Politologové vidí logiku v nezveřejnění jména, ke kterému má Zeman výhrady

foto Ilustrační foto - Kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Praha - Z mocenského hlediska jde v případě aktuální situace se sestavováním vlády a možných výhrad prezidenta Miloše Zemana vůči kandidátovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) o zajímavou partii, která se nejspíš potáhne. Vzhledem ke koronavirové pandemii jde ale o dost riskantní zdržování, uvedl na dotaz ČTK politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro nalezení nekonfliktního řešení situace je podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity k Brně lepší nyní oficiálně nezveřejňovat, vůči kterému kandidátovi na ministra má Zeman výhrady. Nynější stav ještě umožňuje ústup prezidenta a jmenování nové vlády tak, jak byla navržena, míní.

Prezident Miloš Zeman podle Frekvence 1 na úterním jednání v Lánech doporučil Lipavskému, aby odstoupil z kandidatury na ministra v nové vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru uvedl, že na nominaci kandidátů na ministry se nic nemění. Také předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělil, že za nominací Lipavského stojí. Jde podle něj o kvalitního a kompetentního kandidáta, který reprezentuje i koaliční program vznikající vlády. Bývalý pirátský poslanec Lipavský se v úterý na opakované otázky novinářů k záležitosti konkrétně nevyjádřil.

Zeman si podle Mlejnka jako technolog moci počíná "lišácky". Uvedl ale, že žádný oficiální výstup z jednání s Lipavským není a v případě, že by se potvrdily informace Frekvence 1, tak prezident dosud neučinil nic protiústavního. "Neřekl, že ho odmítá jmenovat, čímž by se potenciálně dostal za hranu ústavnosti," uvedl.

Lipavský podle něj takticky mlčí i kvůli tomu, že pokud by doporučení odstoupit potvrdil, zhoršil by si svoji pozici. "Chce asi donutit Hrad, aby ono doporučení potvrdil on, ne Lipavský," poznamenal Mlejnek. "Těžko určit, jaké kroky by byly nejlepší, protože každý z nich vyžaduje nějaké politické náklady a posoudit jejich ne/vhodnost je v prvé řadě na premiérovi," dodal.

"Pro nalezení řešení bez nutnosti využití 'silových prostředků', jako jsou kompetenční žaloba na prezidenta nebo žaloba pro hrubé porušení ústavy k Ústavnímu soudu, je určitě lepší v tuto chvíli oficiálně nezveřejňovat, vůči komu má prezident výhrady. Stávající stav informování o věci stále ještě umožňuje ústup prezidenta a jmenování nové vlády tak, jak je navržena, bez toho, že by Miloš Zeman ztratil tvář a celá záležitost vyzněla jako jeho jednoznačná porážka," uvedl Kopeček.

Pražský hrad podle něj může případný ústup vysvětlit tím, že ho kandidát přesvědčil o svých schopnostech a názorech. "Případně se stále nabízí spojit jeho takzvané veto s odstoupivším kandidátem na ministra průmyslu Věslavem Michalikem," dodal. Michalik se nominace vzdal kvůli spekulacím o svém podnikání, novým kandidátem Starostů a nezávislých (STAN) je bankéř Jozef Síkela, který se dnes se Zemanem sejde v Lánech.

Podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády "a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů". O možnosti vetování návrhu premiéra se ústava nezmiňuje. Předseda KDU-ČSL a kandidát na vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka v neděli v ČT řekl, že pokud by Zeman nevyhověl návrhu na jmenování nové vlády, porušil by ústavu, a obratem by proto následovala kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu.

Nový premiér má podle Kopečka velmi vysokou šanci na úspěch před Ústavním soudem v případě kompetenční žaloby, problémem však je, že řízení může trvat několik týdnů.

Pokud by Fiala a většina nové koalice přistoupily na výklad, že prezident má možnost "vetovat" navrženého kandidáta, dostanou se podle Kopečka do "stejné polopodřízené pozice vůči prezidentovi, jako končící vláda Andreje Babiše (ANO)".

"Dále to nabourá důvěru uvnitř nové vládní koalice a poškodí to i její vnímání u vlastních voličů. Reálně tak od počátku zatíží vlastní vládnutí velkým problémem. Dlouhodobě to pak bude špatný krok pro fungování české parlamentní demokracie, ve které nemá mít prezident pozici toho, kdo spoluurčuje podobu vlády," uzavřel Kopeček.

Do složení Babišovy koaliční vlády Zeman několikrát vstoupil. Hned na počátku odmítl, aby se ministrem zahraničí stal Miroslav Poche (ČSSD). Sociální demokracie nakonec prezidentovi ustoupila a na post nominovala Tomáše Petříčka (ČSSD). Podobně se zachoval prezident i v případě ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Jeho demisi nejprve odmítl přijmout, následně nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (ČSSD). I když sociální demokracie označila přijetí Šmardovy kandidatury za podmínku svého setrvání ve vládě, Zeman neustoupil a Šmarda se své nominace vzdal. Ministrem kultury se stal Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 21. května 2022

Očekáváme v 9:00 20°C

Celá předpověď