důvěry vládu hodnotí politologové, které ČTK oslovila. Za kroky v počátku koronavirové krize kabinet nekritizují, je ale podle nich otázkou, jak se vyrovná s ekonomickými důsledky.

"Tato vláda svým obsahovým výkonem připomínala do koronavirové krize spíše udržovací vládu. Přes modernizační image neměla velkou vůli nějak výrazněji posunout Česko. Sice vláda měla určité poměrně ambiciózní představy, ale realizovat z nich dokázala poměrně málo. Viz například její první dvě priority v programovém prohlášení: důchodová reforma a digitalizace," uvedl Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. U reformy důchodů se podle něj neposunulo téměř nic. "U druhé je sice alespoň nový stručný zákonný předpis, ale státní správa se v digitalizaci téměř nikam nepohnula," doplnil. Kritizoval také nedostatečný rozvoj dopravní infrastruktury.

Jako vládu údržbářů kabinet hodnotí také Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Do pandemie jí hrál do karet hospodářský boom, celoevropský či celosvětový, čili působila v mimořádně příznivých poměrech. Nyní ale nadchází velká prověrka toho, zda skutečně jde o vládu schopných odborníků a manažerů, jak ji líčí premiér," poznamenal. Poměrně vysoké důvěře ve vládu až do koronavirové krize hodně pomáhaly vysoký hospodářský růst a téměř nulová nezaměstnanost i podle Kopečka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nemá vizi podle Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu v Praze. "Vláda proto jen administruje a utrácí. To se projevilo i v době koronavirové a pokoronavirové. I teď vláda nemá jasno, co reálně nastane a co dělat. Velmi často tak jen reaguje na vnější podněty, často si přisvojuje návrhy, s nimiž původně přišla opozice," napsal. Opozice má podle něj smůlu, že je roztříštěná, a není tím pádem soudržným oponentem. "Vláda není zmítána velkými vnitřními spory, protože kloudnou vizi nemají ani sociální demokraté, kteří navíc vsadili vše na jedinou kartu, tedy dožít se konce volebního období jako vládní strana," dodal Mrklas.

Koronavirová krize podle politologů představovala pro vládu bezprecedentní výzvu. Podle Kopečka průzkumy ukazují, že veřejnost vládu většinou ocenila, ač se dá kritizovat její připravenost, pokud jde o nedostatek ochranných pomůcek. Také podle Mlejnka se vláda se zvládnutím epidemiologické stránky vypořádala vcelku dobře.

Otázkou podle politologů je, jak si poradí s ekonomickými následky. "Tady se někdy - ne vždy - ukázala pomalost a malá schopnost vlády efektivně pomáhat postiženým, stejně jako ne vždy úplně zvládnutý postup při uvolňování omezujících opatření," uvedl Kopeček. Podle něj je problematické, že koalice přesně neví, jak využije část peněz z nedávno Sněmovnou schváleného půlbilionového rozpočtového schodku.

Odlišností oproti předchozím vládám je podle politologů zejména to, že kabinet podporují komunisté. "Takto jsou ve vládě alespoň, obrazně řečeno, jednou nohou. Premiér Babiš navíc prosazuje více manažerský a technokratický styl vládnutí, kdy vládě vlastně nepředsedá ve smyslu řízení nějakého kolektivního sboru, ale má sklon řídit ji spíše jako manažer své podřízené. Určitě ve vztahu k ministrům nominovaným za ANO," uvedl Mlejnek.

Podle Mrklase jsou komunisté vcelku bezzubí v prosazování zásadních požadavků, na krocích i komunikačním tónu vlády je ale jejich tolerance znát. "To platí především o zahraniční politice a o vyjádřeních směrem k minulosti. Specifické je i to, jak je uvnitř vlády distribuována reálná politická moc. S trochou nadsázky by se dalo říci, že je stále více vládou Andreje Babiše s podporou Miloše Zemana a KSČM a stále méně koaliční vládou ANO a ČSSD. To se projevilo již při jejím sestavování, ale zejména ve vládních obměnách. Stále méně členů vlády má legitimitu danou volbami a stále více ministrů je přímo závislých na vůli premiéra," konstatoval Mrklas. Bude podle něj zajímavé, koho Babiš ještě do parlamentních voleb v roce 2021 vymění a na které ministry naopak vsadí a bude je přesvědčovat, aby i kandidovali.

Nepříjemné pro vládu byly podle Kopečka debata kolem Babišova střetu zájmů a premiérovo trestní stíhání. "Zjevně také pohltily značnou část energie premiéra, což výkon vlády dost ovlivnilo. Současně to není zrovna nejlepší zahraničněpolitická vizitka Česka. Nicméně premiér tady prokázal extrémní odolnost a něco, co by v minulosti rychle ukončilo kariéru jakéhokoliv politika, politicky přežil. Klíčové pro pochopení této neobvyklosti je, že premiér je stále zásadní v rozhodování politické formace, kterou založil a vede," dodal Kopeček.

Vláda zrušila karenční dobu či zvýšila rodičovský příspěvek

Obnovení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, zvýšení rodičovského příspěvku o 80.000 na 300.000 korun či vznik Národní sportovní agentury prosadil za dva roky od získání důvěry menšinový koaliční kabinet Andreje Babiše (ANO). Řada klíčových bodů programového prohlášení vlády ANO a ČSSD však zhruba rok před řádným termínem sněmovních voleb zůstává nenaplněna. Kabinet teprve plánuje diskuse o zrušení superhrubé mzdy, opozice kritizuje i malé pokroky kolem důchodové reformy či nového stavebního zákona.

Tzv. karenční doba skončila v Česku loni na začátku prázdnin po deseti letech. Pracovníci od té doby dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Rodičovský příspěvek stoupl od ledna, jako diskriminační však opatření napadlo u Ústavního soudu 45 senátorů, kterým vadí, že se netýká všech rodin s dětmi do čtyř let.

Průměrná penze se letos zvýšila o 900 korun měsíčně, o 151 korun víc než podle standardních pravidel valorizace. Babiš v květnu uvedl, že zatím není schopen říct, zda i příští rok důchody stoupnou o vyšší než zákonnou částku. Počítá ale se zachováním opozicí kritizovaných slev na jízdné. Na začátku roku dostali přidáno o nejméně 1500 korun měsíčně zaměstnanci ve veřejné sféře, ministerstvo školství podle ministra Roberta Plagy (ANO) počítá se splněním závazku, aby průměrný plat pedagogů v příštím roce byl kolem 47.000 korun.

Kabinet letos zvýšil spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin, vzrostlo i zdanění loterií. Daňový balíček na příští rok, který projednává Sněmovna, počítá s dalším růstem spotřební daně z cigaret či zavedením stravenkového paušálu. V době koronavirové krize se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) rozhodla zrušit daň z nabytí nemovitostí, což tento týden podpořila Sněmovna. Návrh předtím několikrát ztroskotal, naposledy loni, kdy zrušení navrhoval Senát. Vláda zatím nepokročila se slibovaným zrušením superhrubé mzdy, koalice by o něm měla diskutovat v létě.

Průtahy a kritika provázejí i přípravu dlouho očekávaného stavebního zákona, kterým by chtěla vláda urychlit výstavbu v Česku. K předloze se sešlo přes 5000 připomínek, ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) ji koncem června vrátila k dopracování Legislativní rada vlády. MMR i tak dál počítá s podzimním projednáním předpisu ve Sněmovně a platností od jara 2021. Skluz nabralo také slibované zavedení náhradního výživného, kdy by za neplatiče alimentů poskytoval výživné na děti stát. Vláda ho podpořila v polovině června, Sněmovna v prvním čtení tento týden.

Opozice kritizuje i malé pokroky v rámci důchodové komise. Tvrdí, že se komise zaměřuje na dílčí záležitosti místo systémových změn a zatím nejednala o zajištění peněz na důchody. Vedle komise, kterou zřídila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), si navíc tým vytvořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Není jisté, co a v jaké podobě se v tomto volebním období kabinetu ještě podaří prosadit.

Babišova vláda slíbila v programovém prohlášení také zákon o sociálním bydlení. Šest týdnů po získání důvěry ve Sněmovně od záměru ustoupila. Místo toho zavedla dotační program Výstavba. Ze slibovaných předpisů čekají na první čtení ve Sněmovně například zákon o hromadných žalobách či lobbingu, návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávních jednání je pak v připomínkovém řízení. Kabinet přitom v programovém prohlášení počítal třeba i s výraznými úpravami volebních pravidel či dokončením legislativních prací na nových soudních řádech, které by upravovaly civilní i trestní procesy.

Armáda loni uzavřela smlouvy a rámcové dohody na nákup techniky či zbraní za zhruba 43 miliard korun. Je mezi nimi pořízení vojenských vrtulníků z USA, radarů z Izraele nebo přepravních letadel ze Španělska. Letos rozhodla například o pořízení 52 děl Caesar z Francie asi za šest miliard. ČR podle Babiše směřuje k tomu, aby v roce 2024 dostála svému slibu v NATO a na obranu dávala dvě procenta HDP. Letos by mohla uzavřít plánovaný nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) asi za 50 miliard.

Kabinet letos také výrazně pokročil v plánech na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. V dubnu vláda schválila smlouvy, které by měl podepsat stát se společností ČEZ, podle posledních informací by se tak mohlo stát v polovině července. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).

Opozici vadí na vládě Babišovy problémy či zadlužování státu

Trestní stíhání a střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyčítají lídři opozičních stran kabinetu v anketě ČTK ke dvěma letům, které uplynuly od chvíle, kdy současná vláda získala důvěru. Opoziční strany také považují kabinet za neodborně personálně obsazený, upozorňují i na neplnění programového prohlášení či zadlužování státu. Vadí jim také to, že důvěru má menšinový kabinet díky hlasům KSČM a komunisté pomáhají i s prosazováním klíčové legislativy.

Babiš čelí obvinění z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, stíhání bylo loni v srpnu zastaveno, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale po přezkumu v prosinci Babišovo stíhání obnovil. Předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělil, že trestní stíhání zůstává zásadním problémem vlády, premiér je podle něj navíc "v do očí bijícím střetu zájmů".

Loňský závěr auditu Evropské komise konstatoval, že Babiš je ve střetu zájmů, protože má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Babiš střet zájmů i opodstatněnost stíhání dlouhodobě odmítá. Bartoš ale upozorňuje, že Babiš podle majetkového přiznání inkasoval loni od Agrofertu 90,2 milionu korun. "I když s ním podle svých slov už nemá nic společného," uvedl.

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové kabinet sune ČR do područí Babišových ekonomických zájmů. "To je bohužel rys typický zejména pro východní oligarchie, nikoliv pro svobodnou demokratickou zemi," uvedla. Kabinet podle ní postupuje "jako jeden muž", když se jedná o dobro podnikání premiéra, mlčí ale naopak v době, kdy má příležitost jednat pro dobro Česka.

Podle šéfa STAN Víta Rakušana vláda selhává i v personálním obsazení. "Ministerská křesla neobsadili odborníci, ale oddaní nohsledi, kteří přicházeli a odcházeli, protože se prezentovali spíše jako nemehla," uvedl. Kabinet se podle něj soustřeďuje na dárečky voličům a na marketingovou sebeprezentaci. "Byť si vláda užívala nevídané ekonomické prosperity, nedokázala udržet vyrovnaný rozpočet bez zbytečného zadlužení, který se současnou krizí vyšplhal do astronomické výše," dodal Rakušan. Také podle šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky kabinet nehospodařil dobře a nepodařilo se mu stabilizovat státní dluh.

Opoziční lídři upozorňují i na to, že kabinet zásadně zaostává v otázce důchodové reformy. "Měla být strategickým záměrem této vlády, přitom ještě v únoru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tvrdila, že ji tato vláda neuskuteční a nebude ani měnit věk odchodu do důchodu," uvedl Jurečka. Adamová uvedla, že důchodový i zdravotnický systém jsou ve stávající podobě neudržitelné. "Odborníci varují, že po roce 2030 nebude na důchody. Co proti tomu udělala vláda? Vůbec nic," podotkla.

Podle Bartoše vláda neplní programové prohlášení ani v dalších ohledech, hnutí ANO podle něj nestojí o skutečně protikorupční opatření. Přál by si, aby se do voleb podařilo prosadit alespoň změny v oblasti exekucí. "Jde pro nás o zásadní téma, bohužel vládní poslanci spolu s ODS blokují pokrok v jednáních," uvedl. Rakušan upozorňuje i na rezervy ve školské politice vlády, nastavení daní a varuje před ubýváním vody v krajině. Také podle Adamové vlády šest let ignorovaly problémy sucha a eroze. "Například protierozní vyhláška byla na ministerstvu životního prostředí připravena už od roku 2017, nicméně dodnes nebyla schválena," řekla.

Jurečka připomněl, že kabinet chtěl pracovat na soběstačnosti v oblasti obrany, energetiky a zemědělství. "Kabinet nekonal ani v oblasti sucha, kde slíbil podpořit projekty v menších obcích týkající se pitné vody. Letošní rok ukazuje, že suché jarní měsíce potrápily nejednoho starostu, aby dokázal sehnat cisterny s vodou a zajistit tak zásobování obyvatel," uvedl bývalý ministr zemědělství.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je čtvrtek 13. srpna 2020

Očekáváme v 7:00 19°C

Celá předpověď